JW subtitle extractor

Verš na dnešní den je z Kolosanům 4:6
a ukazuje zásadu,
jak bychom měli mluvit.
Píše se tam: „Ať jsou vaše slova
vždy laskavá, ochucená solí.“
Teď se zamyslíme nad třemi otázkami.
Zaprvé, co jsou laskavá slova?
Zadruhé, proč jsou
laskavá slova tak důležitá?
A zatřetí, jak se můžeme
naučit mluvit laskavě?
Takže zaprvé, co jsou laskavá slova?
To slovo „laskavá“ má zvláštní význam.
Apoštol Pavel tohle řecké slovo ve svých
dopisech použil víc než 100krát.
Co je na něm tak zvláštního?
Tohle slovo se někdy překládá
jako „nezasloužená laskavost“
a v některých případech
taky jako „laskavý dar“.
Takže Kolosanům 4:6 by mohl znít:
„Ať jsou vaše slova laskavým darem.“
Pojďme si tuhle myšlenku srovnat s tím,
co Pavel napsal v jiném dopise.
Je to v Efezanům 4:29.
Druhá část říká:
„Jen to, co je dobré
k povzbuzení podle potřeby,
aby to bylo prospěšné pro ty,
kdo vás poslouchají.“
Ale všimněte si,
co je v první části toho verše:
„Ať z vašich úst
nevychází žádné zkažené slovo.“
To je hodně silná myšlenka.
Možná jste už někdy měli
v ledničce jídlo, které se vám zkazilo.
Na první pohled vypadá dobře,
ale když otevřete víčko,
ten smrad vás praští do nosu.
Otočíte se, zavřete to
a okamžitě to letí do koše.
A teď si představte,
že si povídáte se svým kamarádem.
Čekáte, že od něj uslyšíte
něco hezkého, povzbuzujícího,
ale místo toho je to samá kritika,
špína a negativní řeči
o někom nebo o něčem ve sboru.
Slyšet něco takového je fakt smutné.
Ten smrad vás taky praští do nosu,
ale nemůžete s tím udělat to samé,
co s tou krabičkou jídla.
Jinak to příště schytáte taky.
Takže, co uděláte?
Potichu zavřete víčko
a tu konverzaci ukončíte.
Jsem si jistý, že my všichni
jsme byli na jedné nebo
na druhé straně takového rozhovoru.
A teď ta druhá otázka.
Proč je tak důležité mluvit laskavě?
Všimněte si, co k tomu říká Jakub.
Jakub 3. kapitola
a je to tady v 6. verši –
Jakub 3:6: „Také jazyk je oheň.
Ze všech částí našeho těla
právě jazyk představuje svět špatnosti,
protože znečišťuje celé tělo, spaluje
život člověka a je rozpalován gehennou.“
Takže komu hrozí gehenna?
Tomu, kdo zneužívá dar řeči.
Stejnou věc řekl Ježíš.
Jeho slova jsou zapsaná u Matouše.
Matouš 12. kapitola.
Řekl tady, je to ten 36. verš.
Všimněte si: „Říkám vám,
že z každého neužitečného výroku,
který lidé pronesou,
budou v soudném dni skládat účty.“
Možná nás napadne: Ale neposuzuje
nás Jehova podle toho, jací jsme uvnitř?
Posuzuje.
Podívejte se do 34. verše,
do té druhé části.
Je tady: „Ústa mluví to,
čím je naplněné srdce.“
Někdy člověk mluví bezmyšlenkovitě, ale
vlastně to odráží jeho skutečné pocity.
Jehova ho soudí
podle toho, jaký je uvnitř,
ale taky podle toho,
jak jeho slova působí na druhé.
Samozřejmě nám v tom
Jehova dává ten nejlepší příklad.
Dává nám příklad,
jak s druhými mluvit laskavě.
Podívejme se třeba do Zecharjáše –
Zecharjáš 1. kapitola.
A tady v 1. kapitole ve 12. verši
mluví anděl s Jehovou.
Anděl je hodně rozrušený,
protože se zdá, že odpůrci mají navrch
a mohli by věrným Židům
v uctívání Jehovy úplně zabránit.
A tady ve 12. verši říká:
„Jehovo, Bože vojsk,
kdy se smiluješ nad Jeruzalémem
a judskými městy,
na které jsi už 70 let rozhořčený?“
A teď je 13. verš:
„Andělovi, který se mnou mluvil,
Jehova odpověděl
laskavými a útěšnými slovy.“
Bible neříká, co mu odpověděl.
Ale víme,
že v každém případě to bylo laskavé.
A už jsme u třetí otázky.
Jak se můžeme naučit být laskaví
a mluvit s druhými laskavě?
Ukážeme si jenom dvě zásady,
i když by se o tom dalo mluvit dlouho.
Ta první, na kterou
bychom se mohli podívat,
je v Efezanům 5:1 – Efezanům 5:1.
Je tu, všimněte si: „Napodobujte
proto Boha jako milované děti.“
Jak víte, děti napodobují rodiče.
Jsou úplně nadšené,
když pro ně něco můžou udělat.
Napodobují je.
Představte si holčičku,
jak mamince dává dárek.
Jasně, že to není ten nejkrásnější dárek
na světě, ale maminka je z něho nadšená.
Jak to?
Protože vidí, jak ji napodobuje.
Ona sama je k druhým štědrá,
a tak se v ní úplně vidí.
A je štěstím bez sebe.
A stejné je to s Jehovou.
Když ho napodobujeme,
má z nás obrovskou radost, těší ho to.
A to celé je o tom, jak moc jsme vděční.
Co nám v tom pomůže?
Když nezapomeneme druhým děkovat.
Takže děkujme Jehovovi za to všechno,
co pro nás s láskou každý den dělá.
A to možná nevíme ani z poloviny,
kolik těch věcí je.
Ale zamysleme se nad tímhle:
Když mu každý den poděkujeme
za všechno, co pro nás dělá,
vyvolá to v našem srdci vděčnost
a budeme ho za to obdivovat.
A něco se stane.
Čím víc budeme Jehovu obdivovat, tím
jednodušší pro nás bude ho napodobovat.
Není žádný důvod si říkat:
„Nedokážu být jako Jehova,
já ho nedokážu napodobovat.“
Ne.
My to můžeme dokázat, zvládneme to,
a to když budeme ze srdce vděční.
Ta druhá zásada, kterou si teď
vyzdvihneme, je ve verši na dnešní den.
Říká se tam, že by naše slova
měla být „ochucená solí“.
V biblických dobách
lidé neměli ledničku.
Takže když chtěli,
aby jim jídlo vydrželo,
aby zůstalo čerstvé, museli ho nasolit.
Sůl chránila jídlo před zkažením.
Naše slova, naše laskavá slova,
by měla chránit důstojnost lidí kolem.
Měla by chránit naši lásku
a taky by měla chránit naše vztahy,
které můžou trvat věčně.
To, co říkáme, to, jak mluvíme, pak bude
vycházet z našeho vděčného srdce.
Takže hledejte v druhých to dobré
a říkejte jim to,
co jim pomůže být lepšími lidmi.
Těm, které máte rádi,
přece říkáte ty nejhezčí věci, že?
Shrňme si to.
Bez ohledu na to, čím si procházíme nebo
jak se cítíme, vždycky buďme laskaví.
Když se chováme laskavě,
nikdy to nebude špatně.
Nevzdávejme se a dejme si za cíl to,
co je v Žalmu 19:14.
Píše se tam: „Ať jsou ti slova mých úst
a rozjímání mého srdce příjemné,
Jehovo, má skálo a můj výplatce.“

Izak Marais: Vždycky mluv laskavě (Kol. 4:6)