JW subtitle extractor

Sloužili jsme v jednom malém městě
v provincii Alberta.
A pak začaly přicházet děti.
Když jsme se přestěhovali do města Craig,
měli jsme čtyři děti.
A tady se nám narodilo dalších pět.
Je to velká zodpovědnost.
Jako rodič
musíte dávat Království na první místo,
dávat dobrý příklad,
chodit na shromáždění,
chodit pravidelně do služby.
Věděli jsme,
že abychom byli pro děti dobrým příkladem,
musíme hlavně milovat Jehovu.
Ukázali nám,
že když budeme sloužit Jehovovi,
budeme šťastní.
Rodiče nás k Jehovovi vedli nejen slovy,
ale hlavně svým příkladem.
S devíti dětmi
je to vždycky hektické.
Víc dětí může znamenat víc výmluv.
Mít devět dětí je fakt zápřah.
Byly chvíle, kdy jen seděla v houpacím křesle
a byla úplně hotová.
Vybavuju si,
jak jsme jednou měli jet na shromáždění,
ale já jsem byla úplně vyřízená.
Přemýšlela jsem o slovech z Izajáše,
že „ti, kdo doufají v Jehovu,
znovu získají sílu“.
Došlo mi, že když Jehova po mně něco chce,
tak mi taky dá sílu, abych to zvládla.
A tak jsem se pomodlila a šla.
Je to blázinec.
V Hebrejcům je vybídka,
abychom nezanedbávali naše shromáždění.
Táta nám to často připomínal.
V zimě se stávalo,
že nám cesta na shromáždění
trvala i dvě hodiny.
Domů se pak vrátíte pozdě večer,
děti jsou utahané
a vy taky.
Když jsem viděl,
jak je pro rodiče důležité být na shromáždění,
tak mi došlo, že bych to taky
neměl brát na lehkou váhu.
A podobně jako s tím shromážděním
nás rodiče vedli k tomu,
abychom chodili pravidelně do služby.
Přesně tak to bylo.
O tom se nediskutovalo.
V sobotu ráno jsme vstali
a vyrazili do služby.
Věděli jsme, že ve službě
nebudeme jenom na ozdobu,
ale že budeme muset taky něco říct.
Už od malička jsme se snažili o lidi zajímat,
tak jako rodiče.
A díky tomu jsme do služby chodili rádi.
Měla jsem ve službě nějaký cíl.
Věděla jsem, za kým se chci vrátit
a co jim chci říct.
Měla jsem plán.
Ve službě jsme si často dělali přestávky –
kvůli dětem
i kvůli sobě.
Záleželo nám na tom,
aby děti bavilo chodit do služby.
Nechtěli jsme je k tomu nutit,
být moc přísní a tak dále.
V Příslovích 22:6
se podle jednoho překladu říká:
„Dej chlapci takový začátek,
jaký jeho cesta vyžaduje.“
Rodiče to dělali tak, že pro ně služba Jehovovi
byla důležitější než peníze.
S Jehovovou pomocí
jsme děti vychovali nejlíp, jak jsme uměli.
Občas se něco nepovedlo,
ale věděla jsem, že Jehova
je nejlepší rodič.
A když jim pomůžeme, aby si ho zamilovaly,
on se o ně postará.
Jako rodina jsme to zvládli,
protože Jehova byl součástí našeho života.
Všechny naše děti slouží Jehovovi.
Máme z toho velkou radost
a jsem si jistý,
že z toho má radost i Jehova.

Dale a Nadja Bodeovi: S Jehovovou pomocí jsme na Aljašce vychovali devět dětí