JW subtitle extractor

David Schafer: Manao Akory Tsy Poro Ndre ia Ndre ia Zao? Akory ty Hijanona ho zay Avao? Manino Tsika ro Mifily ty Hanao ani-Zay?

Video Other languages Share text Share link Show times

Ho zao ty foto-kevitsy amy vola toy:
“Manao Akory tsy Poro Ndre ia Ndre ia Zao?
Akory ty Hijanona ho zay Avao?
Manino Tsika ro Mifily ty Hanao ani-Zay?”
Akory ty hevitsinao?
Ilà va ty manao ani-zay?
Misy amintsika va afaky manampitsy ty haratia?
Lafa maharè olo miresadresaky mikasiky
politiky rey tsika,
le ho raha resadresaky tsy miharìny antsika
io tse ty faharezantsika azy,
fa lafa azoni-tsy rariny ty olo marìny antsika,
le voakasiky avao koa tsika.
Samby mana ty hevitsiny ty olo
amy resaky politiky.
Fa nivola ty Apokalypsy toko faha 8-13
fa amy andro farany,
le hafana fo amy resaky fahefà ty olo
sady tsy maintsy poro ani-ze metimety aminy.
Tokony hapetrantsika amy ty vatantsika
fanontanea toy hoe:
Ino ty tokony hataoko lafa misy miresaky
hoe fanjakàn’ia ro mahavita azy?
Kristiana tsika, ka ta hanaraky
ty modelini-Kristy.
Afaky nanao raha maro mba hampijanona
ty tsy rariny Jesosy,
tamy ie tan-tany etoy iny.
Tena niferinay olo ie.
Afaky nanome sakafo olo Jesosy,
nitaha arety,
namelo ty maty
sady nahita safà hidosiha ty fon’olo.
Mpitariky tena soa zany ie,
laha nilitsy amy politiky.
Nana fahafaha hanao ani-zay koa ie
satria niresaky taminy Satana fa hameany azy
ty “fanjakà iaby amy tany toy iaby”
laha miankohoky aminy indraiky avao ie.
Fe tsy naneky ani-zay Jesosy.
Tsy nivola koa Jesosy hoe
tsy mana fahefà hanome ani-zay Satana.
Niforosevan’olo tanà raiky aminy rey
hatao mpanjaka koa Jesosy.
Mbo tsy nahefa avao ndraiky ie.
Nisy nanontany azy tafara atoy hoe
ilà va ty mandoa hetra amy fanjakà Romanina.
Tsy niporo ndre ia ndre ia
ndraiky Jesosy tamy zay.
Tsy nahefa ho mpanday,
na ho mpitariky tamy tontolo toy eto ie.
Midika va zay hoe tsy nidary olo Jesosy?
Tsy nanan-kevitsy mikasiky ani-zay va ie?
Tsy zay!
Tena nidary olo Jesosy.
Nandesini-Jesosy tamy fomba soa ty olo
ka nampianariny hoe manao akory manao rariny zao.
Fe haini-Jesosy fa ty fampianara olo mikasiky
Fanjakà iny ro tena vatan-draha marè
satria Fanjakà io avao ro handrava
ty raha raty iaby.
Ka ino zany ty nivolanini-Jesosy hoe
tokony hataontsika amy ty fanjakàn’olombelo?
Andrambesantsika fianara ty valinteniny
mikasiky fandoava hetra amy Romanina iny.
Hoy ie amy Marka 12:15-17:
“‘Andeso denaria raiky aho hanentea azy.’
Le nanandesan-drozy ie.
Le hoy ty asany tamin-drozy:
‘Sarin’ia noho soratsin’ia io?’
Namaly rozy hoe: ‘Ani-Kaisara.’
Nivola amy zay Jesosy hoe:
‘Aloavo amy Kaisara ze ani-Kaisara,
fa amy Ndranahary ze a-Ndranahary.’”
Ino ze ani-Kaisara io?
Nisy lista nataoni-apostoly Paoly
amy Romanina 13:1-7,
le tafilitsy ao ty hetra,
haba, fatahora noho fanajà.
Nivola koa Jesosy hoe
“aloavo amy Kaisara ze ani-Kaisara.”
Ino ty tafilitsy amy zay?
Kaisara ro manampahefà tamy zay
ka tokony hamea ty tandrify azy,
ohatsy hoe drala.
Mana-zo zany Kaisara
mba hitaky drala amin’olo.
Hampiasà mba hanasoava
ty vahoaky drala rey.
Nataoni-Jesosy mazava soa zay.
Fe baka amy Ndranahary iaby
ty raha tena bevata ananantsika,
ohatsy hoe ty fo, ty fiaina,
ty say, noho ty herintsika.
Tsy azontsika amea ani-Kaisara reo
satria tsy Kaisara ro nanome ani-reo antsika.
Manome ani-reo amy Ndranahary tsika,
lafa manoka ty vatantsika ho azy sady tea azy.
Niresaky mikasiky fitiavantsika a-Ndranahary zay
Jesosy amy Marka 12:30.
Hoy ie:
“Tiavo Jehovah Ndranaharinao amy ty fonao iaby
noho ty vatanao iaby
noho ty sainao iaby
voho ty herinao iaby.”
Ty fitiavantsika, ty vatantsika,
ty fahaiza noho ty herintsika iaby zany,
le ameantsika a-Ndranahary tsy misy tavela.
Poro ani-Jesosy ze tea a-Ndranahary
satria ie ro nifilìni-Jehovah ho Mpanjaka.
Fe ino ty tokony hataoni-mpianatsini-Jesosy reo
mba hiarova ani-Fanjakà iny lafa misy manohitsy azy?
Mamaly ani-zay ty raha niseho
tamy haly farany niainani-Jesosy toy.
Tiarovo fa niresaky ty Matio toko faha 26
fa lafa ‘nisy vahoaky be nanday sabatsy
noho kobay’ mba hanambotsy ani-Jesosy,
le ‘nampitsoaky ty sabatsiny Petera,
ka namira ani-mpanomponi-mpisorobe iny,
le nahapotaky ty sofiny.’
Voaresaky amy bokini-Jaona ao
fa Malko anarani-mpanompo io.
Voaresaky amy bokini-Lioka koa hoe
nikasihini-Jesosy sofini-lahilahy iny, le nijanga.
Mba eritsereto!
Tsy mba nimeloky tamin’olo
hanambotsy azy rey Jesosy.
Laha hentea ty Matio 26:52,
le nivolanini-Jesosy Petera hoe:
“Ampolio amy mpisy azy sabatsinao iny,
fa ho matini-sabatsy ze mampiasa sabatsy.”
Nahery fo Petera, fe nirarani-Jesosy.
Fa manino?
Mba hahità koa hoe tsy militsy
amy politiky ty Fanjakàny.
Nanazava ani-zay Jesosy lafa nitsanga
tamy Pontio Pilato teo tamy haly io.
Zao ty resahini-Jaona 18:36:
“Tsy miharo amy tontolo toy ty Fanjakàko.”
Tsy baka amin’olombelo ty Fanjakàni-Jesosy,
ka tsy mila olombelo hiaro azy ie.
Tena zay va ty teani-Jesosy hiavia?
Henteo moa tohiny Jaona 18:36 iny:
“Laha niharo amy tontolo toy ty Fanjakàko,
le ho nialy ty oloko mba tsy
ho namea ani-Jiosy reo aho.
Fe tsy baka amy zay ty Fanjakàko.”
Kristiana tsika, ka tokony
hanao akory ty fahitàntsika ty politiky?
Tsy poro ndre ia ndre ia tsika.
Tsy azon’olo kindraiky ty dikani-raha zay.
Maro ty mieritseritsy hoe
tsy manoha fanjakàn’olombelo sisany tsika,
fe misy fanjakàn’olombelo
hafa avao tohanantsika.
Tamy 1950 zao,
le nasarani-manam-pahefà ta Repoblikani-Congo any
ho Kominista ty Vavolombeloni-Jehovah tany.
Fe lafa nanjary fanjakà Kominista
Congo tamy tao 1970,
le nasiaky tamintsika ty manampahefà tany
satria tsy nanoha ty Kominista tsika!
Fe ndre zay,
le fa ho telopolo tao henanizao ty nanekea
ho ara-dalàna ty Vavolombeloni-Jehovah
a Repoblikani-Congo any.
Misy koa mieritseritsy hoe tsy poro ndre ia ndre ia tsika
satria tsy midary ty fanjakà.
Ty hafa manao antsika hoe
mpanohitsy fanjakà.
Ndao ho henteantsika hevitsy roe reo.
Soa ho hay tse aloha
fa samby hafa biby ty hoe tsy poro noho ty hoe tsy midary.
Ty hoe tsy midary,
le azo adika hoe “tsy kinto,
tsy mafana fo, tsy mivaky loha.”
Tsika tsy hoe tsy midary olo,
manenty ty fihetseham-pon’olo aza tsika ka.
Manahaky ani-Jesosy tsika
ka manampy ty olo mba hampaivaiva ty fijaleany.
Ampianarintsika an-drozy koa fa ty
Fanjakà-Ndranahary avao ro handrava ty haratia iaby.
Lafa mampianatsy Baiboly tsika,
le ty hanova ty fon’olo ro kendretsika,
fa tsy hanova ty rafitsy politiky.
Ampeantsika hanoriky ty safà-Ndranahary ty olo,
satria tsy resaky politiky ro tena mahavy ty raha manahira,
fa ty toe-tsay, ty fomba fiaina,
noho ty fifandrambesa amy hafa.
Fe manino ro azo volany hoe manampy ty manam-pahefà
ty Vavolombeloni-Jehovah fa tsy mpanohitsy?
Satria manara-dalàna soa tsika,
mandramby anjara lafa misy asa fanasoava atao,
noho mandoa hetra tsy tampaky.
Marina fa tsy mifily antoko politiky
na kandidà tsika,
fe tsy manakoronta ty fifidiana
na manaka ze olo ta hifily tsika.
Marina fa tsy milatsaky hofilỳ
na manao grevy amy fanjakà tsika,
fe tsy mikinokino ty manam-pahefà
noho ty fomba fiasany tsika
sady tsy mampirisiky an-drozy hanao raha.
Marina fa tsy mananga saina tsika,
fe tsy mivaza
na mampiseho tsy fanajà ty sainam-pirenena tsika,
ndre amy tany tena sarotiny
amy resaky sainam-pirenena rey aza.
Marina fa tsy manao hiram-pirenena tsika,
fe tsy misaka
na mikizakizaky ty olo manao ani-zay tsika.
Tsy mandramby anjara avao tsika.
Tsy mamono olo mihintsy tsika,
ndre olo baka an-tany hafa any zay
ndre baka an-tanintsika eo.
Tsy mikinokino politiky tsika,
fe tsy manoha hevitsy ara-politiky mihintsy koa,
ndre am-pontsika any aza.
Zay ty atao hoe tsy poro ndre ia ndre ia.
Tsy manoha mihintsy tsika.
Ka akory laha mitaky raha mifanohitsy
amy didini-Jesosy ty manampahefà?
Misy torolalani-Baiboly mikasiky ani-zay.
Mety tiaronao vasa ty
Asan’ny apostoly 5: 28, 29 hoe:
“Ndranahary ro mpanday anay
ka ie ro tsy maintsy orihinay safà, fa tsy olo.”
Tsy hoe tsy fanajà ty manampahefà raha zay,
fa fanajà laliky a-Ndranahary.
Laha mandrara antsika hanao
ty raha ampanaovi-Ndranahary ty manampahefà,
le matoky tsika fa tea-Ndranahary
ty handavantsika ani-raha takì-ndrozy zay.
Tena hahavy ani-manam-pahefà reo
halay antsika aloha ty fanaova ani-zay.
Fa nivolanini-Jesosy amy
Matio 24: 9 raha zay.
Hoy ie: “Halay anareo ty firenena iaby
vokatsini-anarako.”
Amy Apokalypsy 2: 10 ao Jesosy nivola fa
halefa an-gadra any ty sisany amy ty mpianatsiny,
tsy rozy iaby,
fa ty sisany.
Tsy ho diso fanantenà aloha tsika
laha tsy alefa an-gadra any,
fe tsy kivy koa tsika ndre alefa any.
Vetsevetseo ty rahalahy noho anabavintsika
an-jatony nigadrà an-taony maro
satria tsy niporo ndre ia ndre ia.
Reharehantsika rozy!
Mivavaky ho an-drozy tsika!
Haintsika fa tena mampifaly ani-Jehovah rozy!
Midika ho fandresea ho antsika
iaby ty fiaretan-drozy.
Nanino?
Nanoratsy ho zao tamy
fiangonani-Efesosy Paoly:
“Mangataky anareo aho mba tsy hataonareo
mahakivy fijaleako ho anareo rey.
Fa midika ho voninahitsy ho anareo raha rey.”
Nigadra ta Roma tany Paoly
tamy ie nanoratsy ani-safà reo.
Nanino ro “midika ho voninahitsini”-Efesianina
reo ty fijaleani-Paoly?
Satria lafa niaritsy fitsapà maro ie,
tamy fanompoany,
le nampiseho tamy fiangona io fa tombontsoa
mahafaly ty hoe Kristiana sady vatan-draha.
Laha nivaliky Paoly,
mety ho nanao akory rozy?
Mety ho nieritseritsy rozy fa tsy vatan-draha
ty finoan-drozy, ty fanompoan-drozy,
noho ty fitamàna Fanjakà-Ndranahary.
Fe tsy nivaliky Paoly ka tena takatsin-drozy
hoe lafovily Kristiana zao.
Hita baka amy zay koa hoe
mitaky fanaova soro ty tsy fivaliha.
Ty fiaretani-rahalahy noho anabavy
tena teantsika an-gadra any reo koa,
le porofo hoe misy vatany ty raha tamanin-drozy
sady tena misy Fanjakà soloan-drozy tena iny.
Iraky rozy, fe tsy irakini-fanjakàn’olombelo,
fa irakini-Fanjakà an-danitsy any iny.
Fanjakà zay ro hamaly soa
noho hanome fiaina zisiky farany an-drozy
amy tontolo raiky tsy misy aly ao.
.