JW subtitle extractor

Pořád si to pamatuju.
Jak jsem pozorovala maminku,
když pečlivě připravovala chléb
na Slavnost na památku Kristovy smrti.
Nebrala to na lehkou váhu,
protože věděla, jaký význam to má.
V předvečer své smrti Ježíš řekl učedníkům:
„[Tento chléb] znamená mé tělo.“
Potom co koloval chléb a víno,
Ježíš řekl:
„Dělejte to na mou památku.“
A děláme to až dodnes.
Shari, podala bys mi mouku, prosím?
Děkuju.
Je to jednoduché těsto.
Pamatuješ si, co tam přijde teď?
Voda?
Správně.
Mohly bychom tam přidat něco navíc?
Ne.
Je moc důležité, abychom chléb udělaly
přesně tak, jak se dělal v době Ježíše.
Jen pšeničná mouka a voda.
To je všechno.
A co když někdo nemá pšeničnou mouku?
Chléb je možné upéct i z jiné mouky.
Může se použít rýžová, ječná, kukuřičná
nebo z jiné obilniny.
Kromě mouky a vody
by se ale do těsta nic přidat nemělo.
Žádné droždí.
Ani sůl?
Ani sůl.
Vzpomeň si, co řekl Ježíš u Lukáše 16:10.
Píše se tam:
„Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i...“
„... i v mnohém.“
Přesně tak.
A my si přejeme být věrní ve všem,
že je to tak?
Maminka všechno smíchala a propracovala.
Potom mě nechala těsto rozválet.
Nakonec jsme plát těsta přenesly na plech,
který byl lehce potřený olejem.
Když se chléb upekl,
nevypadal jako ten, co běžně jíme.
Byl suchý a křehký.
Šel lehce nalámat.
Byl přesně takový, jaký měl být.
Chléb jsme pak s dobrým pocitem
přinesly do sálu Království.
Když teď připravuju chléb
na letošní Památnou slavnost,
s láskou na ty chvíle vzpomínám.
Hlavně ale přemýšlím o tom,
co pro každého z nás udělal Ježíš.
A moc si vážím toho, že můžu malým dílem
přispět k této největší události v roce.

Jak připravit chléb na Památnou slavnost