00:00:12
Bez energie
se život na zemi neobejde.00:00:16
00:00:18
Živé organismy musí energii
získávat a dobře s ní hospodařit.00:00:24
00:00:26
Díky tomu můžou žít v extrémních
klimatických podmínkách,00:00:30
00:00:31
rychle se pohybovat
a urazit obrovské vzdálenosti.00:00:35
00:00:39
Albatros stěhovavý nalítá
při hledání potravy tisíce kilometrů.00:00:45
00:00:46
Ve vzduchu dokáže zůstat celé dny
a skoro při tom nemává křídly.00:00:51
00:00:52
Jak to dokáže?00:00:53
00:00:54
Po větru jezdí jako na horské dráze.00:00:57
00:00:58
Střemhlav se řítí k vodě, zatáčí,
v obloucích stoupá vzhůru.00:01:03
00:01:05
Tomuhle efektivnímu využití větrné
energie se říká dynamické plachtění.00:01:11
00:01:14
Albatros má největší rozpětí křídel
ze všech ptáků, asi 3,5 metru.00:01:20
00:01:23
V každém ramenním kloubu
má speciální šlachu,00:01:26
00:01:26
díky které si může
křídla zafixovat v roztažené poloze,00:01:30
00:01:30
stejně jako to má letadlo.00:01:32
00:01:34
Tím, že nemusí svoje dlouhá křídla
držet natažená, se neunaví 00:01:39
00:01:39
a může tímhle stylem
lítat prakticky donekonečna.00:01:43
00:01:48
Jiní ptáci energií pečlivě šetří,00:01:51
00:01:52
aby v mrazivých
podmínkách zůstali v teple.00:01:55
00:01:57
Hodně času tráví na ledě,
ale nezmrznou. Jak to?00:02:02
00:02:04
Jak jimi proudí krev,
energie se přenáší principem,00:02:08
00:02:08
kterému se říká
protiproudá výměna tepla.00:02:11
00:02:13
Když teplá tekutina proudí
vedle studené stejným směrem,00:02:18
00:02:18
přenese se
maximálně 50 procent tepla.00:02:22
00:02:23
Ale když proudí opačným směrem,
přenese se skoro všechno teplo.00:02:29
00:02:30
Právě takhle fungují žíly a tepny
v nohách racků, hus a tučňáků.00:02:37
00:02:39
Tenhle vysoce efektivní
systém udržuje tělo zahřáté00:02:43
00:02:43
a zároveň nechává v nohou
přesně tolik tepla, aby ptáci neumrzli.00:02:49
00:02:51
Ale co živočichové,
kteří čelí opačnému extrému?00:02:55
00:02:56
Co když místo šetření energie
se jí potřebují zbavit?00:03:00
00:03:02
Na saharské poušti, která patří
k nejteplejším místům naší planety,00:03:07
00:03:07
žije jeden druh mravenců.00:03:09
00:03:11
Potravu si shání v době, kdy je písek
rozžhavený až na 70 stupňů Celsia.00:03:17
00:03:20
Aby přežili,
energii odráží a rozptylují.00:03:25
00:03:26
Tajemství je v jejich chloupkách.00:03:29
00:03:30
Zatímco u některých zvířat
slouží k tomu, aby zůstala v teple,00:03:34
00:03:34
tihle mravenci se jimi ochlazují.00:03:37
00:03:37
Jak?00:03:38
00:03:39
Chloupky jsou duté
a mají trojúhelníkový průřez.00:03:44
00:03:44
Díky svému speciálnímu tvaru00:03:47
00:03:47
odrážejí podstatnou část spektra
slunečního záření a rozptylují teplo.00:03:53
00:03:54
Někteří odborníci si myslí,
že tihle mravenci00:03:57
00:03:57
zvládají teplo líp
než jakékoli jiné zvíře.00:04:01
00:04:04
V přírodě vidíme, že zvířata získávají,00:04:07
00:04:07
šetří a používají energii
neuvěřitelně efektivními způsoby.00:04:13
00:04:15
Co si o tom myslíte?00:04:16
00:04:17
Je schopnost zvířat hospodařit
s energií výsledkem evoluce?00:04:21
00:04:22
Nebo to někdo vymyslel?00:04:24
Vymyslel to někdo? Schopnost zvířat hospodařit s energií
-
Vymyslel to někdo? Schopnost zvířat hospodařit s energií
Bez energie
se život na zemi neobejde.
Živé organismy musí energii
získávat a dobře s ní hospodařit.
Díky tomu můžou žít v extrémních
klimatických podmínkách,
rychle se pohybovat
a urazit obrovské vzdálenosti.
Albatros stěhovavý nalítá
při hledání potravy tisíce kilometrů.
Ve vzduchu dokáže zůstat celé dny
a skoro při tom nemává křídly.
Jak to dokáže?
Po větru jezdí jako na horské dráze.
Střemhlav se řítí k vodě, zatáčí,
v obloucích stoupá vzhůru.
Tomuhle efektivnímu využití větrné
energie se říká dynamické plachtění.
Albatros má největší rozpětí křídel
ze všech ptáků, asi 3,5 metru.
V každém ramenním kloubu
má speciální šlachu,
díky které si může
křídla zafixovat v roztažené poloze,
stejně jako to má letadlo.
Tím, že nemusí svoje dlouhá křídla
držet natažená, se neunaví
a může tímhle stylem
lítat prakticky donekonečna.
Jiní ptáci energií pečlivě šetří,
aby v mrazivých
podmínkách zůstali v teple.
Hodně času tráví na ledě,
ale nezmrznou. Jak to?
Jak jimi proudí krev,
energie se přenáší principem,
kterému se říká
protiproudá výměna tepla.
Když teplá tekutina proudí
vedle studené stejným směrem,
přenese se
maximálně 50 procent tepla.
Ale když proudí opačným směrem,
přenese se skoro všechno teplo.
Právě takhle fungují žíly a tepny
v nohách racků, hus a tučňáků.
Tenhle vysoce efektivní
systém udržuje tělo zahřáté
a zároveň nechává v nohou
přesně tolik tepla, aby ptáci neumrzli.
Ale co živočichové,
kteří čelí opačnému extrému?
Co když místo šetření energie
se jí potřebují zbavit?
Na saharské poušti, která patří
k nejteplejším místům naší planety,
žije jeden druh mravenců.
Potravu si shání v době, kdy je písek
rozžhavený až na 70 stupňů Celsia.
Aby přežili,
energii odráží a rozptylují.
Tajemství je v jejich chloupkách.
Zatímco u některých zvířat
slouží k tomu, aby zůstala v teple,
tihle mravenci se jimi ochlazují.
Jak?
Chloupky jsou duté
a mají trojúhelníkový průřez.
Díky svému speciálnímu tvaru
odrážejí podstatnou část spektra
slunečního záření a rozptylují teplo.
Někteří odborníci si myslí,
že tihle mravenci
zvládají teplo líp
než jakékoli jiné zvíře.
V přírodě vidíme, že zvířata získávají,
šetří a používají energii
neuvěřitelně efektivními způsoby.
Co si o tom myslíte?
Je schopnost zvířat hospodařit
s energií výsledkem evoluce?
Nebo to někdo vymyslel?
-