JW subtitle extractor

Komentář ze „Strážné věže“
k dnešnímu verši je otevřený.
Říká tohle:
„Svůj způsob uvažování Satan šíří
například prostřednictvím filmů
a televizních pořadů.“
Tahle myšlenka by měla každého,
kdo miluje Jehovu, vést k tomu,
že se pořádně zamyslí předtím,
než se na něco podívá.
K téhle metodě, jak Satan šíří
svůj způsob uvažování,
Strážná věž dodává:
„Dobře ví, že příběhy zdaleka
neslouží jenom k tomu,
aby nás pobavily.
Také nás učí jak myslet,
co cítit a jak se chovat.“
Takže když si vybíráme zábavu,
měli bychom pamatovat na to,
že to, jak Satan vypráví příběhy,
negativně ovlivňuje
generace lidí už tisíce let.
Když si najdeme Izajáše 55:7,
uvidíme, k čemu to vede.
Je tam: „Ať špatný člověk opustí
své jednání a ničema své myšlenky.“
Takže co se stane,
když někoho učí Satan?
Jeho myšlení a uvažování
se úplně zkazí
a časem se z něho
stane špatný člověk a ničema.
V 8. a 9. verši vidíme, že to,
jak uvažují nedokonalí lidé,
se liší od toho,
jak se na věci dívá Jehova.
Od 8. verše čteme:
„‚Mé myšlenky
totiž nejsou vaše myšlenky
a vaše jednání není mé jednání,‘
prohlašuje Jehova.
‚Vždyť jako jsou nebesa
vysoko nad zemí,
tak mé jednání
převyšuje vaše jednání
a mé myšlenky
převyšují vaše myšlenky.‘“
Takže i když ten verš předtím mluví
o špatném člověku a ničemovi,
v určité chvíli svého života
byl prostě jenom nedokonalý.
Ale stalo se něco,
co ho posunulo do kategorie ničemy.
Dovolil Satanovi,
aby ho učil. To se stalo.
My všichni, bez výjimky,
jsme nedokonalí.
Takže co nám pomůže
dívat se na věci jako Jehova
a nenechat se posunout
do kategorie špatných lidí a ničemů?
I Jehova rád používá příběhy k tomu,
aby nám pomohl
dívat se na věci tak jako on.
Bible je plná vyprávění o různých
lidech – jak dobrých, tak špatných.
Můžeme v ní najít spoustu
různých přirovnání a příběhů,
které se dotýkají našeho srdce
a pomáhají nám pochopit
nadčasové zásady a zákony.
Dokážeme se pak rozhodovat tak,
že naše jednání bude podobné tomu,
co by udělal Jehova.
Jeden příklad.
Napříč celou Biblí vystupuje to,
že Jehova je ochotný odpouštět.
Pojďme se na to podívat.
Začneme ve 2.Mojžíšově 34:7.
Pamatujte na to, že se učíme to,
jak Jehova jedná, to, jak odpouští.
Píše se tady:
„Projevuje věrnou lásku tisícům,
promíjí provinění, přestupek a hřích.“
Takže Jehova ochotně odpouští.
Teď si se mnou prosím
najděte Izajáše 1:18
a všimněte si,
jaký obraz tady Jehova vykresluje.
Izajáš 1:18.
Je tady: „‚Pojďte a urovnejme
to mezi sebou,‘ říká Jehova.
‚I když jsou vaše hříchy jako šarlat,
zbělají jako sníh,
i když jsou rudé jako krev,
budou bílé jako vlna.‘“
Takže zase se tady učíme to,
jak Jehova jedná.
A aby se to opravdu dotklo našeho
srdce a pochopili jsme myšlenku,
nechal vyprávět jeden příběh.
Vlastně ho vyprávěl Ježíš
a najdeme ho v 15. kapitole Lukáše.
Je o marnotratném synovi.
Začneme od 11. verše,
nebudeme si to číst celé,
ale shrnu vám to v pár větách.
V 11. verši se dozvídáme,
že „nějaký člověk měl dva syny“.
Ve 12. verši si mladší syn
bere svoji část dědictví.
A ve 13. čteme,
že cestuje do daleké země,
kde svůj majetek promrhá.
A pak v 15. a 16. verši je na mizině.
V 17. se konečně vzpamatuje
a vrací se ke svému otci.
A 20. verš nám ukazuje,
že ho jeho otec
„zahlédl a bylo mu ho líto.
Běžel, padl mu kolem krku
a něžně ho políbil“.
Co například nás chce Jehova naučit
příběhem o marnotratném synovi?
Především to, že si moc přeje nám
odpouštět, má to prostě v povaze.
Stejně jako ten laskavý
otec si uvědomujeme,
že hříšníci můžou
promrhat to, co mají.
Nikdy neztrácíme naději,
že se jednou k Jehovovi vrátí.
A když se to opravdu stane,
pak je mezi sebou vřele přivítáme.
Ti, kdo zhřešili, se mohou změnit
a zase získat místo
v Jehovově rodině.
A taky se učíme,
že mohou padnout až na úplné dno,
než se konečně vzpamatují.
Je toho hodně, že?
Tahle cenná poučení nám pomáhají
chápat, jak uvažuje Jehova
a přizpůsobovat naše
nedokonalé myšlení tomu jeho.
A teď jeden zajímavý úhel
pohledu k tomuto podobenství.
V „Překladu nového světa“ má
tento příběh něco málo přes 400 slov.
Ale špatné jednání marnotratného
syna popisuje ani ne deseti.
Když se podíváte do 13. verše,
je tam, že „žil rozmařile“.
A potom 30. verš to trošku rozvádí.
Píše se tam, že svůj „majetek
promrhal s prostitutkami“.
Takže tady máme příběh
o někom, kdo jednal špatně.
Ale tohle jeho jednání není to hlavní.
Není podané přitažlivým
způsobem, ani se neoslavuje.
Ten příběh nás naopak
přibližuje k Jehovovi
a pomáhá nám pochopit
jeho povahu, že rád odpouští.
A přesně proto je v Bibli napsaný.
Zkusme si teď na chvíli představit,
jak by tenhle příběh překroutil Satan,
kdyby ho vyprávěl on.
Vykreslil by otce jako přísného
a netolerantního člověka?
Ukázal by, jak toho vzpurného
syna drželi doma zkrátka
a omezovali jeho svobodu?
Přidal by na pár místech do scénáře
nějaké to sprosté slovo?
Kolik času si myslíte, že by věnoval
líčení nemravného života toho syna?
A když by se vrátil domů,
litoval by svého jednání?
A jaký by byl v jeho příběhu
jeho otec?
Vyměkl by a začal synovi
všechno tolerovat?
Vrátil by se syn s jednou z těch žen,
se kterými svůj majetek promrhal?
Když něco vypráví Satan
a my čteme mezi řádky,
vždycky najdeme špínu a lži.
Jeho příběhy obsahují pořád
tu samou, opakující se zápletku.
Jsou plné vzpoury, násilí a nemravnosti.
Pořád se točí kolem toho samého
a vypráví to dokolečka dokola.
Jenom s jinými postavami.
Ale když něco vypráví Jehova
a my si to čteme,
pokaždé objevíme nějaký nový detail.
Když o tom do hloubky přemýšlíme
a čteme mezi řádky,
příběh nám ožívá před očima.
Ať už ho čteme jakkoliv často,
vždycky se naučíme něco o Jehovovi
a pomůže nám to přizpůsobit
svoje myšlení tomu jeho.
Takže když si vybíráme,
co budeme sledovat,
je dobré, když se
zamyslíme nad tímhle:
Až si to pustím, kdo mě bude učit?
Příjemně si u toho odpočinu?
Osvěží mě to a budu se potom cítit líp?
Nebo by se mohlo stát,
že to podkope moji víru v Jehovu?
Když mám pochybnosti, nebylo by
prostě lepší se na to nedívat?
Dokud žijeme v tomhle světě,
musíme si dobře vybírat,
jak trávíme svůj čas.
Nechme se vyučovat Jehovou,
naslouchejme jeho příběhům,
abychom dokázali o věcech
přemýšlet stejně jako on.
A těšme se na dobu, kdy tohle
vůbec nebudeme muset řešit
a všechny druhy zábavy
budou bez problémů.

Gary Breaux: Příběhy nás můžou hodně naučit (1. Jana 5:19)