JW subtitle extractor

Je tišri, začátek svátku, který bude trvat měsíc.
Právě jsme obnovili hradby
Jehovova velkého města.
Teď přišel čas obnovit
duchovní zdraví jeho vyvoleného národa.
Mnozí Boží zákon neznali.
Kdo by nám ho pomohl lépe pochopit
než muž, který přišel přede mnou –
než Ezra?
Jehovovy předpisy a soudcovská rozhodnutí.
On a další Levité předčítali z Mojžíšova zákona.
Nejenomže ho četli,
ale také ho vysvětlovali
a objasňovali jeho smysl.
Jako národ jsme si začali uvědomovat,
jak moc jsme Jehovu zklamali tím,
že jsme pracovali o sabatu,
obětovali chromá zvířata
a rozváděli se s manželkami,
abychom si mohli brát cizinky.
Trápilo nás to,
ale díky tomu, že jsme zase slyšeli Boží zákon,
jsme se dozvídali, jak Jehovu správně uctívat.
Nebuďte smutní a neplačte.
Teď, když víte, co se Bohu nelíbí,
dělejte to, co se mu líbí!
A tak jděte,
dobře se najezte,
pijte sladké nápoje a dělte se o jídlo s jinými.
A nebuďte smutní,
vždyť radost od Jehovy je vaší pevností.
Řídili jsme se Jehovovými pokyny,
jak slavit Svátek chýší.
Celé dny jsme se radovali
a děkovali Jehovovi za jeho požehnání.
A 24. den jsme se shromáždili,
abychom četli Boží zákon,
vyznávali své hříchy
a litovali svých provinění.
Složili jsme závazný slib a sepsali ho.
Rozhodli jsme se,
že budeme poslouchat Jehovův zákon.
Amen!
Amen!
Ale někteří na svůj slib brzy zapomněli.
Pelete!
Rachame.
Tady máš za nájem.
Dej to do pytle. Koš se špatně nese.
Slyšel jsi, s čím přišel Nehemjáš?
Myslíš ten plán znovu obydlet Jeruzalém?
Myslím jeho směšný návrh
donutit rodiny přestěhovat se do města –
vylosovat každou desátou.
Jo, slyšel.
A los padl taky na mě.
Proč na mě?
Nezajímá ho,
co to udělá s majiteli půdy, jako jsem já?
Hm.
Takže kdy se budeš stěhovat?
Stěhovat?
Nikam se stěhovat nebudu.
Mám právo žít tam, kde chci.
A ty taky.
Já nebyl vybrán.
Zatím.
Ale když budeš,
chci, abys to odmítl stejně jako já.
Rachame,
král sem poslal Nehemjáše obnovit město.
Nehemjáš je místodržitel.
Místodržitelé přichází a odchází.
Král čeká, až se Nehemjáš vrátí.
Pak budou věci jako dřív.
I když Nehemjáš odejde,
Jehova tady pořád bude.
To on si přeje, aby byl Jeruzalém obnoven.
Ty tomu nevěříš?
Takže ty jsi na straně Nehemjáše!
Jak mě můžeš takhle podrazit?
Rachame,
ještě tohle.
O čem jste se bavili?
Racham se nechce přestěhovat do Jeruzaléma.
A chce, abychom ho podpořili.
Cos mu řekl?
Řekl jsem mu,
že Nehemjáš dělá to, co chce Jehova.
Racham nechápe,
že by byl mnohem šťastnější, kdyby...
kdyby se řídil Božími pokyny.
Takže se přestěhujeme, když nás vyberou?
Ano.
Chci být jako Nehemjáš,
ne jako Racham.
Souhlasíš?
Ano.
Já taky.
Při zasvěcení hradeb zněly Jeruzalémem
písně chvály a díků našemu Bohu.
To velké radování se rozléhalo do daleka.
Když jsem byl zpátky u krále,
často jsem na ten den vzpomínal.
Kdybych ale věděl to, co vím teď,
kéž bych nikdy neodešel!
V době, kdy jsem nebyl v Jeruzalémě,
Jehova povolal posla,
který zaznamenával to, co se tam dělo.
Jmenoval se Malachiáš.
Tobiáš, přestože nebyl Žid,
našel způsob, jak proniknout do chrámu.
Využíval vztahy se svými židovskými příbuznými
ve svůj prospěch.
Co tě přivádí do chrámu?
Dlouho jsi tu nebyl.
Jen jsem tě chtěl vidět
a přinesl jsem ti tenhle dárek.
Tobiáši, jsi vždycky tak štědrý.
Je to jenom maličkost.
Hmm, můžu pro tebe něco udělat?
No, když se ptáš,
jedna věc by tu byla.
Pověz, co máš na mysli.
No, pokud jde o rodinu...
Hmm?
Když naši příbuzní, myslím tvoji a moji,
přijdou ze Samaří,
bylo by moc hezké mít místo, kde se najíme.
Hmm.
Víš, přímo tady v chrámu.
Koneckonců i oni uctívají Jehovu...
často.
No dobře, občas.
Místnost v chrámu?
Ty víš, že to nemůžu udělat.
To je...
Všechny se používají.
Všechny.
Nejsou některé z nich jen zásobárny?
Ale jsou v nich věci pro Levity.
A nemůžeš pro mě jednu vyklidit?
Jen jednu.
Stačila by jedna.
Ale co na to řekne Nehemjáš?
Koho to zajímá?
Nehemjáš je až někde v Šušanu.
Ale co když se to dozví?
A kdo mu to jako řekne?
Ty mu to řekneš?
Ne, ne!
Tak čeho se bojíš?
Tak zase se náš velekněz podvolil Tobiášovi.
Kam mám dát to obilí?
Tady je místo.
Opatrně!
Už to mám.
Hele, kdo jde.
Můžete s tím laskavě pohnout?
Pojďte.
Až to tady vyklidí, tak tady dáme stůl
a židle přijdou podél zdi.
Tobiáši, řekni mi prosím,
kam teď máme dávat naše věci?
Kam chcete.
To je váš problém.
A teď běžte,
jako hned, jděte.
Dobrá, dobrá, takže vyložíme to tady
a pak, jak jsem říkal, židle tady, stůl tady,
jídlo dáme sem.
Jak mohl Eljašib dovolit někomu,
někomu jako je Tobiáš,
aby si vzal místnost pro sebe?
Po tom všem, co Nehemjáš udělal,
aby zachoval svatost chrámu?
Většina lidí už stejně nedává desátky.
Pokud se chceme najíst,
musíme se sami starat o svoje stáda a pole.
Je zbytečné sloužit Bohu.
Bratři, počkejte!
Jejich špatné jednání nám nesmí vzít radost.
A co máme z toho, že sloužíme Jehovovi?
Přesně.
Copak v Písmu není
„Svědomitě se starej o své ovce“?
Ale taky tam je:
„Věrný člověk získá velké požehnání.“
Musíme čekat na Jehovu.
Ve svůj čas všechno napraví.
Malachiáš viděl, jak hluboko lid klesl.
Levité – ti, kdo se dřív hrdě zastávali
Jehovových měřítek –
teď pochybují o tom,
jestli jejich služba Bohu má nějakou cenu.
Mladý muži!
Nebyla by lepší ovce?
Čím větší oběť,
tím větší požehnání.
A kromě toho,
uděláš lepší dojem na druhé, hm?
Děkuju. Já už oběť mám.
Jo, jo, ale podívej!
Vypadáš jako slušný člověk.
Takže, dám ti dobrou cenu, hm?
Nezaplatíš o moc víc než za ty holubice.
Pojď, podívej se.
Ta ovce je slepá.
A podívej, jak chodí!
Mladý muži,
pro tohle plemeno je to úplně normální.
Boží zákon říká:
„Nebudeš obětovat slepé nebo chromé zvíře.“
Jestli si někdy budu moct dovolit dát ovci,
bude zdravá.
Neutrácej zbytečně!
Je to dobrá ovce za dobrou cenu.
Musím jít.
Uvažuj prakticky!
Navíc, je to jenom tradice.
Ehrrr!
Chrámové služby už nejsou, co bývaly.
Vypadá to, jako kdyby ti lidi
ani nemysleli na Jehovu.
Azubo!
Co se stalo?
Co se děje?
Něco s Rachamem?
Potvrzení o rozvodu?
Snažila jsem se být dobrou manželkou,
ale nestačilo to.
Racham mě poslal pryč.
Neboj, Azubo.
Můžeš tady bydlet s námi.
To zvládneme.
Ach, Bože!
Je to moje vina.
Nesmíš takhle přemýšlet.
Ale nedala jsem mu děti.
Manželství je posvátné,
s dětmi i bez dětí.
Důvěřuj Jehovovi.
On tě nikdy nepošle pryč.
Děkuju.
Rachame!
Včera večer jsme měli návštěvu.
Přišla tvoje manželka.
Spíš bych měl říct bývalá manželka.
Rachame,
je ti jedno, žes ublížil své nevinné ženě?
Jak můžeš být tak krutý?
Mojžíš řekl, že pokud muž
najde na svojí ženě něco neslušného,
napíše jí potvrzení o rozvodu,
dá jí ho a pošle ji pryč.
Copak to, že mi nedala děti, není neslušné?
A kromě toho, už s ní nechci žít.
Dneska si beru Gizlu.
Gizlu?
Tu Moabku?
Slyšel jsem, jak ses zavázal přísahou,
že si nevezmeš cizinku!
Boží zákon říká:
„Odvrátí tvé syny ode mě,
takže začnou sloužit jiným bohům.
Pak proti tobě vzplane Jehovův hněv.“
Kdo jsi ty, že mě poučuješ?
Každý člověk chce najít svoje štěstí
a já ho chci taky.
Rachame,
pravá radost je jedině od Jehovy.
Vážně si myslíš, že ji můžeš najít někde jinde?
Jehovo,
proč jeden s druhým jednáme tak zrádně
a znesvěcujeme tvou smlouvu?
Malachiáši!
Řekni kněžím, kteří pohrdají mým jménem:
„Syn má v úctě svého otce
a sluha svého pána.
Pokud jsem tedy otcem,
kde je úcta ke mně?
A pokud jsem pánem,
kde je respekt přede mnou?“
Dobrý muži!
Dobrý muži, vidím, že nemáš oběť.
Proč vy Levité pohrdáte Božím jménem?
Pohrdáme?
Jak?
Obětujete slepé, chromé nebo nemocné zvíře
a říkáte, že na tom není nic špatného?
Měl by to Jehova přijmout?
Když je maso v hrnci,
nikdo nepozná, jestli zvíře bylo chromé nebo ne.
A co Jehova?
Ten to nepozná?
Jednoho dne přijde do svého chrámu
a přečistí vás, syny Leviho, ohněm!
Co to do tebe vjelo?
Proč si stěžuješ, když to nikomu jinému nevadí?
„Kněží, pokud si má slova nevezmete k srdci,“
říká Jehova,
„prokleji vás
a změním vaše požehnání v prokletí.
Vraťte se ke mně,
a já se vrátím k vám,“ říká Jehova.
A jak bychom se měli vrátit?
„Může pouhý člověk okrádat Boha?
Ale vy mě okrádáte,“ říká Jehova.
Jak jsme ho okradli?
„Na desátcích a na příspěvcích mě okrádáte –
celý národ mě okrádá,“ říká Jehova.
„Přineste všechny desátky do zásobárny,
ať je v mém domě jídlo.
Vyzkoušejte mě v tom prosím
a uvidíte, jestli vám neotevřu nebeská stavidla
a nevyliji na vás tolik požehnání,
že vám nebude nic chybět.“
A je tu další věc, kterou děláte,
takže ho už netěší nic, co mu přinášíte.
Proč ne?
Protože jednáte zrádně
s manželkou svého mládí,
i když je vaší partnerkou
a zákonnou manželkou.
Jsou i takoví, kteří to nedělají,
protože jim zůstalo něco z ducha.
Proto dávejte pozor, jakého máte ducha,
a s manželkou svého mládí nejednejte zrádně.
„Já totiž nenávidím rozvod,“ říká Jehova.
Rty kněze by měly střežit poznání
a z jeho úst by mělo vycházet poučení.
Ale kvůli vám mnozí padli.
To, co jim Jehova sdělil, odhalilo,
že problém je v jejich srdci.
I přesto Malachiáš hledal ty,
kdo měli radost z toho, že dělají, co je správné.
Pelete.
Malachiáši.
Jak se vám daří?
Azubo, nebuď smutná.
Uvidíš rozdíl mezi tím, kdo jedná správně
a kdo jedná špatně,
mezi tím, kdo Bohu slouží a kdo mu neslouží.
Ty jsi určitě prorok.
Sloužím Jehovovi tak jako vy.
A můžu vám říct,
že když o něm jeden s druhým mluvíte,
pozorně naslouchá.
Píše se před ním kniha pro ty, kdo se ho bojí
a myslí na jeho jméno.
Ať je Jehova s vámi.
Léta jsem byl daleko od Jeruzaléma,
ale moje srdce bylo pořád s mým lidem.
Požádal jsem, abych se k nim mohl vrátit.
To, co jsem tam ale viděl, mě šokovalo.
Eljašibe!
Pokoj tobě.
Nehemjáši!
Nečekal jsem, že...
Kde jsou všichni Levité a zpěváci?
Někteří jsou teď zrovna pryč.
Pryč?
Proč jsou pryč?
Umm, Pedajáš je tu!
Pedajáši,
ukaž to tady místodržiteli Nehemjášovi.
Omluv mě, prosím.
Jistě.
Pedajáši, jak je to s chrámovými službami?
Máte všechno, co potřebujete?
Místodržiteli Nehemjáši, skoro nic už nemáme.
Jak je to možné?
Kněží a Levité
už dlouho neplní svoje úkoly řádně.
Když to lidé viděli, přestali dávat desátky.
A bez desátků...
Většina Levitů a zpěváků se vrátila na svá pole.
Proč ses nevrátil ty?
Můj pane, nějak to zvládám.
Vím, že Jehova pomáhá těm, kdo mu důvěřují.
Jsem si jistý, že ve svůj čas věci napraví.
Neřekl Eljašib lidu, aby vám přinášeli příspěvky?
Když jsi tu nebyl,
prorok Malachiáš to jemu
a všem kněžím vyčítal.
Ale Eljašib
nám vzal zásobárnu a nechal ji vyklidit.
Dal ji Tobiášovi, aby ji používal jako jídelnu.
Pedajáši, pomoz nám se toho zbavit.
Co to děláte?
Eljašibe!
Cos to udělal ty?
Jak to, že jste zanedbávali Boží dům?
Nehemjáši.
Vykliďte prosím tuto místnost
a dejte zpátky náčiní.
Ano, můj pane.
Shromáždi ke mně Levity, zpěváky
a zastupující vládce.
Všichni se vrátí ke svým povinnostem.
Pedajáši, se Šelemjášem a Cadokem
budete mít na starost zásobárny.
Chanan vám bude pomáhat.
Vaším úkolem je rozdělovat
příspěvky svým bratrům.
Nehemjáši, počkej, počkej. Vysvětlím ti to.
A já řeknu všem v Judsku,
aby přinesli desátky z obilí,
mladého vína a oleje.
Můžu to vysvětlit.
Ne, ne, počkej.
Pamatuj na mě, můj Bože,
a nezapomeň, co jsem z věrné lásky dělal
pro dům svého Boha.
Nejenomže byl zanedbáván Jehovův dům,
ale někteří Židé obchodovali i o sabatu –
v den, který Jehova prohlásil za svatý.
Co dneska prodáváš?
Jenom ty nejlepší ryby z Tyru.
Co to děláte?
Je vám jedno, že je sabat?
Nehemjáši.
Jak můžete páchat takové zlo?
Proto Bůh na toto město přivedl neštěstí!
Lidé myslí, že se to může.
A co si myslí Jehova?
Zastavil jsem nakupování a prodávání
a přikázal zavřít vrata,
aby sabatní den zůstal svatý.
Další týden to ale obchodníci zkusili znovu.
Co to má znamenat?
Musel jsem nocovat na zemi!
Boží zákon znáte:
O sabatu žádná práce, žádné obchodování!
Jděte!
Ty a ostatní Levité střežte brány,
aby sabat zůstal svatý.
Nepouštějte nikoho dovnitř.
I kvůli tomu na mě pamatuj, můj Bože,
a slituj se nade mnou ve své velké věrné lásce.
Ještě jednu věc jsem ale musel udělat.
Pojď.
Ana la mitbayen.
Vrať se!
Musíš mě poslouchat.
Jsem tvůj otec!
Co se stalo?
Děti nerady chodí do chrámu.
Zlatíčko, proč se ti to nelíbí?
Shvok Y-ati!
Vrať se, hned!
Omlouvám se, můj pane.
Moje žena mluví hebrejsky jen trochu.
Nepřísahal jsi,
že si nevezmeš někoho, kdo neslouží Jehovovi?
Nehemjáši, to nikdo neřeší.
Nepřísahal jsi?
Ano! Ano!
Tak proč jsi porušil Jehovův příkaz
a vlastní přísahu?
Pusť mě!
Není divu, že tvoje děti nemilují Jehovu.
Myslel sis, že budeš šťastný
bez požehnání od Jehovy?
O jeho požehnání jsem se modlil!
Dobře, ale neposlechl jsi ho!
Rachame, jak může Jehova požehnat něčemu,
co je proti jeho vůli?
Nebylo se čemu divit.
Lidé jenom následovali špatný příklad těch,
kdo je vedli.
Eljašibův vnuk si vzal Choroňanku,
dceru Sanballata.
Nemáte úctu k Božímu zákonu?
Nebudete dávat své dcery jejich synům
a nebudete brát jejich dcery pro své syny
ani pro sebe!
Nezhřešil právě kvůli nim král Šalomoun?
Dědo, řekni něco.
Buď zticha, můj synu.
Je šokující, že jste udělali něco tak hrozného,
když jste se oženili s cizinkami.
Pošpinil jsi kněžský úřad.
Už nesmíš sloužit jako kněz
ani zůstat v Jeruzalémě.
Dobrá.
Půjdu do Samaří.
Jsou tam tolerantnější.
Ale vždyť je to můj vnuk.
Tak proč jsi mu dovolil
porušovat Jehovovy zákony?
Víš přece, že díky chrámovým službám
můžeme mít blízký vztah s Bohem.
Ale hned, jak jsem odešel,
jste vy všichni přestali dělat to, co jste měli.
Nějakou dobu to trvalo,
ale čisté uctívání Jehovy bylo obnoveno.
Když se ohlédnu zpátky na to všechno,
co jsme s Jehovovou pomocí dokázali
i přes odpor nepřátel...
Navrhuju obrátit obvinění ze vzpoury
proti Nehemjášovi.
To další, co uslyší, bude náš bitevní křik.
A to chceš čekat, až nás všechny zabijou?
... špatný vliv druhých...
Mám právo žít tam, kde chci. A ty taky.
Chci, abys to odmítl stejně jako já.
Neutrácej zbytečně!
Uvažuj prakticky!
Navíc, je to jenom tradice.
Pokud se chceme najíst,
musíme se sami starat o svoje stáda a pole.
Je zbytečné sloužit Bohu.
... bezesné noci...
Pojďme do Jeruzaléma.
Nehemjáše si pohlídáme.
Ti lidi nenávidí, co děláme.
Nenávidí nás.
Ty nemusíš žít a pracovat vedle nich jako my.
... pot a dřinu...
Kromě toho, té práce je strašně moc.
Jsme vyčerpaní.
Na co ty hradby vlastně potřebujeme?
... to, na co si vzpomínám,
byla radost, jakou jsme měli,
když jsme Jehovovi sloužili
správným způsobem.
Mysleli jsme si,
že jenom pracujeme na hradbách,
ale Jehova zároveň posiloval naši víru.
Nikdy nezapomenu, jak nás Jehova sjednotil,
abychom udělali to, co si přeje.
Učil nás, abychom na něj spoléhali,
a posiloval nás.
Dobře se najezte, pijte sladké nápoje
a dělte se o jídlo s jinými.
A nebuďte smutní,
vždyť radost od Jehovy je vaší pevností.
Pamatuj na mě, můj Bože, v dobrém.
Nehemjáš byl odvážný muž.
Mohl zůstat v luxusním paláci v Šušanu
a sloužit Jehovovi odtamtud.
To ale neudělal.
Když to bylo potřeba,
ochotně se vydal na dlouhou cestu
do Jeruzaléma,
aby podpořil své bratry.
Nebylo to ale vůbec jednoduché.
Nejdřív musel požádat perského krále,
aby mu dovolil odejít.
Co mu pomohlo být odvážný?
Spoléhal se na svoje vlastnosti
nebo na to, že má dobrou pověst u krále?
Podívejme se.
Vždyť město, kde jsou pohřbení moji předkové,
leží v troskách a jeho brány pohltil oheň.
Počkej, o co jde?
Čeho se snažíš dosáhnout?
Okamžitě jsem se pomodlil k Bohu nebes.
Pokud to král uzná za vhodné
a pokud má tvůj sluha tvou přízeň,
pošli mě do Judska,
do města, kde jsou pohřbení moji předkové,
abych ho znovu vystavěl.
Můžeš jít.
Jehova byl s námi.
Nehemjáš se okamžitě
a s pokorou pomodlil k Jehovovi,
skutečnému zdroji odvahy.
Vlastně se modlil celou dobu,
kdy na svých úkolech pracoval,
a Jehova mu pomáhal.
Takže první poučení je:
V těžkých chvílích
se možná rychle obrátíme na Jehovu.
Ale co když se nám v životě daří?
Pořád se na něj spoléháme?
Anebo něco jiného.
Možná jsme sami se sebou spokojení,
a dokonce si říkáme:
Tak teď už se mi žije opravdu dobře.
Vím, že je pro Jehovu pořád co dělat,
ale když já mu už sloužím spoustu let.
Svoje už jsem si odpracoval.
Ať se snaží někdo jiný.
Bude Jehova žehnat takovému postoji?
Nebylo by lepší se k Jehovovi pomodlit
a poprosit ho,
aby vám dal odvahu a radost,
a mohli jste ve službě pro něj dělat dál,
co je ve vašich silách?
Možná budete velmi překvapení,
jaké dveře vám Jehova otevře.
Když Nehemjáš dorazil do Jeruzaléma,
nedával jenom rozkazy, že ne?
Bible říká, že každý den pracoval
s ostatními Izraelity
„od svítání až dokud nevyšly hvězdy“.
Podobně i my, když ukážeme, že jsme obětaví,
Jehova nám dá sílu potřebnou k tomu,
abychom splnili úkol, který máme.
Izraelité dokončili stavební práce na hradbách
za pouhých 52 dnů!
To byl úctyhodný výkon,
zvlášť když si uvědomíme,
že pořád čelili odporu.
Nejdřív se jim nepřátelé vysmívali.
Potom jim vyhrožovali, že na ně zaútočí.
Samaritáni byli na severu,
Ammonité na východě,
Arabové na jihu a Ašdoďané na západě.
Jeruzalém byl obklíčený nepřáteli.
Lid mohl mít pocit, že je v pasti
a podlehnout strachu.
Co Nehemjáš udělal?
No, co měl ve zvyku?
Sám říká: „Modlili jsme se k našemu Bohu.“
Pak povzbuzoval lid, když jim říkal:
„Nebojte se jich.
Mějte na mysli Jehovu,
který je velký a vzbuzuje bázeň.“
A tak stavěli dál.
Co udělali Nehemjášovi nepřátelé,
když si uvědomili,
že jejich otevřené výhružky nezabraly?
Vzdali se?
Ne.
Zkusili to jinak.
Vlastně vyzkoušeli tři různé taktiky,
jak Nehemjáše odvést od práce.
Všimli jste si jich?
Pojďme se na to podívat.
Chtěli se s Nehemjášem sejít na půl cesty.
Řekni Nehemjášovi toto:
„Přijď, sejděme se v jedné z vesnic v údolí Ono.“
Chtějí mě vylákat z Jeruzaléma a uškodit mi.
Šířili pomluvy.
Gešeme, je čas udělat to, co jsi navrhoval.
Tobiáši, napiš toto:
„Mezi národy se proslýchá, a říká to i Gešem,
že s ostatními Židy plánuješ vzpouru.
To proto stavíš hradby.“
Používali zrádce, aby Nehemjáše oklamali.
Přijdou tě zabít, v noci!
Musíme jít do chrámu a zavřít dveře.
Šemajáši, měl by člověk jako já utíkat?
Ty to nechápeš.
Ne.
Jak by to ovlivnilo celý národ?
Je to jediné bezpečné místo.
Kromě toho nejsem kněz.
Kdybych vstoupil do chrámu,
byl by to důvod mě zabít.
Nepůjdu tam.
To by bylo hloupé rozhodnutí, Nehemjáši.
Chápu.
Tobiáš a Sanballat tě k tomu navedli,
že ano, ty pokrytče?
Kéž si Jehova pamatuje je
a vás všechny falešné proroky,
kteří mě zastrašujete.
Pojď, Chanani, máme práci.
Tři taktiky, tři selhání –
druhé poučení je:
Stejně jako Nehemjáš
i my se můžeme setkat s odpůrci,
kteří chtějí, abychom přestali
věrně sloužit Jehovovi.
Někteří se s námi chtějí sejít
takzvaně na půl cesty.
Možná se nás snaží přesvědčit,
že pokud ve službě pro Jehovu
jenom trochu zvolníme,
můžeme být zároveň úspěšní ve světě.
Protože je ale pro nás nejdůležitější
Boží království,
stejně jako Nehemjáš
odmítneme slevit ze svých zásad.
Víme, kam tento svět spěje.
Odpůrci nás taky křivě obviňují.
V některých zemích tvrdí,
že představujeme hrozbu pro stát.
Některá obvinění byla před soudy vyvrácena.
Ale ať už to dopadne jakkoli,
důvěřujeme, že Jehova bude záležitosti řídit
podle své vůle.
Odpor může taky přijít od lidí,
kteří předstírají, že slouží Jehovovi.
Stejně jako se jeden Žid
snažil přimět Nehemjáše,
aby porušil Boží zákon a zachránil si tak život,
tak se i bývalí svědkové snaží
přimět nás k tomu,
abychom Jehovu neposlechli.
Odpadlíky ale odmítáme,
protože víme, že si život nezachráníme,
když porušíme Boží zákon,
ale když se ho budeme držet.
Nehemjáš do žádné jejich pasti nepadl.
Jak to?
Díky tomu, že byl tak inteligentní?
Ne!
Bylo to proto,
že se naprosto spoléhal na Jehovu,
a on mu pomáhal jejich intriky prohlédnout.
Po obnově hradeb
Nehemjáš na čas z Jeruzaléma odešel.
Ale co zjistil, když se tam vrátil?
Očekával, že bude uctívání Jehovy vzkvétat,
ale ono sotva přežívalo.
Udělal tolik práce,
aby pomohl lidu důvěřovat Jehovovi.
Jak se teď asi cítil?
Mohl si říct „Tak dost!
Končím.
Ať to dá do pořádku někdo jiný“ a odejít.
Udělal to?
Podívejme se.
Jak to, že jste zanedbávali Boží dům?
Vykliďte prosím tuto místnost.
Boží zákon znáte:
O sabatu žádná práce, žádné obchodování!
Jděte!
Nepřísahal jsi,
že si nevezmeš někoho, kdo neslouží Jehovovi?
Tak proč jsi porušil Jehovův příkaz
a vlastní přísahu?
Navíc Eljašibův vnuk si vzal Choroňanku,
dceru Sanballata.
Nebudete dávat své dcery jejich synům
a nebudete brát jejich dcery pro své syny!
Pošpinil jsi kněžský úřad.
Už nesmíš sloužit jako kněz
ani zůstat v Jeruzalémě.
Nějakou dobu to trvalo,
ale čisté uctívání Jehovy bylo obnoveno.
Nehemjáš neodešel.
Ne, svůj úkol dotáhl do konce.
Díky čemu?
Díky tomu, že si udržel radost.
Jak jsme viděli ve filmu,
jeho radost nepramenila
hlavně z toho, co dokázal,
z toho, že byl v bezpečí uvnitř hradeb,
a dokonce ani z toho, co dělali druzí.
Co je tedy zdrojem pravé radosti?
Nehemjáš nám to řekl:
„Radost od Jehovy je vaší pevností.“
A tady máme třetí poučení:
Navzdory překážkám a problémům
můžeme být radostní, protože pravá radost
pochází z dobrého vztahu s Jehovou.
Nehemjáš byl člověk jako vy nebo já.
Neměl od Jehovy moc,
která by se projevovala
nadpřirozeným způsobem
jako v případě Mojžíše a Jozua.
Co ale Nehemjáš měl?
Měl pevnou víru, důvěru v Jehovu
a často se modlil.
To všechno mu pomáhalo.
A není pochyb o tom, že Jehova ho podporoval,
vedl a žehnal jeho úsilí.
Stejné věci máme k dispozici i my.
Často se modlete,
věřte v Jehovu a důvěřujte,
že bude žehnat vašemu obětavému úsilí.
Jehova dal Nehemjášovi odvahu,
sílu, prozíravost a taky vytrvalost,
aby svůj úkol splnil.
To samé dá i vám.

Nehemjáš: „Radost od Jehovy je vaší pevností“ (2. část)