JW subtitle extractor

V tomhle videu bych chtěl mluvit o něčem,
co je mi hodně blízké – o betelu.
Když jsem v dospívání poznal pravdu,
dal jsem si za cíl, že tam budu sloužit.
Po křtu jsem byl dva roky v průkopnické službě
a pak jsem šel do betelu.
No a teď už jsem tady 36 let.
A tak jsem moc rád, že vám můžu říct,
jak to teď v betelu vypadá
a jak to celosvětová rodina betel
zvládá během pandemie.
Určitě vás povzbudí, když uslyšíte,
co betelitům pomáhá neztrácet radost.
Mnozí z vás říkáte, jak moc jste vděční za to,
že i během této pandemie
dál dostáváme duchovní jídlo.
Například naše shromáždění, aktuality na jw.org,
nové publikace, každý měsíc broadcasting,
sjezdový program a další věci.
To vše máme díky tomu,
že beteliti jsou obětaví a tvrdě pracují,
a to i přes to, že situace je teď hodně náročná.
Členové rodiny betel po celém světě
už dlouho zažívají lockdown,
ve většině případů je to už asi rok.
Přinášejí velké oběti,
protože se nemůžou osobně setkat
se svojí rodinou a se svými přáteli.
Dělají to ochotně a skvěle s námi spolupracují.
Proč?
Protože milují Jehovu a Ježíše
a taky protože milují vás.
Chtějí sloužit bratrům a sestrám po celém světě.
Je to pro ně opravdu oběť.
Ale víme, že je to oběť i pro vás,
kteří máte v betelu příbuzné nebo kamarády,
protože se s nimi během této těžké doby
nemůžete vidět osobně.
Dá se říct, že podporujete dílo tím,
že pomáháte členům rodiny, kteří jsou v betelu,
aby tam mohli zůstat
a soustředit se na svoji práci.
Tím, že je podporujete, jim dáváte skvělý dárek.
Samozřejmě, když to všechno začalo,
asi málokdo si představil,
že to bude trvat tak dlouho.
V následujícím videu uvidíte,
co někteří z našich pracovitých betelitů dělají,
aby neztráceli radost
a aby dokázali dál podporovat Království.
Chybí mi tři věci.
Cestování, sport a stánky s tacos.
Hodně mi chybí rodina.
Žiju sám, a tak je pro mě nejtěžší,
že teď nemůžu být s bratrama.
Nejsem s nimi v kontaktu tolik jako dřív.
Ze všeho nejvíc mi chybí moje dvě malé neteře.
Máme k sobě hodně blízko.
Strašně mi chybí, že nemůžu obejmout sestry
a děti ve sboru.
Všechno se změnilo tak rychle, ze dne na den.
Bratři, kteří nám jezdili do betelu
pomáhat s nahráváním, už jezdit nemůžou.
Takže nám přibylo spoustu práce,
zvlášť kvůli regionálnímu sjezdu.
Tolik práce jsme nikdy neměli.
Těsně před pandemií mě poslali do jiné pobočky.
To znamenalo zvyknout si na nové prostředí
a začít budovat nové vztahy.
Měla jsem pocit,
že už nejsem tak vytížená jako před tím,
ne tak, jak bych si přála.
A musím přiznat, že někdy mám pocit,
že už nejsem tak užitečný, jak jsem býval dřív.
Můj tatínek musel jít do nemocnice,
protože vážně onemocněl.
Cítila jsem se bezmocná a vyčítala jsem si,
že nemůžu udělat to, co bych chtěla,
být se svou rodinou.
Žijeme v bytě přímo v centru města,
takže nemůžeme jít ven.
Když se člověk cítí sám mezi čtyřma stěnama,
je strašně jednoduché začít se utápět
v negativních myšlenkách.
Ráda přemýšlím o příkladu Josefa.
On se nezaměřoval na ty špatné věci,
které se mu děly.
Spíš se vždycky snažil
co nejlíp plnit jakýkoli úkol, který dostal.
Hodně mi samozřejmě pomáhá Bible.
Přemýšlím o verších
jako je například Žalm 94:18, 19:
„Tvá věrná láska, Jehovo, mi byla oporou.
Když mě přemáhala úzkost,
utěšoval jsi mě a uklidňoval.“
Když přemýšlím o ráji, představuju si,
jak se svojí mamkou a sestrou Carol jdeme po pláži
a pozorujeme západ slunce.
Budeme mít na sebe celou věčnost.
Každý den cvičím,
a taky online sloužím se sborem.
Snažím se teď víc sloužit,
a díky tomu se víc zaměřuju na druhé a na to,
jak jim pomáhat.
Pomocná průkopnická je pro mě okno
do vnějšího světa.
Když se mě rodina a přátelé ptají, jak se mám,
vždycky říkám, že dobře.
Nesnažíme se vyvolat nerealistickou představu,
že všechno je v pohodě a nemáme žádné problémy,
ale vždycky se snažíme být pozitivní.
S manželkou jim říkáme, že můžou být klidní,
protože se o nás v betelu dobře starají.
Ale i tak vědí, že to není jednoduché.
Pokaždé, když si voláme a já vidím jejich úsměv,
je to, jako by mě s láskou objímali.
Taky pro rodiče děláme něco praktického,
třeba si voláme a společně si čteme verš na den.
To, že můžu být během pandemie v betelu,
je moc fajn, protože díky tomu mám příležitost
povzbuzovat betelity,
kteří prochází něčím těžkým.
Ale zvlášť bratry a sestry, kteří jsou v první linii.
Za to, že jsem v betelu, jsem Jehovovi moc vděčná.
Stará se o nás duchovně, citově i fyzicky.
My v betelu tady sloužíme (jak už bylo řečeno),
jako taková „zásobovací jednotka“
pro bratry a sestry.
Jsem tady v té nejvýznamnější době v dějinách.
Můžu to všechno pozorovat zblízka,
takže všechny oběti, které přináším, stojí za to.
Moc si našich betelitů vážíme.
A taky jejich rodin a sborů do kterých patří,
protože přinášejí hodně obětí,
aby podporovali Království.
Za vás všechny, drazí bratři a sestry, se modlíme.
Jak jste viděli ve videu,
pro betelity je to během pandemie stresující,
stejně jako pro vás.
Je ale normální se tak cítit.
Víme, že problémy, které zažíváme, jednou skončí.
Ale do té doby můžeme zažívat smutek,
osamělost a úzkost.
Co dělat, abychom to zvládali?
Za prvé, upřímně Jehovovi v modlitbě řekněte,
jak se cítíte a s čím bojujete.
Když byl David v těžké situaci,
modlil se k Jehovovi.
V Žalmu 142:2 řekl:
My můžeme dělat to samé.
Vyprávějte Jehovovi o svých starostech a trápeních.
Slíbil nám, že když bude budeme mít víru,
pomůže nám to zvládat.
Každý den se modlete o víru.
Kromě toho, nezapomínejte na to,
že dnešní problémy jsou jen dočasné.
Poslední dny měly začátek
a poslední dny budou mít i konec.
Tahle pandemie měla začátek
a tahle pandemie bude mít i svůj konec.
Apoštol Pavel řekl, že utrpení trvá jen „chvilku“.
A čím více se blížíme ke konci tohohle systému,
tím je ta chvilka kratší.
Ve 2 Korinťanům 4:17 a 18 Pavel říká:
Tahle inspirovaná rada byla užitečná
pro křesťany v prvním století
a je užitečná i pro nás dnes.
Všechny vás chválíme, že věrně vytrváváte
a dál pro Jehovu děláte všechno, co můžete.
Díky vašemu úsilí a podpoře Jehovova ducha,
práce pro Království nejen pokračuje,
ale dokonce se rozvíjí dalšími úžasnými směry.
Jedním z nich je výstavba nové části
světového ústředí v Ramapu,
o které se mluvilo na výročním shromáždění 2019.
Přemýšleli jste nad tím,
jestli pandemie tenhle projekt nějak neovlivnila?
Máme velkou radost,
že vám můžeme ukázat krátkou reportáž o tom,
jak se to všechno vyvíjí.
V broadcastingu z ledna 2020
se bratři a sestry po celém světě
dozvěděli o novém projektu v Ramapu.
Vedoucí sbor došel k závěru, že Jehova si přeje,
aby vznikl nový objekt,
který bude sloužit výhradně k produkci videí
a podobného materiálu.
Jenom o tři měsíce později
vypukla pandemie covidu-19,
která náhle překazila plány velkým institucím,
a dokonce i celým státům.
Jak to ovlivnilo projekt v Ramapu?
Opravdu to byla ta správná doba,
aby se Jehovova organizace do něčeho
tak velkého pustila?
Až teď budeme mluvit o tom,
co se dělo v roce 2020,
všímejte si jasných důkazů toho,
že Jehova tenhle projekt vede a že mu žehná.
Uvidíte, že platí to, co Jehovovi řekl Job:
„Nic, co se rozhodneš udělat,
pro tebe není nemožné.“
V New Yorku nějakou dobu nesměly probíhat
jiné než nezbytné stavební projekty.
Ale přesně ve chvíli, kdy jsme to potřebovali,
začala městská rada v Ramapu znova pořádat
schůze (hádáte správně) přes Zoom.
Takže se i v tom celosvětovém chaosu
podařilo dosáhnout 8. července 2020
milníku v našem projektu.
Uskutečnila se první schůzka s městskou radou.
A jasně vidíme, že Jehova žehnal
i všem dalším schůzkám, které jsme s nimi měli.
Devátého prosince 2020 jsme dosáhli dalšího,
ještě důležitějšího milníku.
Město schválilo dokument o rozsahu projektu.
Podobně jako student dostane od učitele úkol,
díky kterém zvládne důležitou zkoušku,
i my teď víme,
které informace musíme městu poskytnout,
abysme dostali stavební povolení.
Kdy začneme stavět?
Chceme se do toho pustit na konci roku 2021.
A to je o několik měsíců dřív, než jsme původně,
ještě před pandemií, plánovali.
Přesně jak řekl Job:
„Nic, co se Jehova rozhodne udělat,
není nemožné.”
V dubnu 2019 vznikl výbor pro stavební projekt
a od té doby se udělalo hodně práce
na plánech celého areálu i prvních budov.
Ke stavbě dostáváme pokyny
od světového projekčního a stavebního oddělení,
které pracuje pod dohledem vydavatelského výboru.
Jsou založené na zkušenostech
z posledních velkých projektů.
Areál v Ramapu má 101 hektarů.
Budovy budou stát necelých 50 metrů
nad silnicí Sterling Mine Road.
Tahle příjezdová cesta vás zavede
nejdřív do návštěvnického centra,
které pojme až 1 200 lidí denně.
Uprostřed areálu bude stát budova,
ve které budou velká studia
pro nahrávání audia a videa.
Vedle budou dílny pro výrobu rekvizit.
Za kopcem bude prostor
určený pro venkovní natáčení.
Vedle studií budou kanceláře, recepce
a multifunkční budova.
Může sloužit buď jako přednáškový sál
pro 1 300 posluchačů,
velká jídelna pro 1 200 lidí
nebo k něčemu dalšímu, co bude potřeba.
V západní části areálu budou obytné budovy
pro 1 290 dobrovolníků.
Spoustu času a úsilí jsme věnovali zkoumání
těch nejlepších energetických zdrojů.
Došli jsme k závěru,
že jako hlavní zdroj použijeme elektřinu.
Pod budovou se studii bude umístěn
rozsáhlý systém geotermálních vrtů,
který bude celý areál vytápět a chladit.
Solární panely s plochou
přes 11 000 čtverečních metrů
budou vyrábět elektřinu,
která se pak uloží do velkých baterií
a bude možné ji kdykoli využít.
Díky tomu bude mít objekt nezávislou
energetickou síť, která dokáže vyrábět,
ukládat a dodávat energii tam,
kde to bude v areálu potřeba.
Hodně z nás,
kdo běžně pracujeme v kancelářích,
jsme během pandemie začali pracovat z domova.
Znamená to,
že už v Ramapu nebude potřeba tolik kanceláří?
Upřímně, těžko říct,
jaké prostory budeme v budoucnu potřebovat.
To nejdůležitější je proto navrhnout
kancelářské prostory tak,
aby se daly snadno upravit.
Budova je rozdělená na moduly 3 x 4,5 metru.
Každý modul má ve stropě zabudovanou
topnou a chladící jednotku a osvětlení.
Elektrické a datové rozvody jsou ve zdvojené podlaze,
takže je možné prostory jakkoli upravovat.
Odnímatelné stěny sahají od podlahy ke stropu.
Z jednoho modulu můžou vytvořit
samostatnou kancelář
nebo malou konferenční místnost.
Nebo se jimi dá spojit
několik modulů dohromady
a vznikne tak větší konferenční místnost.
Anebo se stěny odstraní úplně
a vytvoří se otevřený pracovní prostor.
Důležité je, že v nich nejsou žádné přípojky,
takže se takové změny dají provést kdykoli,
před nastěhováním i po něm,
až budeme líp vědět, co potřebujeme.
Díky tomu, že je budova co nejvíc prosklená
a prosklené jsou i stěny uvnitř,
mají všechny kanceláře dostatek denního světla.
Deset obytných budov
bude orientováno v ose sever-jih,
takže všechny pokoje budou mít sluneční světlo
buď dopoledne nebo odpoledne.
Budovy budou umístěné mezi přírodními jezírky.
Po důkladném průzkumu
jsme se rozhodli pro stavební metodu,
při které se používají takzvané CLT panely.
Tuhle metodu jsme při tak velkém projektu
ještě nezkusili.
Panely jsou vyrobené
z křížem lepených vrstev masivního dřeva.
Tahle metoda se používá čím dál víc
a vznikne díky ní odolná a bezpečná konstrukce.
Všechno – vazníky, pilíře, podlahy – se vyrábí
předem a stavba pak může rychle růst.
Tahle metoda je nejenom ekonomická,
šetří čas a snižuje uhlíkovou stopu stavby,
ale také díky ní vznikají velmi atraktivní budovy.
V Ramapu se bude nahrávat
spousta video a audio projektů.
Proto je v budově,
která bude stát nejblíž středu areálu,
50 pokojů navržených
jako menší hotelové pokoje.
Ti, kdo přijedou pomoct s různými projekty
a další návštěvníci,
se v nich budou moci pohodlně ubytovat.
Jak už jsme říkali,
během pandemie začalo hodně z nás
pracovat z domova
a některým to tak vyhovuje.
Bude to tak i dál?
To nevíme.
Většina bytů ale bude mít
samostatnou místnost, často s oknem,
kterou bude možné využít
jako další úložný prostor nebo jako kancelář.
Příště se dozvíte něco víc
o hlavním objektu tohodle areálu –
budově s audio a video studii.
Bude to největší budova,
jakou jsme zatím postavili,
ale důležitější je, že to,
co se doteď dělo na mnoha různých místech,
shromáždíme pod jednu střechu,
včetně našich pracovitých bratrů a sester.
Projekt v Ramapu,
i přes různé překážky v roce 2020,
pokračuje dál.
Těšíme se, až uvidíme další důkazy o tom,
že nic, co se Jehova rozhodne udělat,
pro něj není nemožné.
To, jak skvěle pokračuje projekt v Ramapu,
a to i přes to, že okolnosti vůbec nejsou ideální,
nám připomíná slova z Žalmu 127:1:
O tom, že nám Jehova pomáhá
„stavět dům“ v Ramapu, není pochyb.
Možná jste si ve videu všimli,
že vás o stavbě budeme dál informovat.
Takže se můžete těšit,
co dalšího se o tomto projektu dozvíte.
Když přemýšlíme o tom,
co všechno se podařilo za poslední rok,
jasně vidíme, že Jehova žehná
obětavému duchu celosvětové rodiny betel.
Reagují přesně tak,
jak je to napsáno v Žalmu 110:3.
Píše se tam:
Tihle bratři a sestry
se Jehovovi opravdu ochotně a vytrvale nabízejí
den za dnem.
Moc vás prosíme,
abyste se za rodinu betel
a za projekt v Ramapu dál modlili.
Jsme si jistí, že Jehova bude vaší tvrdé práci
a vaší vytrvalosti během pandemie žehnat,
ať už sloužíte v betelu, nebo někde jinde.
A víme,
že se stejným nadšením se během kampaně
budete snažit pozvat co nejvíc lidí
na mimořádnou přednášku
a na Slavnost na památku Kristovy smrti.
Ze srdce se modlíme,
aby vás Jehova v následujícím období vedl
a dodával vám sílu.
Sledovali jste JW Broadcasting®
ze světového ústředí svědků Jehovových.

Aktuální informace od vedoucího sboru č. 2/2021