JW subtitle extractor

Dobré dopoledne, bratři a sestry.
Je skvělé, že jsme se tu sešli
a můžeme společně uctívat Jehovu.
Svědkové Jehovovi
se rádi schází na sjezdech,
aby se učili, uctívali Jehovu a zpívali.
Dnes jsme zvyklí,
že se nás sejdou desítky tisíc.
Ale vždycky to tak nebylo.
Jaké byly začátky?
To zjistíme v dalším díle seriálu
„Naše živá historie“.
Úplně první
velké shromáždění Jehovova lidu
se vlastně konalo
před několika tisíci lety,
kdy Jehova svolal Izraelity
k hoře Sinaj, aby je tam vyučoval.
Každý rok pak Izraelité
slavili tři svátky.
Tehdy se scházeli z různých kmenů
a podobně jako dnes chválili
Jehovu jako jedna velká rodina.
V naší novodobé historii
se první sjezdy začaly konat
v 80. letech 19. století,
ale zdaleka nebyly takové jako dnes.
Byla to spíš velká shromáždění
několika set badatelů Bible,
při kterých slavili Pánovu večeři.
A vždycky to probíhalo
v Allegheny v Pensylvánii.
To se ale změnilo v roce 1893, kdy se
konala světová výstava v Chicagu.
Přilákala miliony lidí.
Železnice tam nabízely
jízdenky se slevou.
Badatelé Bible
to viděli jako skvělou příležitost
pozvat bratry a sestry
na pětidenní sjezd.
Přišlo jich asi 360 –
na dnešní poměry docela málo.
Takové sjezdy ale pomohly
badatelům Bible pochopit,
že když se sejdou
se svými spoluvěřícími odjinud,
hodně je to povzbudí.
Časem se sjezdy
začaly konat každý rok.
Některé venku nebo ve stanu,
jako třeba ten v roce 1908
v letním resortu Put-in-Bay
u Erijského jezera v Ohiu.
Sjezd trval 10 dní a přišlo na něj
odhadem přes 3 500 lidí.
Žádný větší se do té doby nekonal.
Byla to příležitost,
kdy se bratři a sestry, mladí i staří,
mohli duchovně občerstvit,
trávit spolu čas, smát se spolu,
jíst spolu a vytvářet krásná přátelství.
Později se svět vzpamatovával
z první světové války
a v roce 1918
vypukla španělská chřipka,
která si odhadem
vyžádala 50 milionu životů.
To ale Boží lid nezastavilo.
Naše láska a jednota
vynikly ještě víc v roce 1919.
V Cedar Pointu v Ohiu
se konal první velký sjezd potom,
co byli bratr Rutherford
a další bratři propuštěni z vězení.
Badatelé Bible byli nadšení,
že se zase můžou sejít.
Přicházeli stále další a další, takže se
celý program musel přesunout ven.
Zúčastnilo se ho asi 7 000 lidí.
Jenom o tři roky později, v roce 1922,
byl Cedar Point dějištěm
ještě úžasnějšího sjezdu,
na který přišlo denně
v průměru asi 10 000 lidí.
Boží lid dostal novou motivaci
dál kázat dobrou zprávu.
V dalších letech
se konalo mnoho sjezdů,
které pomohly Božímu lidu
se ještě víc sjednotit.
Byl to třeba nezapomenutelný sjezd
v Columbu v Ohiu v roce 1931,
kam přišlo asi 15 000 lidí.
Představte si, že vstupujete
na stadion Fair Grounds,
který praská ve švech.
Máte v ruce program, na kterém
jsou dvě velká písmena – JW.
První dva dny sjezdu se všichni
snaží zjistit, co znamenají.
A pak, konečně přichází
na pódium bratr Rutherford.
V závěru svého proslovu přednáší
rezoluci, která vrcholí těmito slovy:
„Přejeme si být známi
a nazýváni tímto jménem –
totiž jako svědkové Jehovovi!“
Po druhé světové válce bylo hodně
zemí zdevastovaných a rozdělených.
Ale svědků Jehovových
přibývalo a byli ještě semknutější.
V roce 1946 se sešli
v Clevelandu v Ohiu
na teokratickém sjezdu
„Radostné národy“.
Ten název nemohl být výstižnější.
Tohohle mezinárodního
sjezdu se zúčastnilo
55 000 delegátů z 33 zemí.
Někteří dokonce spali
ve stanech a v obytných přívěsech.
Stanová městečka
ke sjezdům tehdy zkrátka patřila.
S tím, jak naše
duchovní rodina rostla,
se v 50. letech
pořádaly sjezdy po celém světě.
Dokonce i v chudších zemích.
Výjimečným příkladem
mezinárodních sjezdů
byl nezapomenutelný sjezd
„Božská vůle“,
který se v roce 1958
konal v New Yorku.
Přišlo tam na něj
přes čtvrt milionu lidí ze 123 zemí.
Byl to největší mezinárodní sjezd,
jaký kdy proběhl v jednom městě.
Davy lidí naplnily Yankee Stadium
a nedaleké Polo Grounds.
Dnes začíná největší sjezd
pravých křesťanů, jaký se kdy konal.
Jsme si jistí, že Jehova je s námi
a že je jeho vůlí, abychom tu byli.
Ale to, co Boží lid na takových
sjezdech sjednocovalo,
nebylo jenom to,
že se sešli ve velkém počtu.
Bylo to biblické vyučování.
Strhující přednášky, série proslovů,
nové publikace a od 60. let biblické
dramatizace hrané v kostýmech.
Tyhle duchovní dary a radost z toho,
že člověk získal nové přátele
a zase viděl ty staré,
to bylo něco úžasného!
Ne vždycky to ale bylo jednoduché.
Třeba v Gruzii, kde byli svědkové
dřív krutě pronásledovaní,
měl v roce 2006 proběhnout oblastní
sjezd „Vysvobození je na dosah!“
v koncertní síni
Tbiliského symfonického orchestru.
Ale pouhý týden
před začátkem sjezdu
správa objektu smlouvu zrušila.
Během těch několika dní
ale hodně bratrů a sester
s nadšením a odhodláním
přeměnilo dvě pole
ve sjezdové místo.
Sklidili brambory,
postavili pódium a lavice
a nainstalovali zvukovou aparaturu.
Všechno se stihlo připravit včas
a sjezd si vyslechlo
víc než 17 000 posluchačů,
buď osobně, nebo přes telefon.
Nejenom že všechno
proběhlo hladce,
ale přítomní byli unešení
z nečekaného dárku.
Dostali „Překlad nového světa“
ve svém jazyce.
To je ještě víc spojilo s naší
celosvětovou duchovní rodinou.
V posledních desetiletích se
mimořádné a mezinárodní sjezdy
konaly po celém světě.
A když jsme se nemohli
scházet osobně,
poslouchali jsme je přes internet.
Od Polska po Koreu,
od Austrálie po Jižní Afriku
sjezdy byly a jsou radostnou
duchovní hostinou pro celý Boží lid.
Motivují nás,
povzbuzují nás, sjednocují nás
a co je nejdůležitější,
přibližují nás k Jehovovi.

Naše živá historie: Sjezdy
- 

Naše živá historie: Sjezdy

Dobré dopoledne, bratři a sestry.
Je skvělé, že jsme se tu sešli 
a můžeme společně uctívat Jehovu.
Svědkové Jehovovi 
se rádi schází na sjezdech,
aby se učili, uctívali Jehovu a zpívali.
Dnes jsme zvyklí, 
že se nás sejdou desítky tisíc.
Ale vždycky to tak nebylo.
Jaké byly začátky?
To zjistíme v dalším díle seriálu 
„Naše živá historie“.
Úplně první 
velké shromáždění Jehovova lidu
se vlastně konalo 
před několika tisíci lety,
kdy Jehova svolal Izraelity
k hoře Sinaj, aby je tam vyučoval.
Každý rok pak Izraelité 
slavili tři svátky.
Tehdy se scházeli z různých kmenů
a podobně jako dnes chválili 
Jehovu jako jedna velká rodina.
V naší novodobé historii 
se první sjezdy začaly konat
v 80. letech 19. století,
ale zdaleka nebyly takové jako dnes.
Byla to spíš velká shromáždění 
několika set badatelů Bible,
při kterých slavili Pánovu večeři.
A vždycky to probíhalo 
v Allegheny v Pensylvánii.
To se ale změnilo v roce 1893, kdy se
konala světová výstava v Chicagu.
Přilákala miliony lidí.
Železnice tam nabízely
jízdenky se slevou.
Badatelé Bible
to viděli jako skvělou příležitost
pozvat bratry a sestry 
na pětidenní sjezd.
Přišlo jich asi 360 – 
na dnešní poměry docela málo.
Takové sjezdy ale pomohly
badatelům Bible pochopit,
že když se sejdou 
se svými spoluvěřícími odjinud,
hodně je to povzbudí.
Časem se sjezdy 
začaly konat každý rok.
Některé venku nebo ve stanu,
jako třeba ten v roce 1908
v letním resortu Put-in-Bay
u Erijského jezera v Ohiu.
Sjezd trval 10 dní a přišlo na něj 
odhadem přes 3 500 lidí.
Žádný větší se do té doby nekonal.
Byla to příležitost, 
kdy se bratři a sestry, mladí i staří,
mohli duchovně občerstvit, 
trávit spolu čas, smát se spolu,
jíst spolu a vytvářet krásná přátelství.
Později se svět vzpamatovával 
z první světové války
a v roce 1918 
vypukla španělská chřipka,
která si odhadem 
vyžádala 50 milionu životů.
To ale Boží lid nezastavilo.
Naše láska a jednota 
vynikly ještě víc v roce 1919.
V Cedar Pointu v Ohiu 
se konal první velký sjezd potom,
co byli bratr Rutherford
a další bratři propuštěni z vězení.
Badatelé Bible byli nadšení, 
že se zase můžou sejít.
Přicházeli stále další a další, takže se
celý program musel přesunout ven.
Zúčastnilo se ho asi 7 000 lidí.
Jenom o tři roky později, v roce 1922,
byl Cedar Point dějištěm
ještě úžasnějšího sjezdu,
na který přišlo denně 
v průměru asi 10 000 lidí.
Boží lid dostal novou motivaci 
dál kázat dobrou zprávu.
V dalších letech 
se konalo mnoho sjezdů,
které pomohly Božímu lidu 
se ještě víc sjednotit.
Byl to třeba nezapomenutelný sjezd
v Columbu v Ohiu v roce 1931,
kam přišlo asi 15 000 lidí.
Představte si, že vstupujete 
na stadion Fair Grounds,
který praská ve švech.
Máte v ruce program, na kterém
jsou dvě velká písmena – JW.
První dva dny sjezdu se všichni
snaží zjistit, co znamenají.
A pak, konečně přichází 
na pódium bratr Rutherford.
V závěru svého proslovu přednáší 
rezoluci, která vrcholí těmito slovy: 
„Přejeme si být známi
a nazýváni tímto jménem –
totiž jako svědkové Jehovovi!“
Po druhé světové válce bylo hodně 
zemí zdevastovaných a rozdělených.
Ale svědků Jehovových 
přibývalo a byli ještě semknutější.
V roce 1946 se sešli 
v Clevelandu v Ohiu 
na teokratickém sjezdu
„Radostné národy“.
Ten název nemohl být výstižnější.
Tohohle mezinárodního 
sjezdu se zúčastnilo
55 000 delegátů z 33 zemí.
Někteří dokonce spali 
ve stanech a v obytných přívěsech.
Stanová městečka 
ke sjezdům tehdy zkrátka patřila.
S tím, jak naše 
duchovní rodina rostla,
se v 50. letech 
pořádaly sjezdy po celém světě.
Dokonce i v chudších zemích.
Výjimečným příkladem
mezinárodních sjezdů
byl nezapomenutelný sjezd
 „Božská vůle“,
který se v roce 1958 
konal v New Yorku.
Přišlo tam na něj 
přes čtvrt milionu lidí ze 123 zemí.
Byl to největší mezinárodní sjezd, 
jaký kdy proběhl v jednom městě.
Davy lidí naplnily Yankee Stadium 
a nedaleké Polo Grounds.
Dnes začíná největší sjezd 
pravých křesťanů, jaký se kdy konal.
Jsme si jistí, že Jehova je s námi 
a že je jeho vůlí, abychom tu byli.
Ale to, co Boží lid na takových
sjezdech sjednocovalo,
nebylo jenom to, 
že se sešli ve velkém počtu.
Bylo to biblické vyučování.
Strhující přednášky, série proslovů,
nové publikace a od 60. let biblické
dramatizace hrané v kostýmech.
Tyhle duchovní dary a radost z toho,
že člověk získal nové přátele 
a zase viděl ty staré,
to bylo něco úžasného!
Ne vždycky to ale bylo jednoduché.
Třeba v Gruzii, kde byli svědkové
dřív krutě pronásledovaní,
měl v roce 2006 proběhnout oblastní
sjezd „Vysvobození je na dosah!“
v koncertní síni 
Tbiliského symfonického orchestru.
Ale pouhý týden 
před začátkem sjezdu
správa objektu smlouvu zrušila.
Během těch několika dní
ale hodně bratrů a sester
s nadšením a odhodláním
přeměnilo dvě pole 
ve sjezdové místo.
Sklidili brambory, 
postavili pódium a lavice 
a nainstalovali zvukovou aparaturu.
Všechno se stihlo připravit včas
a sjezd si vyslechlo
víc než 17 000 posluchačů,
buď osobně, nebo přes telefon.
Nejenom že všechno 
proběhlo hladce,
ale přítomní byli unešení 
z nečekaného dárku.
Dostali „Překlad nového světa“ 
ve svém jazyce.
To je ještě víc spojilo s naší
celosvětovou duchovní rodinou.
V posledních desetiletích se 
mimořádné a mezinárodní sjezdy
konaly po celém světě.
A když jsme se nemohli
scházet osobně,
poslouchali jsme je přes internet.
Od Polska po Koreu, 
od Austrálie po Jižní Afriku
sjezdy byly a jsou radostnou 
duchovní hostinou pro celý Boží lid.
Motivují nás, 
povzbuzují nás, sjednocují nás 
a co je nejdůležitější,
přibližují nás k Jehovovi.


-