JW subtitle extractor

Jsou tady
další aktuální informace, vítejte!
Rádi bychom teď začali krátkou zprávou
o několika přírodních katastrofách,
které v nedávné době
zasáhly naše bratry a sestry.
Letos v září postihly
naše spoluvěřící v Řecku
prudké deště a mohutné záplavy.
V říjnu udeřil v Mexiku
hurikán 5. kategorie,
který způsobil rozsáhlé škody,
a to i našim bratrům.
A v listopadu
zasáhlo naše bratry na Filipínách
zemětřesení o síle 6,7 stupně.
Je nám moc líto, že při tomhle
zemětřesení jedna naše sestra zemřela
a deset bratrů a sester
při něm bylo zraněno.
Naši bratři a sestry bojují
se spoustou přírodních katastrof
a my se za ně nepřestáváme modlit.
Všem vám moc děkujeme
za vaši podporu a taky modlitby.
Někteří z vás pomáhají
s humanitárními pracemi
a mnozí další z vás pomáháte tím,
že štědře darujete svoje peníze.
Díky tomu můžeme našim bratrům
a sestrám poskytnout to, co potřebují,
opravit jejich domy
a taky sály Království.
Za vaši pomoc jsme moc vděční.
Celý vedoucí sbor vám chce říct:
„Děkujeme!“
Ale teď už se zaměříme
na hlavní téma dnešních informací.
Mají námět „Doporučujeme se
jako Boží služebníci“.
Je založený na 2. Korinťanům 6:4.
Jsou to slova apoštola Pavla.
Píše se tu:
Co to ale znamená?
Pojďme si to teď trochu rozebrat.
Řecké sloveso, které je přeložené
jako „doporučovat se“
vyjadřuje myšlenku,
že bychom měli dokazovat,
že jsme nějací,
mělo by to na nás být vidět.
Otázkou ale je,
jak na nás druzí poznají,
že sloužíme pravému Bohu?
Jeden důležitý způsob je,
že vidí, jak vypadáme.
Našeho Boha Jehovu
máme všichni moc rádi,
a proto mu chceme dělat dobrou reklamu.
Jak na to?
Pomůžou nám biblické zásady.
Třeba taková zásada
z 1. Timoteovi 2:9, 10.
Pojďme se teď na ni společně podívat.
Píše se tady:
Takže to byl 1. Timoteovi 2:9, 10.
I když je tahle Pavlova rada
určená hlavně křesťankám,
tahle zásada se vztahuje
nejenom na ženy, ale taky na muže.
Takže každý z nás se může
„doporučovat jako Boží služebník“
například tím, jak vypadá.
Všichni bychom se měli snažit
vypadat slušně, cudně,
aby bylo vidět, že máme zdravý úsudek.
Ale znamená to, že všichni
svědkové Jehovovi vypadají stejně?
Měli bysme nosit uniformu
nebo bysme všichni měli
mít stejný styl oblečení nebo účesu?
Jasně, že ne.
Na světě je hodně
přes 8 milionů svědků Jehovových
a pocházíme z různých kultur
a máme různé zvyky.
Jehova k sobě všechny
ty miliony různorodých lidí přitáhl,
miluje rozmanitost.
Ale teď jedna otázka:
Co takové nošení vousů?
Je to vhodné, aby je bratři nosili?
Podíváme se teď na video,
které nám pomůže
si na tu otázku odpovědět.
Tohle video je o tom,
jak v průběhu dějin
Boží služebníci nosili vousy.
V době patriarchů bylo běžné,
že muži měli vousy.
A Izraelité v tom zvyku pokračovali.
Izraelita se oholil jedině tehdy,
když ho někdo ponížil
nebo když truchlil.
Například amonský král
ponížil Davidovy sluhy právě tím,
že jim oholil vousy.
David chtěl,
aby si zachovali důstojnost,
a tak jim řekl:
O staletí později si prorok Ezekiel
oholil vousy a vlasy,
aby ukázal, jak velké utrpení
a zármutek čeká obyvatele Jeruzaléma.
A co Ježíš?
Nosil vousy tak jako ostatní Izraelité?
Na základě toho,
co objevili někteří archeologové,
jsme nějakou dobu v našich publikacích
většinou kreslili Ježíše
jako hladce oholeného.
Ale v roce 1968
článek v anglické „Strážné věži“
rozebíral spolehlivější důkazy,
a to jak z historických pramenů,
tak z Bible.
Žádné ze čtyř evangelií neříká,
že by se Ježíš lišil od ostatních
židovských mužů ve své době.
Vypadal tak jako oni, nosil vousy.
Od té doby se Ježíš
v našich videích a publikacích
vždycky objevuje
s dobře upravenými vousy.
V době, kdy byl založen křesťanský sbor,
Římané měli ve zvyku se holit.
Očekávalo se od židovských křesťanů,
že se taky budou holit?
Nebo že si křesťané z jiných národů
nechají narůst vousy,
aby mezi své židovské bratry zapadli?
Evidentně ne.
V Písmu se nikde nepsalo,
že by si měli nechat narůst vousy
nebo že by se měli holit,
a tak si to mohli rozhodnout sami.
Na přelomu 19. a 20. století
muži běžně nosili vousy,
a to i badatelé Bible, jak je to vidět
na těchto fotografiích bratrů poutníků.
Plnovous měl i bratr Russell.
Jeden novinář o něm řekl,
že je vždycky „pečlivě upravený“.
Dodal: „Nikdy jsem neměl pocit,
že by se lišil
od těch tisíců jiných kazatelů...
Díky svým jemným bílým
vlajícím vousům ...
vypadá jako patriarcha…
Působí důvěryhodně.“
Krátce po 1. světové válce začalo
být holení mezi muži zase populární.
Na téhle fotografii z roku 1919
většina poutníků vousy nemá,
takže i když toho naše publikace
v té době o vousech moc neříkaly,
nosilo je jenom minimum bratrů.
V 60. letech začaly být vousy
v mnoha zemích spojované s těmi,
kdo se bouří proti vládě.
V takových zemích se proto bratři
i ostatní muži převážně holili.
Kvůli tomu,
že mělo nošení vousů špatnou pověst,
bratři, kteří je měli,
většinou nesloužili jako starší,
služební pomocníci
ani neměli jiné odpovědné úkoly.
Postupem času začaly být vousy
v některých zemích běžnější
a přestaly být spojované se vzpourou.
V takových zemích byli
jako starší a služební pomocníci
někdy jmenováni i bratři s vousy.
Poslední dobou jsou vousy
běžné v čím dál víc zemích.
Takže jak bysme se v dnešní době
měli dívat na bratra,
který se rozhodne nosit vousy?
Tohle video končilo
jednou hodně zajímavou otázkou:
Jak bysme se v dnešní době
měli dívat na bratra,
který se rozhodne nosit vousy?
Vedoucí sbor mě poprosil,
abych přečetl tohle oznámení:
„Řada poboček
po celém světě nám psala,
že pořád vznikají otázky ohledně toho,
jestli je vhodné, aby jmenovaný bratr
nosil vousy, nebo ne.
Vedoucí sbor se v té věci hodně modlil
a důkladně to zvažoval.
Na základě toho všeho došel k závěru,
že je potřeba tuhle věc upřesnit.
Vedoucí sbor nemá námitky proti tomu,
aby bratři nosili vousy.
Proč ne?
Protože Bible neříká,
že by nošení vousů bylo špatné.
A navíc jsme si všimli,
že postupem času
začalo být v mnoha zemích přijatelné,
aby muži, kteří mají v oblasti politiky
nebo obchodu vysoké postavení,
nosili vousy.
Takže to, jestli bratr má vousy,
nebo ne, je jeho osobní rozhodnutí.
O tom, jestli může nějaký bratr sloužit
jako starší nebo služební pomocník,
rozhoduje to, jak je na tom duchovně,
a ne to, jestli nosí vousy.
Tenhle pokyn se vztahuje
i na zvláštní celodobé služebníky,
jak na ty v betelu,
tak na ty ve sborech,
včetně zvláštních průkopníků,
misionářů a taky krajských starších.
Jak se píše v Římanům 14:4,
žádný starší ani žádný jiný křesťan
by neměl odsuzovat bratra za to,
že se rozhodne nosit vousy.
Věříme, že tyhle informace nám
všem pomůžou dávat si pozor na cokoli,
co by mohlo způsobit,
že Jehovův lid nebude jednotný.“
Konec oznámení vedoucího sboru.
Tenhle nový pokyn
může ale vyvolat různé otázky.
Tak například tuhle:
Proč vedoucí sbor přišel
s takovýmhle pokynem zrovna teď?
Jak napsal apoštol Pavel
v 1. Korinťanům 7:31:
V našich publikacích
se k tomuhle verši psalo,
že Pavel možná narážel na to,
jak rychle se v divadle mění scény.
Herci na jeviště rychle přichází
a zase z něj odchází.
A stejný princip
platí i u oblékání a vzhledu.
V průběhu let se to hodně změnilo.
Například vousy nosí víc a víc mužů,
kteří mají vysoké postavení,
vypadají seriózně
a druzí lidé je respektují.
A teď další otázka:
Jak se dívat na bratra,
který se rozhodne,
že si vousy nechá narůst?
Měli bysme se řídit
Ježíšovou radou v Janovi 7:24:
Jak jsme viděli ve videu, to,
jak se lidé upravují,
se v průběhu doby mění.
A ne všechny změny jsou špatné.
Jeden příklad:
Nikdo z nás by se asi
neoblíkal a neupravoval
jako lidé v biblických dobách,
a dokonce ani jako lidé před sto lety.
Je to tak,
že většina lidí se drží stylu,
který je běžný dneska,
ne toho před desítkami let.
Obecně se dá říct,
že není špatné nebo nevhodné
oblékat se a upravovat
tak jako lidé v našem okolí.
Není špatné vypadat podobně jako oni,
pokud tím neporušujeme
žádné biblické zásady.
Vždycky chceme myslet na to,
aby to, jak vypadáme,
bylo slušné,
cudné a odrážel se v tom zdravý úsudek.
A další otázka:
Když jsme teď dostali tenhle pokyn,
jak můžeme podporovat jednotu?
Až se někteří
na tyhle aktuální informace podívají,
možná to v nich vyvolá silné emoce.
Tak například někteří
možná budou mít pocit,
že konečně došlo na jejich slova:
„Vždyť já jsem tohle říkal už dávno.
Je to tady.
Měl jsem pravdu celou tu dobu!“
Někdo jiný zase možná bude zklamaný.
Může si říkat:
„Pokyn ohledně vousů
jsem celé roky podporoval.
Mám pocit, že to bylo k ničemu.“
Ale jsou takové reakce oprávněné?
Nejsou.
Všimněte si, co napsal apoštol Pavel
v 1. Korinťanům 1:10.
Píše se tady:
Jak se to vztahuje na naši situaci?
No, jestli jsme si stáli za svým
a prosazovali
v téhle věci svůj vlastní názor
a šli jsme proti tomu,
co říkala naše organizace,
přispívali jsme k jednotě?
Přispívali jsme k tomu,
abysme byli „úplně sjednocení ...
stejným způsobem myšlení“?
Rozhodně ne.
Každý, kdo to tak dělal,
by se měl nad sebou vážně zamyslet
a změnit svůj postoj.
Na druhou stranu,
jestli jsme ten pokyn od naší organizace
celé roky věrně podporovali,
máme podle Bible nějaký důvod
toho litovat, být zklamaní?
Ani náhodou.
Jehova si moc váží naší věrnosti
a taky si váží toho, když jsme pokorní
a ochotně posloucháme všechny pokyny,
které nám prostřednictvím
své organizace dává.
V 1. století n. l.
někteří křesťané dovolili,
aby se z obřízky
stalo velké téma a rozdělilo je.
Ale svatý duch vedoucímu sboru
pomohl tenhle problém vyřešit
a díky tomu byli křesťané zase jednotní.
Podobně i dnes dělá vedoucí sbor
všechno pro to, aby byly sbory jednotné.
Rozhodně bysme nechtěli,
aby problematika vousů
Boží lid jakkoli rozdělovala.
Pamatujme na to,
že pozemská část Jehovovy organizace
se vždycky snaží mít
stejné tempo jako ta nebeská,
držet s ní krok, jak se říká.
Vzpomínáte si, jak rychle
se pohyboval vůz v Ezekielově vidění?
Jeho pohyb připomínal „blesk“.
Každý, kdo tenhle vůz v něčem předbíhá,
snaží se prosadit
nějakou změnu předčasně
nebo kdo za ním zaostává, váhá,
když má podpořit nějakou změnu,
kterou udělá věrný otrok,
takový člověk
nedrží krok s Jehovovou organizací.
Takže, bratři a sestry,
nejsme za tenhle pokyn,
který se týká vousů, moc vděční?
Jehova se k nám chová s úctou,
nechal na každém bratrovi,
aby se rozhodl sám.
Může nosit vousy nebo nemusí.
Jsme si jistí, že chcete
s Jehovovou organizací držet krok,
upravit svoje názory, když je to nutné,
a dál Jehovovi sloužit věrně
a šířit lásku a jednotu mezi našimi
milovanými bratry a sestrami.
Sledovali jste JW Broadcasting®
ze světového ústředí svědků Jehovových.

Aktuální informace od vedoucího sboru č. 8/2023
- 

Aktuální informace od vedoucího sboru č. 8/2023

Jsou tady
další aktuální informace, vítejte!
Rádi bychom teď začali krátkou zprávou
o několika přírodních katastrofách,
které v nedávné době
zasáhly naše bratry a sestry.
Letos v září postihly
naše spoluvěřící v Řecku
prudké deště a mohutné záplavy.
V říjnu udeřil v Mexiku
hurikán 5. kategorie,
který způsobil rozsáhlé škody,
a to i našim bratrům.
A v listopadu 
zasáhlo naše bratry na Filipínách
zemětřesení o síle 6,7 stupně.
Je nám moc líto, že při tomhle
zemětřesení jedna naše sestra zemřela
a deset bratrů a sester
při něm bylo zraněno.
Naši bratři a sestry bojují
se spoustou přírodních katastrof
a my se za ně nepřestáváme modlit.
Všem vám moc děkujeme
za vaši podporu a taky modlitby.
Někteří z vás pomáhají
s humanitárními pracemi
a mnozí další z vás pomáháte tím,
že štědře darujete svoje peníze.
Díky tomu můžeme našim bratrům
a sestrám poskytnout to, co potřebují,
opravit jejich domy
a taky sály Království.
Za vaši pomoc jsme moc vděční.
Celý vedoucí sbor vám chce říct:
„Děkujeme!“
Ale teď už se zaměříme
na hlavní téma dnešních informací.
Mají námět „Doporučujeme se
jako Boží služebníci“.
Je založený na 2. Korinťanům 6:4.
Jsou to slova apoštola Pavla.
Píše se tu:
Co to ale znamená?
Pojďme si to teď trochu rozebrat.
Řecké sloveso, které je přeložené
jako „doporučovat se“
vyjadřuje myšlenku,
že bychom měli dokazovat,
že jsme nějací,
mělo by to na nás být vidět.
Otázkou ale je,
jak na nás druzí poznají,
že sloužíme pravému Bohu?
Jeden důležitý způsob je,
že vidí, jak vypadáme.
Našeho Boha Jehovu
máme všichni moc rádi,
a proto mu chceme dělat dobrou reklamu.
Jak na to?
Pomůžou nám biblické zásady.
Třeba taková zásada
z 1. Timoteovi 2:9, 10.
Pojďme se teď na ni společně podívat.
Píše se tady:
Takže to byl 1. Timoteovi 2:9, 10.
I když je tahle Pavlova rada
určená hlavně křesťankám,
tahle zásada se vztahuje
nejenom na ženy, ale taky na muže.
Takže každý z nás se může
„doporučovat jako Boží služebník“
například tím, jak vypadá.
Všichni bychom se měli snažit
vypadat slušně, cudně,
aby bylo vidět, že máme zdravý úsudek.
Ale znamená to, že všichni
svědkové Jehovovi vypadají stejně?
Měli bysme nosit uniformu
nebo bysme všichni měli
mít stejný styl oblečení nebo účesu?
Jasně, že ne.
Na světě je hodně
přes 8 milionů svědků Jehovových
a pocházíme z různých kultur
a máme různé zvyky.
Jehova k sobě všechny
ty miliony různorodých lidí přitáhl,
miluje rozmanitost.
Ale teď jedna otázka:
Co takové nošení vousů?
Je to vhodné, aby je bratři nosili?
Podíváme se teď na video,
které nám pomůže
si na tu otázku odpovědět.
Tohle video je o tom,
jak v průběhu dějin
Boží služebníci nosili vousy.
V době patriarchů bylo běžné,
že muži měli vousy.
A Izraelité v tom zvyku pokračovali.
Izraelita se oholil jedině tehdy,
když ho někdo ponížil
nebo když truchlil.
Například amonský král
ponížil Davidovy sluhy právě tím,
že jim oholil vousy.
David chtěl,
aby si zachovali důstojnost,
a tak jim řekl:
O staletí později si prorok Ezekiel
oholil vousy a vlasy,
aby ukázal, jak velké utrpení
a zármutek čeká obyvatele Jeruzaléma.
A co Ježíš?
Nosil vousy tak jako ostatní Izraelité?
Na základě toho,
co objevili někteří archeologové,
jsme nějakou dobu v našich publikacích
většinou kreslili Ježíše
jako hladce oholeného.
Ale v roce 1968
článek v anglické „Strážné věži“
rozebíral spolehlivější důkazy,
a to jak z historických pramenů,
tak z Bible.
Žádné ze čtyř evangelií neříká,
že by se Ježíš lišil od ostatních
židovských mužů ve své době.
Vypadal tak jako oni, nosil vousy.
Od té doby se Ježíš
v našich videích a publikacích
vždycky objevuje
s dobře upravenými vousy.
V době, kdy byl založen křesťanský sbor,
Římané měli ve zvyku se holit.
Očekávalo se od židovských křesťanů,
že se taky budou holit?
Nebo že si křesťané z jiných národů
nechají narůst vousy,
aby mezi své židovské bratry zapadli?
Evidentně ne.
V Písmu se nikde nepsalo,
že by si měli nechat narůst vousy
nebo že by se měli holit,
a tak si to mohli rozhodnout sami.
Na přelomu 19. a 20. století
muži běžně nosili vousy,
a to i badatelé Bible, jak je to vidět
na těchto fotografiích bratrů poutníků.
Plnovous měl i bratr Russell.
Jeden novinář o něm řekl,
že je vždycky „pečlivě upravený“.
Dodal: „Nikdy jsem neměl pocit,
že by se lišil
od těch tisíců jiných kazatelů...
Díky svým jemným bílým
vlajícím vousům ...
vypadá jako patriarcha…
Působí důvěryhodně.“
Krátce po 1. světové válce začalo
být holení mezi muži zase populární.
Na téhle fotografii z roku 1919
většina poutníků vousy nemá,
takže i když toho naše publikace
v té době o vousech moc neříkaly,
nosilo je jenom minimum bratrů.
V 60. letech začaly být vousy
v mnoha zemích spojované s těmi,
kdo se bouří proti vládě.
V takových zemích se proto bratři
i ostatní muži převážně holili.
Kvůli tomu,
že mělo nošení vousů špatnou pověst,
bratři, kteří je měli,
většinou nesloužili jako starší,
služební pomocníci
ani neměli jiné odpovědné úkoly.
Postupem času začaly být vousy
v některých zemích běžnější
a přestaly být spojované se vzpourou.
V takových zemích byli
jako starší a služební pomocníci
někdy jmenováni i bratři s vousy.
Poslední dobou jsou vousy
běžné v čím dál víc zemích.
Takže jak bysme se v dnešní době
měli dívat na bratra,
který se rozhodne nosit vousy?
Tohle video končilo
jednou hodně zajímavou otázkou:
Jak bysme se v dnešní době
měli dívat na bratra,
který se rozhodne nosit vousy?
Vedoucí sbor mě poprosil,
abych přečetl tohle oznámení:
„Řada poboček
po celém světě nám psala,
že pořád vznikají otázky ohledně toho,
jestli je vhodné, aby jmenovaný bratr
nosil vousy, nebo ne.
Vedoucí sbor se v té věci hodně modlil
a důkladně to zvažoval.
Na základě toho všeho došel k závěru,
že je potřeba tuhle věc upřesnit.
Vedoucí sbor nemá námitky proti tomu,
aby bratři nosili vousy.
Proč ne?
Protože Bible neříká,
že by nošení vousů bylo špatné.
A navíc jsme si všimli,
že postupem času
začalo být v mnoha zemích přijatelné,
aby muži, kteří mají v oblasti politiky
nebo obchodu vysoké postavení,
nosili vousy.
Takže to, jestli bratr má vousy,
nebo ne, je jeho osobní rozhodnutí.
O tom, jestli může nějaký bratr sloužit
jako starší nebo služební pomocník,
rozhoduje to, jak je na tom duchovně,
a ne to, jestli nosí vousy.
Tenhle pokyn se vztahuje
i na zvláštní celodobé služebníky,
jak na ty v betelu,
tak na ty ve sborech,
včetně zvláštních průkopníků,
misionářů a taky krajských starších.
Jak se píše v Římanům 14:4,
žádný starší ani žádný jiný křesťan
by neměl odsuzovat bratra za to,
že se rozhodne nosit vousy.
Věříme, že tyhle informace nám
všem pomůžou dávat si pozor na cokoli,
co by mohlo způsobit,
že Jehovův lid nebude jednotný.“
Konec oznámení vedoucího sboru.
Tenhle nový pokyn
může ale vyvolat různé otázky.
Tak například tuhle:
Proč vedoucí sbor přišel
s takovýmhle pokynem zrovna teď?
Jak napsal apoštol Pavel
v 1. Korinťanům 7:31:
V našich publikacích
se k tomuhle verši psalo,
že Pavel možná narážel na to,
jak rychle se v divadle mění scény.
Herci na jeviště rychle přichází
a zase z něj odchází.
A stejný princip
platí i u oblékání a vzhledu.
V průběhu let se to hodně změnilo.
Například vousy nosí víc a víc mužů,
kteří mají vysoké postavení,
vypadají seriózně
a druzí lidé je respektují.
A teď další otázka:
Jak se dívat na bratra,
který se rozhodne,
že si vousy nechá narůst?
Měli bysme se řídit
Ježíšovou radou v Janovi 7:24:
Jak jsme viděli ve videu, to,
jak se lidé upravují,
se v průběhu doby mění.
A ne všechny změny jsou špatné.
Jeden příklad:
Nikdo z nás by se asi
neoblíkal a neupravoval
jako lidé v biblických dobách,
a dokonce ani jako lidé před sto lety.
Je to tak,
že většina lidí se drží stylu,
který je běžný dneska,
ne toho před desítkami let.
Obecně se dá říct,
že není špatné nebo nevhodné 
oblékat se a upravovat
tak jako lidé v našem okolí.
Není špatné vypadat podobně jako oni,
pokud tím neporušujeme
žádné biblické zásady.
Vždycky chceme myslet na to,
aby to, jak vypadáme,
bylo slušné,
cudné a odrážel se v tom zdravý úsudek.
A další otázka:
Když jsme teď dostali tenhle pokyn,
jak můžeme podporovat jednotu?
Až se někteří
na tyhle aktuální informace podívají,
možná to v nich vyvolá silné emoce.
Tak například někteří
možná budou mít pocit,
že konečně došlo na jejich slova:
„Vždyť já jsem tohle říkal už dávno.
Je to tady.
Měl jsem pravdu celou tu dobu!“
Někdo jiný zase možná bude zklamaný.
Může si říkat:
„Pokyn ohledně vousů
jsem celé roky podporoval.
Mám pocit, že to bylo k ničemu.“
Ale jsou takové reakce oprávněné?
Nejsou.
Všimněte si, co napsal apoštol Pavel
v 1. Korinťanům 1:10.
Píše se tady:
Jak se to vztahuje na naši situaci?
No, jestli jsme si stáli za svým
a prosazovali
v téhle věci svůj vlastní názor
a šli jsme proti tomu,
co říkala naše organizace,
přispívali jsme k jednotě?
Přispívali jsme k tomu,
abysme byli „úplně sjednocení ...
stejným způsobem myšlení“?
Rozhodně ne.
Každý, kdo to tak dělal,
by se měl nad sebou vážně zamyslet
a změnit svůj postoj.
Na druhou stranu,
jestli jsme ten pokyn od naší organizace
celé roky věrně podporovali,
máme podle Bible nějaký důvod
toho litovat, být zklamaní?
Ani náhodou.
Jehova si moc váží naší věrnosti
a taky si váží toho, když jsme pokorní
a ochotně posloucháme všechny pokyny,
které nám prostřednictvím
své organizace dává.
V 1. století n. l.
někteří křesťané dovolili,
aby se z obřízky
stalo velké téma a rozdělilo je.
Ale svatý duch vedoucímu sboru
pomohl tenhle problém vyřešit
a díky tomu byli křesťané zase jednotní.
Podobně i dnes dělá vedoucí sbor
všechno pro to, aby byly sbory jednotné.
Rozhodně bysme nechtěli,
aby problematika vousů
Boží lid jakkoli rozdělovala.
Pamatujme na to,
že pozemská část Jehovovy organizace
se vždycky snaží mít
stejné tempo jako ta nebeská,
držet s ní krok, jak se říká.
Vzpomínáte si, jak rychle
se pohyboval vůz v Ezekielově vidění?
Jeho pohyb připomínal „blesk“.
Každý, kdo tenhle vůz v něčem předbíhá,
snaží se prosadit
nějakou změnu předčasně
nebo kdo za ním zaostává, váhá,
když má podpořit nějakou změnu,
kterou udělá věrný otrok,
takový člověk
nedrží krok s Jehovovou organizací.
Takže, bratři a sestry,
nejsme za tenhle pokyn,
který se týká vousů, moc vděční?
Jehova se k nám chová s úctou,
nechal na každém bratrovi,
aby se rozhodl sám.
Může nosit vousy nebo nemusí.
Jsme si jistí, že chcete
s Jehovovou organizací držet krok,
upravit svoje názory, když je to nutné,
a dál Jehovovi sloužit věrně
a šířit lásku a jednotu mezi našimi
milovanými bratry a sestrami.
Sledovali jste JW Broadcasting®
ze světového ústředí svědků Jehovových.


-