JW subtitle extractor

Vítejte!
Dneska budeme mluvit o tom,
jak je důležité se přizpůsobit tomu,
jakým směrem se Jehovův vůz pohybuje.
Ale nejdřív tady máme několik novinek.
Vedoucí sbor schválil,
aby pověření bratři
začali zase navštěvovat pobočky,
a to od služebního roku 2023.
Služební výbor přiděluje
členům vedoucího sboru pobočky,
do kterých pojedou
na pastýřskou návštěvu.
Taky návštěvami poboček
pověřuje jednotlivé zástupce ústředí.
Je to trochu jako návštěvy
krajských dozorců ve sborech.
Akorát členové vedoucího sboru
a zástupci ústředí navštěvují pobočky.
K 28. listopadu
proběhlo takových návštěv
v tomhle služebním roce už víc než 15.
To vzájemné povzbuzení
je vždycky úžasné
a posiluje se tím naše jednota.
Taky se k nám dostaly hezké ohlasy
na schůzky s průkopníky,
které se pravidelně konají
v souvislosti s krajskými sjezdy.
Jedna průkopnice z New Yorku řekla:
„Dneska to bylo poprvé po třech letech,
co jsem byla na schůzce průkopníků
zase ve sjezdovém sále v Queensu.
Několikrát jsem nedokázala zadržet slzy,
protože náš Otec přesně rozumí tomu,
čím jsme si během pandemie prošli.
Jehova je opravdu skvělý Bůh.“
Spoustu našich průkopníků
po celém světě to určitě cítí stejně.
Je taky skvělé slyšet,
jak práce místních projekčních
a stavebních oddělení postupuje kupředu.
Tam, kde tomu nic nebrání,
se stavební skupiny
zase pustily do práce na sálech.
Jaké projekty jsou aktuálně před námi?
Po celém světě je potřeba
postavit nebo zásadně zrenovovat
víc než 15 700 sálů Království.
Potřebujeme je,
abysme se měli kde scházet.
Jenom na tenhle rok je proto
naplánovaných víc než 1600 projektů.
A protože se od ledna 2023 začnou
bratři a sestry zase scházet
na krajských sjezdech
a teokratických školách,
pobočky na to
ze všech sil připravují prostory.
Můžeš se i ty nabídnout,
že bys pomáhal na našich stavbách?
Řekni si sborovým starším
o víc informací.
Je nádherné vidět,
jak se do práce zapojují i mladí.
Jen si vezměte, kolik se toho naučí.
To všechno pak budou moct využít,
až se bude
ve velkém stavět po Armagedonu.
Máme ještě jednu skvělou novinku.
Týká se svobody vyznání.
Jak Ježíš u Matouše 10:22 předpověděl,
čelíme dneska velkému odporu.
Ježíš řekl:
Chceme Jehovův lid podporovat,
a tak jsme nedávno
ve středoevropské pobočce
založili kancelář
pro ochranu náboženské svobody.
Tohle oddělení světového ústředí
bude koordinovat obhajování
našeho uctívání Boha v Evropě.
Ale možná si říkáte:
Vždyť naše činnost
funguje po celé Evropě už roky.
Je to vůbec nutné?
Ano je.
Například norská vláda nedávno rozhodla,
že svědkové Jehovovi
už nebudou mít nárok na určité výhody,
které stát poskytuje
všem registrovaným náboženstvím.
Něco víc nám teď k tomu řekne
bratr Jørgen Pedersen.
Když jsme od státních orgánů
v Oslu v Norsku dostali dopis,
ve kterém hrozili,
že nám odeberou naši registraci,
byli jsme v šoku.
Svědkové Jehovovi v Norsku aktivně kážou
dobrou zprávu už víc než 120 let!
Když za 2. světové války
Norsko okupovali nacisté,
byli svědkové pronásledovaní.
Bývalý ministr náboženství
jednou mluvil o tom,
že svědkové
byli jediná náboženská skupina,
která pevně stála proti nacistům.
Řekl k tomu:
„Lidé v celém Norsku
by to měli vědět.
Zvlášť mladým by to hodně dalo.“
Vždycky jsme měli pověst dobrých občanů.
Jednou se o svědcích Jehovových psalo,
že „pečlivě dodržují
všechny zákony země“.
Teď nám vláda pozastavila dotace,
a přitom je tu
víc než 700 náboženských skupin,
které je dál můžou využívat.
Tohle rozhodnutí je protiústavní útok
na náboženskou svobodu v Norsku,
který nemá obdoby.
S pomocí nově vzniklé kanceláře
pro ochranu náboženské svobody
to teď řešíme právní cestou.
Zároveň se snažíme komunikovat
s představiteli vlády
a modlíme se, aby se nám s nimi podařilo
v přátelském duchu dohodnout.
Děkujeme, bratře Pedersene.
Norské státní orgány hrozí,
že nám odeberou naši registraci
kvůli našemu biblickému pohledu
a postupům, které souvisí s vyloučenými.
V budoucnu budou různé vlády
do naší svobody vyznání zasahovat.
Možná na nás budou tlačit,
abychom změnili naše biblické nauky.
Tohle se ale rozhodně nikdy nestane!
Jak už řekl bratr Pedersen,
podnikáme v tomhle směru
konkrétní kroky.
Mezitím vás prosíme,
abyste na to mysleli
ve svých modlitbách.
Na začátku pandemie se hodně
našich činností rychle pozastavilo.
Ale teď, když je pandemie na ústupu,
se hodně našich činností
rychle obnovuje.
To nás nemusí překvapovat,
protože Jehovův vůz se pohybuje hbitě,
jako blesk.
Všimněte si, jak je to popsané
u Ezekiela 1:16, 17.
Ezekiel ten velkolepý vůz
viděl na vlastní oči
a takhle ho popsal:
To bylo opravdu dechberoucí vidění
duchovní části Jehovovy organizace.
Kniha „Uctívání Jehovy“ vysvětluje:
To, jak jsou tahle slova pravdivá,
jsme mohli pozorovat během pandemie.
Děkujeme za to, s jak krásným postojem
jste se všem těm změnám přizpůsobili.
Velkou část pandemie
jsme se nemohli osobně scházet.
Ale protože jsme
věrně následovali Jehovův vůz,
shromáždění a službu
jsme přesunuli na videokonference.
Teď už jsou naštěstí okolnosti jiné
a my jsme rádi,
že se zase můžeme scházet osobně.
V červenci připravil
vedoucí sbor oznámení,
které se četlo ve všech sborech.
Týkalo se osobní účasti na shromáždění.
Vzpomínáte si na některé
klíčové myšlenky, které tam byly?
Na začátku stálo:
V tom oznámení dál bylo:
„Chápeme, že kvůli pokročilému věku,
chatrnému zdraví nebo jiným okolnostem
se někteří nemůžou
shromáždění účastnit osobně.
Pro takové křesťany platí
laskavá připomínka z Hebrejcům 6:10:
Jehova na tebe nikdy nezapomene.
Ani na tvoji službu.
Když se pravidelně účastníš
shromáždění přes Zoom
a zapojuješ se do nich,
dál mu tím dáváš najevo lásku.
A všechny ve sboru tím moc povzbuzuješ.
Někteří si za tu dobu
zvykli dělat všechno přes Zoom.
Já osobně jsem byl během pandemie
na Zoomu jenom proto,
že to tak chtěl Jehova.
Hned, jak to šlo, jsem s radostí
zase vyrazil do sálu Království.
Nic se nedá srovnat s tím,
když se s druhými můžeme vidět osobně.
Chápu, že někteří nemůžou,
ale já jsem se rád vrátil do sálu.
A mnozí to mají stejně.
Poslechneme si teď, co o návratu do sálu
řekli někteří bratři a sestry.
Jak se tam cítí?
Když nám oznámili, že kvůli covidu
nebudou shromáždění v sále,
byla jsem hrozně smutná.
Cítila jsem se jako ve vězení,
protože už jsem se nemohla chodit
duchovně povzbuzovat do sálu.
Na ty 2 roky to věrný otrok zařídil tak,
abychom mohli poslouchat
shromáždění přes rádio.
Ale protože já jsem rádio neměla,
tak jsem chodila poslouchat
shromáždění k různým bratrům domů.
Pak starší začali organizovat
shromáždění přes Zoom.
Já ale nemám chytrý telefon,
a tak jsem zase chodila
na shromáždění k někomu ze sboru.
Někdy jsem přišla a zjistila jsem,
že jim došly data,
takže jsou bez internetu.
V tom ta pandemie
pro mě byla fakt těžká.
Když jsem slyšela tu novinku,
že „věrný a rozvážný otrok“ rozhodl,
že se vrátíme do sálu,
byla jsem tak šťastná.
Konečně můžu vidět bratry a sestry,
které jsem během pandemie neviděla.
Jsem zpátky v sále, zpátky tam,
kde se můžu duchovně povzbuzovat.
Tak, jak jsem to měla vždycky ráda.
To, že jsem nemohla chodit do sálu,
pro mě bylo těžké.
Opravdu.
Byla jsem vděčná za Zoom,
že se můžeme dál duchovně povzbuzovat.
Bylo to od Jehovy.
Ale stejně, ti lidi mi chyběli.
Když jsem slyšela, že se vracíme zpátky,
byla jsem nadšená.
Byla jsem jako dítě,
když ho vezmete do cukrárny.
Bylo to skvělé.
Dodalo mi to energii.
Úplně jsem ožila.
Všichni to máme těžké, jsme unavení,
takže kdo by nepotřeboval dobít baterky?
Všichni to potřebujeme.
A tak pokud jde o chození do sálů,
není co řešit.
Já rozhodně jdu.
Jsou tam starší bratři a sestry,
dokonce starší než já, i ti mladí.
Přiběhnou k vám malé děti.
To vás potěší a vykouzlí úsměv na tváři.
A myslím,
že přesně takhle Jehova chce,
abychom se v jeho rodině cítili.
Takže když jsem v sále,
dá mi to mnohem víc.
Jsem šťastná.
To byla tak krásná vyjádření, viďte?
Na shromáždění s osobní účastí
nám chodí spoustu hezkých ohlasů.
Tak třeba z pobočky v Burundi
nám nedávno napsali:
„Rozhodnutí, že se shromáždění
zase začnou konat v sálech Království,
je pro bratry a sestry
v Burundi vážně skvělé.
Sice dělali, co mohli,
aby se připojovali přes internet,
ale skutečnost byla taková,
že mnohým z nich to zkrátka
jejich podmínky nedovolovaly.
Od té doby,
co jsou shromáždění zase v sálech,
je účast na nich mnohem větší.
A to v celé zemi.
Například v jednom sboru
se na shromáždění
přes internet připojovalo 140 lidí.
Ale když se teď obnovila
shromáždění s osobní účastí,
chodí na ně
do sálu Království 227 lidí.“
Když se vrátím k tomu oznámení,
rádi bychom vám
z něj připomněli ještě jednu myšlenku.
Nejdřív v něm bylo
vyjádřené pochopení pro ty,
kdo se kvůli pokročilému věku,
zdraví nebo jiným okolnostem
nemůžou shromáždění účastnit osobně.
A potom tam bylo
něco důležitého k zamyšlení.
Psalo se tam:
Takhle to v tom oznámení bylo.
A je to něco, o čem můžeme
všichni dál přemýšlet.
Jehovův vůz je v pohybu.
Za chvíli se máme společně sejít
na krajských sjezdech
a regionálních sjezdech.
Teď je ten nejlepší čas zhodnotit,
jak to se shromážděním v sále
máme my osobně.
A zase, chápeme, že někomu
to okolnosti prostě nedovolují.
Na druhou stranu
někteří by snad přijít mohli.
Co každému z nás pomůže,
aby se upřímně zamyslel
nad svojí situací?
V tom oznámení
byly dál uvedené tři verše,
které ukazovaly,
jaký pohled má
na tuhle důležitou věc Jehova.
Přečteme si teď aspoň jeden z nich.
Žalm 22:22:
Moc si vážíme každé příležitosti,
kdy můžeme být „uprostřed sboru“
na shromáždění v sále.
Na konci toho oznámení stálo:
Pokud jde o shromáždění s osobní účastí,
ve zvlášť náročné situaci jsou
naši drazí bratři a sestry na Ukrajině.
Nedávno se schválilo,
že se na Ukrajině přibližně 100 sborů
v místech, kde je to bezpečné,
zase začne scházet
na shromáždění osobně.
Bratři a sestry
byli z té zprávy nadšení.
Poslechněte si teď,
co někteří řekli o tom,
co všechno jim to přináší,
že můžou být na shromáždění zase spolu.
Sestra, která se jmenuje Svitlana, říká:
„Když se přečetlo oznámení,
že se začneme scházet osobně,
první, co jsem udělala, bylo,
že jsem Jehovovi
ze srdce poděkovala v modlitbě.
Shromáždění v sále Království mě nabíjí
a emočně mě posilují.
Když se obejmeme a popovídáme si,
hned mám lepší náladu a dodá mi to sílu.
A to platí zvlášť potom,
co jsme strávili celé hodiny ve sklepech
a poslouchali, jak vybuchují bomby.“
Nadja řekla:
„Shromáždění přes internet jsou
jako záchranné čluny,
které nám pomáhají se nepotopit.
Ale když jsme na shromáždění v sále,
je to jako být na obrovské výletní lodi.
Válka si na nás všech vybírá
citovou a fyzickou daň.
Ale když jsem v sále Království,
zapomenu na svoje problémy,
starosti, a dokonce i na válku.“
Bratr Stanislav,
který se dal pokřtít během pandemie
a předtím nikdy nebyl na shromáždění
v sále Království, říká:
„Já mám techniku rád
a shromáždění na zoomu mi přišly fajn.
Ale vůbec jsem nečekal,
že až přijdu do sálu Království,
bude tam tak skvělá atmosféra.
Zároveň je pro mě jednodušší
sledovat to, co se probírá,
a taky si to zapamatovat.
Když vidíme, jak jsou bratři a sestry
na Ukrajině odhodlaní
chodit na shromáždění osobně
i přes všechny ty problémy, které mají,
povzbuzuje nás to.
Jejich vyjádření nám připomínají
slova ze Žalmu 122:1:
Co jsme se dneska dozvěděli?
Ezekielovo vidění nás učí,
že kdykoli se Jehovův vůz dá do pohybu,
musíme být připravení se přizpůsobit.
To znamená nejenom účastnit
se shromáždění a chodit do služby,
ale taky si pravidelně studovat
a tak držet krok s organizací.
Když za Jehovovým vozem nezaostáváme,
dáváme tím najevo,
že si Jehovy vážíme
a plně mu důvěřujeme.
A díky tomu zažíváme to,
co se píše v Žalmu 29:11:
Je to tak.
Když jsme součástí Jehovovy organizace,
získáváme sílu a pokoj,
které nám může dát jedině on.
Prosím,
dál se Jehovovu vozu přizpůsobujme
a Jehova nám za to bude bohatě žehnat.
Sledovali jste JW Broadcasting
ze světového ústředí svědků Jehovových.

Aktuální informace od vedoucího sboru č. 8/2022