JW subtitle extractor

Tohle je už sedmé video
s aktuálními informacemi od začátku pandemie.
Dneska nás čeká jedno speciální téma.
Bude to o vás, naši mladí.
Jak se máte?
Chceme vás moc pochválit za to,
že jste aktivní ve službě,
a taky za to, že se účastníte shromáždění
a čtete Bibli.
Hodně z vás se během pandemie
dalo dokonce pokřtít.
Jsme na vás moc hrdí.
Ale taky si o vás děláme starosti.
Slyšeli jsme, že pro hodně z vás je teď těžké,
že se se svými kamarády vidíte jenom virtuálně,
na obrazovce, a ne osobně.
Někteří bojujete s tím,
že jste ztratili pevné body v životě.
Mnohým z vás se například změnil styl výuky.
Víme, že to pro vás vůbec není jednoduché.
Nejste v tom sami.
Hodně mladých lidí řeší stejné problémy jako vy.
Až se budete dívat na tohle video,
zkuste si všimnout, kdo z těch mladých
prožívá to, co vy.
Někdy se docela bojím,
že ten koronavirus nikdy neskončí.
Úplně se mi změnil režim.
Je to hodně divná situace.
Nejdřív jsem celé dny jen tak seděla doma
a přála si, abych mohla někam vyrazit
s kamarády jako dřív.
Chodil jsem pozdě spát a pozdě jsem vstával,
ztratil jsem pojem o čase.
Je pro mě těžké, že nemůžu být s kamarády.
Když jsme teď jako rodina víc spolu,
snadněji se nechám něčím vytočit.
Ostatní děti mají strach vždycky,
když jdou jejich rodiče do práce.
Bojí se, že se tam nakazí.
Nejvíc se bojím toho,
že nakazím někoho v rodině –
hlavně babičku s dědou.
Když se zavřela škola,
bylo pro mě hodně těžké učit se sama.
Bylo toho na mě hrozně moc,
a nakonec jsem nedokázala dělat už vůbec nic.
Bylo pro mě těžké lidem ve službě telefonovat,
protože jsem se bála jejich reakce.
Z telefonování mám větší hrůzu
než z psaní dopisů.
Jsem teď ve službě míň než předtím
a je mi to dost líto.
Když jsme se dozvěděli,
že nebudeme chodit na shromáždění
tak jako dřív,
bylo to jako by mi řekli:
„Už neuvidíš svoji rodinu.“
Strašně mi chybí, že nemůžu obejmout
bratry a sestry a kamarády ze sboru.
Mluví ti někdo z těch mladých z duše?
Vidíš to stejně jako oni?
Co kdybys teď tohle video zastavil
a popřemýšlel o tom.
Nebo si o tom popovídal s někým doma.
Například co z toho,
o čem vyprávěli ti mladí, je těžké i pro tebe?
Jak to máš?
Doufám, že jste si doma dokázali
hezky popovídat a dobře to probrali.
Prožíváme to s vámi.
A Jehova taky.
Ví, že je to náročné
a v Bibli nám slíbil, že nás v tom nenechá
a bude nám pomáhat.
Pojď si přečíst, co slíbil v Izajášovi 41:10.
Izajáš 41:10 říká:
Všiml sis?
Jehova tě pevně drží za ruku
a buď si jistý,
že ji během téhle pandemie jen tak nepustí.
Dá ti sílu,
abys dokázal mít pod kontrolou svoje myšlenky
a tuhle nelehkou situaci co nejlíp využil.
V dalším videu se podívej,
co ostatním mladým pomáhá,
aby dokázali svoje problémy dobře zvládat.
Když je to pro někoho těžké,
pomáhá, když nepřemýšlí o tom, co nemůže,
ale hledá, co nového by mohl dělat.
Pomáhá mi, když si na každý den udělám plán.
Třeba mi přišlo hodně užitečné,
udělat si seznam úkolů.
Rozhodl jsem se,
že si budu studovat ne kvůli rodičům,
ale abych mohl dobře sloužit Jehovovi.
Měl jsem z toho dobrý pocit.
Když jsem otrávená nebo se nudím,
snažím se dělat něco kreativního.
Když jsem se začala věnovat
něčemu tvořivému, došlo mi,
že nemusím pořád trávit čas s kamarády.
Začala jsem kreslit, šít, učit se nový jazyk,
hrát na nový nástroj a taky víc peču a vařím.
Jestli se hádáme s bráchou?
Občas jo.
Ale když někomu přineseme jídlo
a jinak mu pomůžeme,
máme z toho radost a líp spolu pak vycházíme.
Povídej si s rodičema.
Čím víc v sobě něco dusíš, tím hůř ti je.
Neboj se mluvit o svých pocitech s ostatníma.
Není to známka slabosti, ale síly.
Ať už se cítíš jakkoli –
i když svým pocitům sám nerozumíš –
všechno řekni Jehovovi.
Vždycky ti v pravou chvíli pomůže.
Řekl jsem to našim.
Poradili mi, co mám dělat,
abych se víc dostal do služby.
Třeba že můžu psát dopisy
nebo být u toho, když se s někým studuje.
Mluvila jsem o Jehovovi s kamarádkou ve škole.
Připojila se přes Zoom na naše shromáždění,
a dokonce dala komentář na Strážné věži.
Udělalo mi to obrovskou radost.
Během téhle pandemie
se spousta věcí ve světě změnila,
ale nemusíme se bát.
Nejsi v tom sám.
Jsme v tom všichni společně
a Jehova stojí při nás.
S Jehovou to zvládnem
a můžeme se těšit na krásný život v ráji.
Řekl někdo z těch mladých ve videu něco,
co by ti mohlo pomoct?
Co z toho, co jsi slyšel,
by mohlo fungovat v tvojí situaci?
Tak do toho, teď to video zastav
a zkus o tom popřemýšlet
nebo si o tom popovídej s někým doma.
Dáme ti na to chvilku.
Přišli jste na něco?
Nějaké dobré nápady?
Věřím, že ano.
Jeden z klíčů, jak se vyrovnat s touhle pandemií,
je dělat to, o čem se píše ve Filipanům 1:10.
Píše se tu:
Ale co vlastně patří k těm „důležitějším věcem“?
To základní – čtení Bible, modlitba, služba
a samozřejmě rodinné uctívání.
A co osobní studium?
I to je důležité!
V knížkách Otázky mladých lidí
najdeš spoustu námětů, které se týkají toho,
s čím bojuješ právě teď.
Někteří mladí začali číst životní příběhy.
Jedna mladá sestra čte každý den jeden.
Je to jako cestovat po světě
a nechat si vyprávět od druhých,
jak se vypořádávají s problémy.
Ty články najdeš
v ONLINE KNIHOVNĚ Strážné věže.
Stačí napsat „životní příběhy“.
A ještě se můžeme zamyslet nad tímhle:
Co konkrétního můžeš udělat, když se cítíš sám,
když ti chybí společnost druhých?
Pamatuješ si, co se píše v Příslovích 18:1?
[to znamená vyhýbá se lidem]
Pokud si připadáš sám,
je moudré být v kontaktu s ostatníma.
Možná zjistíš, že když si hezky popovídáš
s kamarády ze sboru
nebo se společně něčemu zasmějete –
i když je to jenom po telefonu –
je to přesně to, co jsi potřeboval.
Další způsob, jak projevit moudrost,
je učit se od ostatních mladých.
Můžou pro tebe být dobrým příkladem.
Určitě víš, že někteří mladí
jsou kvůli své víře ve vězení.
Jiní čekají, jak jim dopadne soud.
Co jim pomáhá to zvládat?
To zjistíš z interview,
které jsme natočili se sestrou Darjou Dulovovou.
Je z Ruska.
Když jí bylo teprve 18,
policie u ní doma provedla prohlídku
a úřady pak s ní i s její maminkou
zahájily vyšetřování.
Prvního srpna 2018
u nás provedli domovní prohlídku.
Byla jsem z toho v šoku a měla jsem strach.
Řekli mámě,
že je potřeba mě vytáhnout z bahna,
jinak před sebou nemám žádnou budoucnost.
Nebudu mít práci ani rodinu –
prostě nic.
Zahájili proti mně trestní stíhání
a soud mě shledal vinnou.
Mámu odsoudili ke dvěma rokům podmíněně
a mě k jednomu.
Krátce potom mě začali
vyšetřovat v jiném případu.
Tyhle soudní případy ještě nejsou uzavřené.
Bála jsem se, že to nakonec dopadne tak,
že mě a mamku pošlou do vězení.
Abych aspoň trochu zahnala strach,
začala jsem si víc studovat.
I kdyby se stalo, že mě pošlou do vězení,
aspoň budu mít o čem přemýšlet.
Moc mi dodal sílu verš
z 2. Paralipomenon 20:17:
„Zaujměte pozice, stůjte
a sledujte, jak vás Jehova zachrání.“
To neznamená jenom svěřovat se Jehovovi
se svými problémy,
ale taky čekat na něj, až zasáhne.
Na sjezdu, který jsme měli
jenom krátce před tou razií,
zazněla zajímavá myšlenka,
že lidi jsou z 80 procent tvoření vodou.
Takže když mě vzali k výslechu,
sedla jsem si
a podívala jsem se na vyšetřovatele.
Nakreslila jsem si na něm pomyslnou čáru
a z 80 procent ho naplnila vodou.
A když mi začal říkat takové ty věci jako
„Dášo, nemáš žádnou budoucnost“,
jenom jsem viděla, jak se plní tou vodou.
Jeho výhrůžky mi vůbec nevadily.
Díky tomu, že jsem cítila,
jak mě Jehova podporuje v těchhle zkouškách,
už se nebojím těch, co přijdou.
Vím, že Jehova bude se mnou.
Jeho pomoc možná nepřijde tak, jak si myslím,
ale bude to způsobem, který ho oslaví.
Je to pro mě záruka,
že všechno dobře dopadne.
Nebylo motivující vidět,
jak Darja zůstala věrná Bohu
a dokázala obhájit svoji víru?
Moc rád jsem mluvil k vám, naši mladí.
Chtěl bych se teď ale na chvíli obrátit na rodiče.
I pro ně je to během téhle pandemie dost těžké.
Rodiče, hodně z vás má víc práce než kdy dřív.
Pomáháte dětem, když se učí z domova,
ale máte i vlastní práci,
taky se staráte o domácnost
a dál se pravidelně věnujete
duchovním činnostem.
Tohle všechno se snažíte stíhat.
Milujeme vás a Jehova vás miluje taky.
Abychom to zvládli, nám všem pomůže,
když si udržíme dobré duchovní návyky.
Rodiče, chceme vás pochválit za to,
že máte pravidelné rodinné uctívání.
Co kdybyste na něj občas pozvali
další členy rodiny nebo nějaké kamarády
a spojili se s nimi přes videokonferenci
nebo po telefonu?
Budou určitě rádi a vy taky.
Máme velkou radost, když vidíme,
co všechno vy, mladí, děláte pro to,
abyste zůstali blízko Jehovovi.
Přes to všechno, co se dneska děje,
se snažíte svůj vztah s ním prohlubovat.
Jsme na vás moc hrdí.
A můžete si být jistí,
že Jehova je na vás hrdý taky.
Chceme vás ujistit,
že vedoucí sbor má každého z vás ze srdce rád.
Sledovali jste JW Broadcasting®
ze světového ústředí svědků Jehovových.

Aktuální informace od vedoucího sboru č. 7/2020