JW subtitle extractor

Uvidí, jak je Jehova skvělý?
To bylo něco, co měl Ježíš za cíl,
o co se snažil.
Když začal svoji službu na zemi,
především chtěl oslavit Boha.
Co to znamená?
V Bibli se slovo „sláva“
může vztahovat na něco,
díky čemu někdo působí úžasně.
Ježíš nikdy neoslavoval sám sebe.
Oslavoval svého Otce.
Byl tak nadšený z toho,
jak je jeho Otec laskavý a milující,
že chtěl, aby to druzí vnímali stejně.
Co se od něj můžeme naučit?
Jak to Ježíš dělal?
V dopise Římanům
se píše o jednom způsobu.
Najděte si 15. kapitolu.
Uvidíme, jak Ježíš oslavoval Boha.
Římanům 15:7.
Píše se tu:
„Proto se navzájem přijímejte,
stejně jako Kristus přijal vás,
aby to Bohu přineslo slávu.“
Ježíš oslavoval Boha tím,
jak přijímal lidi.
Choval se k nim tak, aby z toho vnímali,
jak je Jehova laskavý,
jak je štědrý a jak je milosrdný.
Jehova byl ochotný přijmout kohokoli,
kdo s ním chtěl mít blízký vztah.
Prostě lidi všeho druhu.
Studijní poznámka vysvětluje,
že to slovo „přijímat“ může znamenat
třeba pozvat někoho k sobě domů
nebo ho přijmout do okruhu svých přátel.
Ježíš se k lidem choval tak,
že z toho cítili,
že je Jehova miluje,
že mu na nich záleží.
V Bibli se na několika místech píše,
že poté, co lidé mluvili s Ježíšem,
odešli s tím, že „oslavovali Boha“.
Jinými slovy odešli s tím,
že byli nadšení z Jehovy.
Takže jak Ježíš přijímal lidi?
Podíváme se na dva příběhy,
ze kterých uvidíme,
jak se můžeme chovat k lidem tak,
aby to přineslo slávu Jehovovi.
První je v Markovi 10. kapitole.
Najděte si to prosím.
Marek 10. kapitola.
Ježíš toho má hodně.
Zbývá mu málo času,
protože brzy ho čeká smrt.
Právě mluvil s farizei a se svými
učedníky o něčem velmi důležitém.
Ale najednou se stalo něco,
co ho vyrušilo.
Přečteme Marka 10:13:
„Lidé k němu přicházeli s malými dětmi,
aby se jich dotýkal,
ale učedníci jim to vyčítali.“
V jiném překladu je, že jim říkali,
aby ho přestali obtěžovat.
Učedníci to nemysleli špatně,
ale prostě jenom nechápali,
jak se Jehova dívá na malé děti.
Někteří lidé tehdy
nebrali děti moc vážně.
Děti neměly žádné slovo,
žádné postavení,
a zdálo se,
že se od nich nedá nic čekat.
Jak Ježíš reagoval, když viděl,
co jeho učedníci dělají?
Nebyl rád.
14. verš říká, že se „rozhořčil“.
Aby lidem ukázal, jak má Jehova
velké srdce, jak je laskavý,
všimněte si, co udělal.
16. verš:
„A bral děti do náruče,
pokládal na ně ruce
a žehnal jim.“
Krásný příběh,
možná je to váš oblíbený.
Představte si tu úžasnou scénu.
Ty děti, které nejdřív odháněli pryč,
teď k sobě Boží Syn volá zpátky.
V jednom díle se o Ježíšovi psalo:
„Určitě se vlídně usmíval
a radostně smál.“
Taky byste se k němu rozběhli?
I když Ježíš věděl, že mu tady na zemi
zbývá už velmi málo času,
byl laskavý a nikam nespěchal.
Ukázal těm dětem,
že Jehovovi na nich záleží a má je rád.
Co myslíte,
jak to zapůsobilo na ty děti?
Pokud věrně sloužily Jehovovi,
když vyrostly,
pravděpodobně jsou teď v nebi
mezi jeho přáteli.
A jsou připravení ukázat nám
jeho slávu v Armagedonu.
Co si z toho můžete vzít?
Po Gileadu toho budete mít hodně,
podobně jako Ježíš.
Spousta úkolů a odpovědností,
spousta starostí
a do toho všeho přijdou lidi.
Někteří si možná připadají jako ty děti,
přijde jim, že nejsou důležití.
Nebyli v Gileadu
ani ve škole pro zvěstovatele.
A možná si právě říkají,
jestli na nich Jehovovi záleží.
A v takovou chvíli
můžeme udělat něco pro to,
aby viděli,
jak skvělý Jehova je.
Když je přijmeme jako Ježíš,
usmějeme se na ně,
nebudeme pospíchat
a popovídáme si s nimi,
může je to ujistit,
že jsou Jehovovi přátelé,
že jsou důležití.
Připadali jste si v Gileadu jako děti?
A ujistil vás někdo,
že vás opravdu nepozvali omylem?
A děkovali jste za to ujištění Jehovovi?
Takovou sílu má,
když druhé přijímáme jako Kristus.
Druhý příběh je ve 23. kapitole Lukáše.
Odehrává se těsně před Ježíšovou smrtí.
Kolem Ježíše nejsou děti,
ale dva zločinci,
kteří jsou vedle něj přibití na kůlech.
Vysmívají se mu, a dokonce ho uráží.
A pak se stane něco překvapivého.
Lukáš 23:42.
V jednom z těch zločinců
se něco hne a on řekne:
„Ježíši, vzpomeň si na mě,
až se dostaneš do svého království.“
To byla vypjatá situace.
Na Ježíšovi v tu chvíli
závisely životy všech lidí.
A jestli měl někdy někdo právo
nic neříkat, zavřít dveře
a dát na ně ceduli „Nerušit“,
aby se mohl soustředit,
tak to byl Ježíš.
Ježíš ale chtěl, aby ten muž věděl,
jak je Jehova skvělý.
A proto mu řekl to, co je ve verši 43.
Řekl: „Budeš se mnou v ráji.“
To byla krásná odpověď, asi překvapivá.
Ježíš mu neřekl jenom:
Neboj, budeš v ráji.
Řekl mu: „Budeš se mnou v ráji.“
Ježíš tomu muži osobně slíbil,
že na něj nezapomene
a že ho přijme mezi Jehovovy přátele
tady na zemi.
Tenhle slib nijak nezměnil situaci
toho muže, ale to, jak se cítil.
Bude mít zlomené nohy, ale ne srdce.
Zemře, ale ožije v ráji.
Co si z toho můžete vzít?
Po Gileadu se vám problémy
nebudou vyhýbat.
V některých případech
možná dokonce přibudou,
protože se stěhujete do nové země,
budete se učit nový jazyk, novou práci.
Vy nebo váš blízký můžete onemocnět.
A jako Ježíšovi se vám stane,
že ve chvíli, kdy řešíte svůj problém,
přijdou lidi se svými problémy.
A někteří můžou mít pocit,
že nejsou důležití
nebo že na nich nezáleží.
Možná se stydí za svoji minulost.
Nebo bojují s nějakou slabostí
a to je ubíjí.
A tehdy můžeme udělat něco pro to,
aby viděli, jak skvělý Jehova je.
Když budeme dobře volit slova
a budeme laskaví,
ujistí je to, že nejsou sami,
ale že my to všechno prožíváme s nimi
a že Jehovovi na nás všech záleží.
Naše slova asi nezmění jejich situaci,
ale můžou změnit to, jak se cítí.
To, co jim řekneme, je může ujistit,
že patří mezi Jehovovy přátele.
To byly dva krásné příběhy o tom,
jak Ježíš oslavil Boha.
Ale my samozřejmě nejsme Ježíš.
K tomu máme ještě daleko.
Nedokážeme se vždycky chovat k lidem
tak, jak bychom chtěli.
Ale můžeme mít stejný cíl.
Chovat se k lidem tak,
aby to oslavilo Jehovu.
Ať už Ježíš trpěl, nebo toho měl moc,
ať už šlo o malé děti, nebo o muže,
který chtěl, aby se na něj nezapomnělo,
nebo o kohokoli jiného,
vždycky se k nim choval tak, aby viděli,
že Jehova je skvělý.
Shrneme si to.
V jednom překladu zní
Římanům 15:7 takhle:
„Proto se snažte a přijímejte
jeden druhého k Boží slávě.
Ježíš to tak dělal, teď to dělejte vy.“

David DeGuzman: Uvidí, jak je Jehova skvělý? (slavnostní zakončení 159. třídy Gileadu)