JW subtitle extractor

Vítejte!
Máme vám toho hodně co říct.
Celý svět se teď samozřejmě soustředí
na události v Rusku a na Ukrajině.
To, co se tam odehrává,
nás jako Jehovův lid nepřekvapuje.
Dobře víme, že Rusko a jeho spojenci
zastávají úlohu „krále severu“
z 11. kapitoly Daniela.
Když to vedoucí sbor na výročním
shromáždění v roce 2018 poprvé řekl,
zmínili jsme se o tom,
že král severu už zabral území na Krymu.
Když tu kapitolu
z Daniela čteme, nepřekvapuje nás,
když vidíme, že král severu
se snaží získat i další území.
Je jasné, že právě teď
je potřeba, abychom byli bdělí
a zůstávali jako křesťané neutrální!
K 28. únoru nikdo z našich
spoluvěřících na Ukrajině nezemřel,
ale víme o jednom zraněném.
Hodně jich přišlo o domov a tisíce
jich utekly z oblastí, kde se bojuje.
Naši drazí bratři
a sestry na Ukrajině a v Rusku,
nepřestáváme se za vás modlit.
Zároveň děláme všechno, co je
v našich silách, abychom vám zajistili
tolik potřebný duchovní pokrm
a taky věci nezbytné k životu.
Co se týče právních záležitostí,
v týdnu od 21. února
byly vyneseny tři důležité rozsudky.
22. února soud ve městě Usť-Abakan
rozhodl o podmínečném
propuštění 70leté Valentiny Baranovské.
Sestra Baranovská
strávila ve vězení už 12 měsíců.
Státní zástupce
se může do 4. března odvolat.
Když to neudělá,
mohla by být už 5. března propuštěna.
Prosím, myslete na naši drahou sestru
Baranovskou ve svých modlitbách.
22. února, tedy ve stejný den,
Evropský soud pro lidská práva
vydal dvě důležitá
rozhodnutí ohledně svědků v Rusku.
Případy se týkaly toho,
že policie v letech 2010 až 2012
u různých bratrů
udělala prohlídku a zatkla je.
Soud rozhodl v náš prospěch
a nařídil, aby 15 bratrů a sester,
kterých se to týkalo, dostalo odškodné.
Ruská vláda bude muset
zaplatit celkem skoro 100 000 eur.
Soud uvedl,
že veřejná služba svědků Jehovových
je základním právem, do kterého
by veřejní činitelé neměli zasahovat.
V mnoha zemích počty
nakažených covidem-19 klesají.
Některé vlády proto
rozvolňují nebo ruší určitá opatření.
Moc bychom si přáli,
aby nám podmínky dovolily,
co nejdřív se vrátit k různým
našim teokratickým činnostem.
Zároveň k tomu
chceme přistupovat opatrně.
Vedoucí sbor
dal výborům poboček za úkol,
aby sledovaly situaci
v různých částech svého území.
Každý výbor pobočky může
zahájit nebo rozšířit pilotní program
návratu do sálů Království,
když to bude bezpečné.
Bude možné, aby se letos na Památné
slavnosti sešel i váš sbor společně?
To se teprve ukáže.
Každopádně,
teď může být dobrá chvíle na to,
abysme se zamysleli, jaký postoj
máme k našim shromážděním.
Jestli se do sálů budeme moct
vrátit, budeme na to připravení?
Všimněte si, jak v 10. lekci
knihy „Radujte se ze života navždy!“
zájemcům vysvětlujeme,
že je důležité chodit na shromáždění.
Píše se tam:
A je tam i otázka:
Tahle zkoumavá otázka
určitě některým zájemcům pomohla,
aby na shromáždění začali chodit.
Ale možná se teď nad ní
musíme zamyslet my všichni.
Chodit zase na shromáždění
do sálu od nás bude vyžadovat úsilí.
Musíme ale přemýšlet o tom,
co dobrého nám to přinese,
když se s našimi bratry a sestrami
zase budeme moct vidět osobně.
Jen si představ, jak museli být
Josef, Marie a jejich děti šťastní,
když byli v Jeruzalémě
a kolem nich byla spousta dalších lidí,
kteří uctívali Jehovu!
Radost, kterou Josef s Marií
cítili, je určitě ujistila,
že všechna
ta námaha rozhodně stála za to.
Podobně i radost, že jsme zase v sále
s našimi drahými bratry a sestrami,
nám bohatě vynahradí
jakékoli počáteční nepohodlí.
Teď, když v sále ještě
nemůžeme být, si moc vážíme toho,
co všechno jste ochotní udělat, abyste
mohli být na shromáždění na Zoomu.
Když se připojíme brzo a zdržíme se dýl,
máme víc příležitostí dělat to, o čem se
píše v Hebrejcům 10:24, 25:
Takhle můžeme zažít radost z dávání,
když aktivně
povzbuzujeme naše bratry a sestry
a podněcujeme je
„k lásce a dobrým skutkům“.
Proč vlastně
vynakládáme tak velké úsilí?
Proč se tolik snažíme pečovat o svoje
duchovní zdraví a povzbuzovat druhé?
Protože chceme,
aby náš vztah s Jehovou byl pořád pevný,
a zároveň se chceme rázně postavit
proti našemu největšímu
nepříteli, kterým je Satan.
Vzpomeňte si na varování,
které je zaznamenané v 1. Petra 5:8.
Čteme tam:
Sice to není tak, že by Satan
způsoboval všechny naše problémy,
ale vždycky se
je snaží využít proti nám.
Byl by nadšený, kdyby se mu
povedlo, aby kvůli stresu a izolaci
zeslábla naše víra nebo kdyby
nás nějak rozptýlil svoji propagandou.
Co nám může pomoct?
Odpověď najdeme v té samé kapitole.
Všimněte si, co je v 9. verši:
Stručně řečeno, všichni Jehovovi
služebníci čelí tomu samému útoku.
I když má každý z nás jiné problémy
a žijeme na různých místech
na světě, Satan útočí na všechny.
Ale když přemýšlíme o tom,
co náročného zvládají
bratři a sestry na jiných místech,
pomáhá nám to
vidět svoje problémy z nadhledu.
Například uvažuj o bratrech a sestrách,
kteří zažívají přírodní
katastrofy a pronásledování.
V tomhle služebním roce
postihlo naše spoluvěřící
už víc než 120 přírodních katastrof.
Tady je několik příkladů.
V prosinci Tajfun Rai (místními
nazývaný Odette) zdevastoval Filipíny.
Mrzí nás, že čtyři zvěstovatelé zemřeli,
dvanáct bylo zraněno
a přes 2 000 jich muselo opustit domov.
A představte si,
že víc než 1 700 domů našich bratrů
bylo poškozeno nebo zničeno!
A pak v lednu zasáhla
jihovýchodní Afriku tropická bouře Ana.
Je smutné, že jeden bratr
při ní přišel o manželku a dvě děti.
Tři bratři a jedno dítě byli zraněni,
přes 2 000 svědků muselo opustit domov
a víc než 400 domů našich
bratrů bylo poškozeno nebo zničeno.
A 15. února zasáhly Brazílii
prudké bouřky a sesuvy bahna.
Jeden takový sesuv bohužel smetl
našeho bratra s jeho dvouletým synem.
Otec i přes vážná
zranění nakonec přežil,
ale je nám líto, že jeho syn zemřel.
Naneštěstí zemřel ještě jeden bratr.
Dál se modlíme za všechny,
kdo přišli o někoho blízkého
nebo je tyhle nedávné
přírodní katastrofy zasáhly.
Kromě různých přírodních katastrof,
zažívají naši bratři občanské nepokoje.
V Konžské demokratické republice
muselo hodně našich bratrů a sester
v několika oblastech
utéct ze svých vesnic a polí.
I tak se nám s Jehovovou pomocí
podařilo zajistit přes 81 tun jídla
pro víc než 19 600 lidí!
Moc si vážíme toho,
jak pomáháte bratrům a sestrám,
které postihla nějaká katastrofa.
Vaše modlitby a štědré dary
mají dalekosáhlý dopad.
Děkujeme!
I přes všechny tyhle těžkosti
mají naši bratři a sestry pevnou víru.
Podívejte se, co někteří
z Konga, Filipín a Karibiku
řekli o pomoci, kterou dostali.
Jsem Jehovovi moc vděčná
za všechny ty věci, které mi dal,
abych se mohla
vrátit k normálnímu životu.
Nedokážu ani popsat, jak moc jsem vděčná
za všechny
ty dobré věci, které jsme dostali.
Byla jsem jedna z těch, kdo měli úplně
zničený dům a bratři mi ho opravili.
Opravdu nám pomohli.
I když jsme kvůli tajfunu
Odette zažili hodně těžkých chvil,
Jehova nás neopustil.
Pomohl nám.
Hned další den nás bratři kontaktovali,
dali nám jídlo
a pomohli nám opravit dům.
Jsme Jehovovi moc vděční
za to, že nám pomohl
a dal nám všechno, co jsme potřebovali,
abychom mohli zase normálně žít.
Ze srdce děkuju
Jehovovi a jeho organizaci za to,
jakou lásku nám bratři
projevili potom, co vybuchla sopka.
Tu vděčnost ani nejde vyjádřit slovy.
Je to jako by nás Jehova držel za ruku,
staral se o nás a říkal nám:
„Nebojte se, pomůžu vám.“
Ze srdce děkujeme.
Moc vám děkujeme za to,
že jste nám dali tenhle dům,
protože ten náš shořel.
A vám, kdo sloužíte Jehovovi,
chci říct děkuju, děkuju, děkuju.
Odešla jsem jen s tím,
co jsem měla na sobě.
Když jsme opouštěli
náš dům a viděli, v jakým je stavu,
a pak se do něj vrátili
a viděli, co pro nás bratři udělali,
nemám pro to slova.
Každého z vás mám strašně ráda
a moc si vážím
toho, co jste pro nás udělali.
Tolik to pro nás znamená,
že na to nejsme sami.
Na vlastní kůži jsme
zažili Jehovovu pomoc a lásku.
Zažili jsme, jaký Jehova je.
Jsme ohromně vděční za Jehovovu podporu.
Další věc, se kterou bratři
a sestry bojují, je pronásledování.
Třeba sestra Anna Safronovová.
25. ledna poslali tuhle 56letou sestru
na šest let do trestanecké kolonie.
Je to nejtvrdší trest,
jaký nějaká sestra v Rusku
dostala od zákazu v roce 2017.
Soud Annu uvěznil, přestože se
starala o svoji 81letou maminku.
Jaké těžkosti musí řešit
rodiny těch, kdo jsou ve vězení?
Jak jim Jehova pomáhá?
Poslechněte si
několik vyprávění z Ruska.
Všechny ty hrůzy
začaly 12. června 2018,
kdy u nás doma udělali razii.
Alexeje jsme pak 11 měsíců
neviděli, protože byl ve vazbě.
Soudce ho poslal
na tři a půl roku do vězení.
A pak přišla další pohroma.
Jednou uprostřed noci
náš dům do základu vyhořel.
V říjnu 2020
jsme já a děti dostali covid
a nedávno jsme ho prodělali podruhé.
Bydlím se svojí dcerou Annou.
V červenci 2021 prohledali náš dům
a 25. ledna 2022 poslali
mou dceru na šest let do vězení.
Ani nám nedovolili,
abychom se rozloučily.
Táta je ve vězení už rok a půl.
V lednu tohoto roku ho poslali
na sedm let do nápravného zařízení.
A ještě k tomu všemu
na konci minulého roku
moje maminka nečekaně umřela na covid.
Už tak to bylo dost těžké,
ale když se k tomu přidalo ještě tohle,
moji dva nejbližší lidé
tady se mnou najednou nebyli.
Modlím se k Jehovovi
a cítím, že mi dává vnitřní klid.
Nedělám si tolik starostí.
Chodí ke mně bratři
a sestry, pomáhají mi s úklidem,
nakupují mi a taky si povídáme.
Vidím za tím vším Jehovu,
jak mi pomáhá a podporuje mě.
Jehova nám celou dobu
dodával sílu svým Slovem.
Taky používal bratry a sestry.
Posílali nám třeba zprávy.
Citovali v nich verše,
které mi dodávaly sílu jít dál.
Byla to odpověď na moje modlitby.
Rodiče měli
výročí svatby a celý ten den –
no prostě kurýři nám
pořád vozili dárky, kytky a balíčky.
No prostě všude byly kytky.
Jako by na nás Jehova volal:
„Mám vás rád a neopustím vás.“
A Saša řekl:
„Mami, kdyby byl táta na svobodě,
měli bychom maximálně jednu kytku.“
Pamatuješ, jak ses bál zavolat:
„Tati, mám tě rád.
Vydrž to. Jehova tě miluje.“
Musel jsi sebrat
odvahu a taky jsme se modlili.
A pak nám táta
napsal, že ho to rozbrečelo,
protože měl
obrovskou radost, že mě slyší.
Posílilo to moji víru
a začal jsem si každý den číst Bibli.
Taky jsem udělal velký
krok k Jehovovi – vlastně dva.
Zasvětil jsem se mu a dal se pokřtít.
Hodněkrát jsem si vzpomněl na myšlenku,
že Jehova často použije
ruce někoho jiného, aby nás objal.
V posledních letech
jsme to cítili mnohokrát.
Jehova vždycky dokáže
obrátit těžkou situaci v požehnání.
Sice jsme přišli při požáru
o domov, ale teď máme nový
a je ještě lepší než ten předchozí.
Nepochybuju, že ať se stane
cokoli, zvládneme to.
Hlavní je zůstat blízko Jehovovi.
Jsme moc hrdí.
Hrdí na všechny, kdo si udržují
pevnou víru navzdory pronásledování.
Připomíná nám to 2. Korinťanům 4:9:
Jehova nikdy
neopustí svoje věrné služebníky.
V tomhle díle jsme si společně ukázali,
že naši bratři a sestry po celém světě
stojí pevně ve víře
i přes válečné konflikty,
hrozivou pandemii,
katastrofy a pronásledování.
Bratři a sestry,
jak to bylo v 1. Petra 5:8:
„Uvažujte střízlivě, bděte!“
Náš největší nepřítel Satan
naplnil tenhle svět svoji propagandou,
a proto buďte opatrní,
postavte se proti němu.
Národy jsou dnes čím dál
nacionalističtější a svět je rozdělený,
ale my nepřestaneme být neutrální.
Dál budeme jednotní.
Budeme věrní Božímu království
a budeme mít jeden druhého rádi.
Stále naslouchejte hlasu
našeho dobrého pastýře, Ježíše Krista,
a tomu, koho dnes používá,
věrnému a rozvážnému otroku.
Náš všemohoucí Bůh Jehova je s námi!
A máme spoustu bratrů
a sester, kteří nás podporují.
Ať už je před námi cokoli,
máme všechno, co potřebujeme,
abychom zůstali Jehovovi věrní.
Milí bratři a sestry,
máme vás všechny moc rádi.
Sledovali jste JW Broadcasting®
ze světového ústředí svědků Jehovových.

Aktuální informace od vedoucího sboru č. 2/2022
- 

Aktuální informace od vedoucího sboru č. 2/2022

Vítejte!
Máme vám toho hodně co říct.
Celý svět se teď samozřejmě soustředí
na události v Rusku a na Ukrajině.
To, co se tam odehrává,
nás jako Jehovův lid nepřekvapuje. 
Dobře víme, že Rusko a jeho spojenci
zastávají úlohu „krále severu“
z 11. kapitoly Daniela.
Když to vedoucí sbor na výročním
shromáždění v roce 2018 poprvé řekl,
zmínili jsme se o tom,
že král severu už zabral území na Krymu.
Když tu kapitolu
z Daniela čteme, nepřekvapuje nás,
když vidíme, že král severu
se snaží získat i další území.
Je jasné, že právě teď
je potřeba, abychom byli bdělí
a zůstávali jako křesťané neutrální!
K 28. únoru nikdo z našich
spoluvěřících na Ukrajině nezemřel,
ale víme o jednom zraněném.
Hodně jich přišlo o domov a tisíce
jich utekly z oblastí, kde se bojuje.
Naši drazí bratři
a sestry na Ukrajině a v Rusku,
nepřestáváme se za vás modlit.
Zároveň děláme všechno, co je
v našich silách, abychom vám zajistili
tolik potřebný duchovní pokrm
a taky věci nezbytné k životu.
Co se týče právních záležitostí,
v týdnu od 21. února
byly vyneseny tři důležité rozsudky.
22. února soud ve městě Usť-Abakan
rozhodl o podmínečném
propuštění 70leté Valentiny Baranovské.
Sestra Baranovská
strávila ve vězení už 12 měsíců.
Státní zástupce
se může do 4. března odvolat.
Když to neudělá,
mohla by být už 5. března propuštěna.
Prosím, myslete na naši drahou sestru
Baranovskou ve svých modlitbách.
22. února, tedy ve stejný den,
Evropský soud pro lidská práva
vydal dvě důležitá
rozhodnutí ohledně svědků v Rusku.
Případy se týkaly toho,
že policie v letech 2010 až 2012
u různých bratrů
udělala prohlídku a zatkla je.
Soud rozhodl v náš prospěch
a nařídil, aby 15 bratrů a sester,
kterých se to týkalo, dostalo odškodné.
Ruská vláda bude muset
zaplatit celkem skoro 100 000 eur.
Soud uvedl,
že veřejná služba svědků Jehovových
je základním právem, do kterého
by veřejní činitelé neměli zasahovat.
V mnoha zemích počty
nakažených covidem-19 klesají.
Některé vlády proto
rozvolňují nebo ruší určitá opatření.
Moc bychom si přáli,
aby nám podmínky dovolily,
co nejdřív se vrátit k různým
našim teokratickým činnostem.
Zároveň k tomu
chceme přistupovat opatrně.
Vedoucí sbor
dal výborům poboček za úkol,
aby sledovaly situaci
v různých částech svého území.
Každý výbor pobočky může
zahájit nebo rozšířit pilotní program
návratu do sálů Království,
když to bude bezpečné.
Bude možné, aby se letos na Památné
slavnosti sešel i váš sbor společně?
To se teprve ukáže.
Každopádně,
teď může být dobrá chvíle na to,
abysme se zamysleli, jaký postoj
máme k našim shromážděním.
Jestli se do sálů budeme moct
vrátit, budeme na to připravení?
Všimněte si, jak v 10. lekci
knihy „Radujte se ze života navždy!“
zájemcům vysvětlujeme,
že je důležité chodit na shromáždění.
Píše se tam:
A je tam i otázka: 
Tahle zkoumavá otázka
určitě některým zájemcům pomohla,
aby na shromáždění začali chodit.
Ale možná se teď nad ní
musíme zamyslet my všichni.
Chodit zase na shromáždění
do sálu od nás bude vyžadovat úsilí.
Musíme ale přemýšlet o tom,
co dobrého nám to přinese,
když se s našimi bratry a sestrami
zase budeme moct vidět osobně.
Jen si představ, jak museli být
Josef, Marie a jejich děti šťastní,
když byli v Jeruzalémě
a kolem nich byla spousta dalších lidí,
kteří uctívali Jehovu!
Radost, kterou Josef s Marií
cítili, je určitě ujistila,
že všechna
ta námaha rozhodně stála za to.
Podobně i radost, že jsme zase v sále
s našimi drahými bratry a sestrami,
nám bohatě vynahradí
jakékoli počáteční nepohodlí.
Teď, když v sále ještě
nemůžeme být, si moc vážíme toho,
co všechno jste ochotní udělat, abyste
mohli být na shromáždění na Zoomu.
Když se připojíme brzo a zdržíme se dýl,
máme víc příležitostí dělat to, o čem se
píše v Hebrejcům 10:24, 25:
Takhle můžeme zažít radost z dávání,
když aktivně
povzbuzujeme naše bratry a sestry
a podněcujeme je
„k lásce a dobrým skutkům“.
Proč vlastně
vynakládáme tak velké úsilí?
Proč se tolik snažíme pečovat o svoje
duchovní zdraví a povzbuzovat druhé?
Protože chceme,
aby náš vztah s Jehovou byl pořád pevný,
a zároveň se chceme rázně postavit
proti našemu největšímu
nepříteli, kterým je Satan.
Vzpomeňte si na varování,
které je zaznamenané v 1. Petra 5:8.
Čteme tam:
Sice to není tak, že by Satan
způsoboval všechny naše problémy,
ale vždycky se
je snaží využít proti nám.
Byl by nadšený, kdyby se mu
povedlo, aby kvůli stresu a izolaci
zeslábla naše víra nebo kdyby
nás nějak rozptýlil svoji propagandou.
Co nám může pomoct?
Odpověď najdeme v té samé kapitole.
Všimněte si, co je v 9. verši:
Stručně řečeno, všichni Jehovovi
služebníci čelí tomu samému útoku.
I když má každý z nás jiné problémy
a žijeme na různých místech
na světě, Satan útočí na všechny.
Ale když přemýšlíme o tom,
co náročného zvládají
bratři a sestry na jiných místech,
pomáhá nám to
vidět svoje problémy z nadhledu.
Například uvažuj o bratrech a sestrách,
kteří zažívají přírodní
katastrofy a pronásledování.
V tomhle služebním roce
postihlo naše spoluvěřící
už víc než 120 přírodních katastrof.
Tady je několik příkladů.
V prosinci Tajfun Rai (místními
nazývaný Odette) zdevastoval Filipíny.
Mrzí nás, že čtyři zvěstovatelé zemřeli,
dvanáct bylo zraněno
a přes 2 000 jich muselo opustit domov.
A představte si,
že víc než 1 700 domů našich bratrů
bylo poškozeno nebo zničeno!
A pak v lednu zasáhla
jihovýchodní Afriku tropická bouře Ana.
Je smutné, že jeden bratr
při ní přišel o manželku a dvě děti.
Tři bratři a jedno dítě byli zraněni,
přes 2 000 svědků muselo opustit domov
a víc než 400 domů našich
bratrů bylo poškozeno nebo zničeno.
A 15. února zasáhly Brazílii
prudké bouřky a sesuvy bahna.
Jeden takový sesuv bohužel smetl
našeho bratra s jeho dvouletým synem.
Otec i přes vážná
zranění nakonec přežil,
ale je nám líto, že jeho syn zemřel.
Naneštěstí zemřel ještě jeden bratr.
Dál se modlíme za všechny,
kdo přišli o někoho blízkého
nebo je tyhle nedávné
přírodní katastrofy zasáhly.
Kromě různých přírodních katastrof,
zažívají naši bratři občanské nepokoje.
V Konžské demokratické republice
muselo hodně našich bratrů a sester
v několika oblastech
utéct ze svých vesnic a polí.
I tak se nám s Jehovovou pomocí
podařilo zajistit přes 81 tun jídla
pro víc než 19 600 lidí!
Moc si vážíme toho,
jak pomáháte bratrům a sestrám,
které postihla nějaká katastrofa.
Vaše modlitby a štědré dary
mají dalekosáhlý dopad.
Děkujeme!
I přes všechny tyhle těžkosti
mají naši bratři a sestry pevnou víru.
Podívejte se, co někteří
z Konga, Filipín a Karibiku
řekli o pomoci, kterou dostali.
Jsem Jehovovi moc vděčná
za všechny ty věci, které mi dal,
abych se mohla
vrátit k normálnímu životu.
Nedokážu ani popsat, jak moc jsem vděčná
za všechny
ty dobré věci, které jsme dostali.
Byla jsem jedna z těch, kdo měli úplně
zničený dům a bratři mi ho opravili.
Opravdu nám pomohli.
I když jsme kvůli tajfunu
Odette zažili hodně těžkých chvil,
Jehova nás neopustil.
Pomohl nám.
Hned další den nás bratři kontaktovali,
dali nám jídlo
a pomohli nám opravit dům.
Jsme Jehovovi moc vděční
za to, že nám pomohl
a dal nám všechno, co jsme potřebovali,
abychom mohli zase normálně žít.
Ze srdce děkuju
Jehovovi a jeho organizaci za to,
jakou lásku nám bratři
projevili potom, co vybuchla sopka.
Tu vděčnost ani nejde vyjádřit slovy.
Je to jako by nás Jehova držel za ruku,
staral se o nás a říkal nám:
„Nebojte se, pomůžu vám.“
Ze srdce děkujeme.
Moc vám děkujeme za to,
že jste nám dali tenhle dům,
protože ten náš shořel.
A vám, kdo sloužíte Jehovovi,
chci říct děkuju, děkuju, děkuju.
Odešla jsem jen s tím,
co jsem měla na sobě.
Když jsme opouštěli
náš dům a viděli, v jakým je stavu,
a pak se do něj vrátili
a viděli, co pro nás bratři udělali,
nemám pro to slova.
Každého z vás mám strašně ráda
a moc si vážím
toho, co jste pro nás udělali.
Tolik to pro nás znamená,
že na to nejsme sami.
Na vlastní kůži jsme
zažili Jehovovu pomoc a lásku.
Zažili jsme, jaký Jehova je.
Jsme ohromně vděční za Jehovovu podporu.
Další věc, se kterou bratři
a sestry bojují, je pronásledování.
Třeba sestra Anna Safronovová.
25. ledna poslali tuhle 56letou sestru
na šest let do trestanecké kolonie.
Je to nejtvrdší trest,
jaký nějaká sestra v Rusku
dostala od zákazu v roce 2017.
Soud Annu uvěznil, přestože se
starala o svoji 81letou maminku.
Jaké těžkosti musí řešit
rodiny těch, kdo jsou ve vězení?
Jak jim Jehova pomáhá?
Poslechněte si
několik vyprávění z Ruska.
Všechny ty hrůzy
začaly 12. června 2018,
kdy u nás doma udělali razii.
Alexeje jsme pak 11 měsíců
neviděli, protože byl ve vazbě.
Soudce ho poslal
na tři a půl roku do vězení. 
A pak přišla další pohroma.
Jednou uprostřed noci
náš dům do základu vyhořel.
V říjnu 2020
jsme já a děti dostali covid
a nedávno jsme ho prodělali podruhé.
Bydlím se svojí dcerou Annou.
V červenci 2021 prohledali náš dům
a 25. ledna 2022 poslali
mou dceru na šest let do vězení.
Ani nám nedovolili,
abychom se rozloučily.
Táta je ve vězení už rok a půl.
V lednu tohoto roku ho poslali
na sedm let do nápravného zařízení.
A ještě k tomu všemu
na konci minulého roku
moje maminka nečekaně umřela na covid.
Už tak to bylo dost těžké,
ale když se k tomu přidalo ještě tohle,
moji dva nejbližší lidé
tady se mnou najednou nebyli.
Modlím se k Jehovovi
a cítím, že mi dává vnitřní klid.
Nedělám si tolik starostí.
Chodí ke mně bratři
a sestry, pomáhají mi s úklidem,
nakupují mi a taky si povídáme.
Vidím za tím vším Jehovu,
jak mi pomáhá a podporuje mě.
Jehova nám celou dobu
dodával sílu svým Slovem.
Taky používal bratry a sestry.
Posílali nám třeba zprávy.
Citovali v nich verše,
které mi dodávaly sílu jít dál.
Byla to odpověď na moje modlitby.
Rodiče měli
výročí svatby a celý ten den –
no prostě kurýři nám
pořád vozili dárky, kytky a balíčky.
No prostě všude byly kytky.
Jako by na nás Jehova volal:
„Mám vás rád a neopustím vás.“
A Saša řekl:
„Mami, kdyby byl táta na svobodě,
měli bychom maximálně jednu kytku.“
Pamatuješ, jak ses bál zavolat:
„Tati, mám tě rád. 
Vydrž to. Jehova tě miluje.“
Musel jsi sebrat
odvahu a taky jsme se modlili.
A pak nám táta
napsal, že ho to rozbrečelo,
protože měl
obrovskou radost, že mě slyší.
Posílilo to moji víru
a začal jsem si každý den číst Bibli.
Taky jsem udělal velký
krok k Jehovovi – vlastně dva.
Zasvětil jsem se mu a dal se pokřtít.
Hodněkrát jsem si vzpomněl na myšlenku,
že Jehova často použije
ruce někoho jiného, aby nás objal.
V posledních letech
jsme to cítili mnohokrát.
Jehova vždycky dokáže
obrátit těžkou situaci v požehnání.
Sice jsme přišli při požáru
o domov, ale teď máme nový
a je ještě lepší než ten předchozí.
Nepochybuju, že ať se stane
cokoli, zvládneme to.
Hlavní je zůstat blízko Jehovovi.
Jsme moc hrdí.
Hrdí na všechny, kdo si udržují
pevnou víru navzdory pronásledování.
Připomíná nám to 2. Korinťanům 4:9:
Jehova nikdy
neopustí svoje věrné služebníky.
V tomhle díle jsme si společně ukázali,
že naši bratři a sestry po celém světě
stojí pevně ve víře
i přes válečné konflikty,
hrozivou pandemii,
katastrofy a pronásledování.
Bratři a sestry,
jak to bylo v 1. Petra 5:8:
„Uvažujte střízlivě, bděte!“
Náš největší nepřítel Satan
naplnil tenhle svět svoji propagandou,
a proto buďte opatrní,
postavte se proti němu.
Národy jsou dnes čím dál
nacionalističtější a svět je rozdělený,
ale my nepřestaneme být neutrální.
Dál budeme jednotní.
Budeme věrní Božímu království
a budeme mít jeden druhého rádi.
Stále naslouchejte hlasu
našeho dobrého pastýře, Ježíše Krista,
a tomu, koho dnes používá,
věrnému a rozvážnému otroku.
Náš všemohoucí Bůh Jehova je s námi!
A máme spoustu bratrů
a sester, kteří nás podporují.
Ať už je před námi cokoli,
máme všechno, co potřebujeme,
abychom zůstali Jehovovi věrní.
Milí bratři a sestry,
máme vás všechny moc rádi.
Sledovali jste JW Broadcasting®
ze světového ústředí svědků Jehovových.


-