JW subtitle extractor

Po potopě Jehova řekl to,
co je v 1. Mojžíšově 8:21:
„Lidské srdce
je odmalička nakloněné ke špatnému.“
Je to tak.
Všichni máme sklon dělat to,
co je špatné.
A Satan spoléhá na to,
že tomuhle sklonu podlehneme.
Komentář k dnešnímu verši ukazuje,
že třeba Job musel pracovat na pokoře.
A při studiu zjistíme,
že musel zlepšit i další věci.
Třeba když se do něho pustil Satan,
zahořkl a neměl chuť žít.
Je to pochopitelné,
kdo by tak nereagoval.
Ale pochopitelné neznamená dobré.
Kvůli těmhle reakcím,
nedokonalým sklonům,
Joba nenapadlo hledat
jiné příčiny svých problémů.
A tak začal obviňovat
a kritizovat Jehovu.
Tohle všechno zní docela negativně.
Musel pracovat na pokoře, radosti,
nebýt zahořklý, nesoudit,
nebýt kritický a neházet vinu na druhé.
Asi všichni máme v sobě kousek Joba,
věci, na kterých musíme pracovat.
Satan doufal, že Job kvůli těmhle
sklonům přestane Jehovovi sloužit.
Ale myslel si to o Jobovi i Jehova?
Myslí si to i o nás?
Ani náhodou!
Podívejme se, jak to všechno začalo
a jak to viděl Jehova.
Je to na začátku knihy Job,
v 1. kapitole a 8. verši.
Job 1:8.
Jsme v nebi.
Satan mohl předstoupit před Jehovu.
V 8. verši začíná rozhovor:
„Jehova Satanovi řekl:
‚Všiml sis mého služebníka Joba?
Na zemi není nikdo jako on.
Je to bezúhonný a čestný člověk,
který se bojí Boha
a vyhýbá se tomu, co je špatné.‘“
To je vizitka.
Proč to tak viděl?
A jak nám to může pomoct,
abychom zvládali naše zkoušky?
Pojďme na první věc:
Je důležité mít blízký vztah s Jehovou
a s bratry a sestrami.
Takže nejdřív Jehova.
Satan Joba očividně nenáviděl.
Měl pro něho cenu jedině,
kdyby přestal sloužit Jehovovi.
Jinak mu byl k ničemu.
Ale Jehova a Job měli blízký vztah.
Job sice nechápal, proč trpí,
ale i tak Jehovu miloval
a chtěl mu zůstat věrný.
A Jehova ho znal.
Věděl, že má rád jeho i svoji rodinu.
Taky věděl, že neuctívá slunce,
měsíc ani hvězdy, což bylo běžné.
A že pomáhá sirotkům, vdovám
a je laskavý ke svým sluhům.
Jehova taky věděl,
že mu Job chce zůstat věrný.
Takže i když jeho slabosti viděl,
nezaměřoval se na ně.
Když se na Joba podíval,
neviděl jenom seznam chyb,
díval se na celek a hlavně na to dobré.
To samé dělá i dneska.
Proč? Protože s ním máme blízký vztah
založený na lásce.
Je pravda, že někdy možná chceme,
aby Jehova něco napravil
nebo aby nám rychle řekl, co dělat.
Někdy se nám zase nelíbí, co říká,
nebo nechápeme, proč něco připouští.
Ale protože Jehovu známe,
jsme trpěliví a věříme mu.
Víme, že se o všechno postará
a že nás za naši poslušnost odmění,
tak jako Joba.
Abychom zkoušky zvládli, potřebujeme
mít dobré vztahy i s druhými.
Třeba Jehova dal sílu Elihuovi,
aby Jobovi pomohl.
Elihu byl mladší,
měl míň zkušeností,
ale Job jeho radu přijal,
potřeboval, aby mu pomohl.
Jeden článek říká,
že se možná i rozplakal úlevou,
když s ním Elihu pevně,
ale laskavě mluvil.
I nám bratři a sestry chtějí pomáhat.
Ale má to háček.
Musíme jejich pomoc přijmout,
ať už duchovní, fyzickou nebo citovou.
Nechceme ji odmítat proto,
že na nich vidíme nějaké chyby,
nebo proto,
že je nechceme zatěžovat.
Našim bratrům a sestrám na nás záleží.
A čím blíž budeme konci,
tím důležitější pro nás budou.
Takže abychom zkoušky zvládli,
potřebujeme mít blízko k Jehovovi
i k druhým.
Pojďme na tu druhou věc:
Na zkoušky a problémy chceme mít
správný pohled.
Víme, že to, co se dělo Jobovi,
Jehova nepůsobil,
ale ani to nezastavil.
Dovolil, aby Job trpěl,
ale mělo to účel.
Aby Job dokázal, že je mu věrný
a že Satan je lhář.
Ale navíc, díky zkouškám,
měl Jehova příležitost Joba školit.
A dneska je to podobné,
Satan není s věkem milejší.
Takže i když zkoušky nevyhledáváme,
nepřekvapí nás
a ani je neřešíme způsobem,
který se Jehovovi nelíbí.
Proč?
Protože to je pro nás příležitost
zastat se Jehovy a taky se něco naučit.
Představte si,
jak by se Job cítil, kdyby zjistil,
že Jehova na Satanovy urážky řekl:
Víš co, Job je fajn,
ale ještě musí na něčem zapracovat,
není připravený.
Co kdybysme s tím počkali na Mojžíše?
Ale to se nestalo.
Znovu ten 8. verš.
Všimněte si, že to nebyl Satan,
kdo Joba zmínil.
Jasně, myslel na něho.
Ale byl to Jehova, kdo s ním přišel.
A pak řekl ten úžasný popis,
který jsme četli.
Pro Joba byla čest
stát na straně Jehovy.
A pro nás taky.
Přejeme si,
aby o nás Jehova mluvil stejně
jako mluvil o Jobovi.
Jak už jsme si řekli, zkoušky jsou
pro nás i příležitost se něco naučit.
Otevřete si prosím 1. Petra
a najděte si 5. kapitolu, 10. verš.
1. Petra 5:10.
Píše se tam:
„Ale potom, co budete chvilku trpět
[takže zkoušky tu budou],
Bůh veškeré nezasloužené laskavosti,
který vás prostřednictvím Krista
povolal ke své věčné slávě,
sám dokončí vaše školení.
[A výsledek?]
Upevní vás, posílí vás,
pomůže vám pevně stát.“
Takže i když Jehova
Jobovy zkoušky nepůsobil,
využil je, aby ho něco naučil.
Pomohl mu vidět věci z nadhledu
a být pokornější.
A stejně školí nás, takže když přijde
zkouška, položme si otázky:
Co mě chce Jehova naučit?
Potřebuju víc víry, být mírnější,
pokornější?
Ať už je to cokoli,
nechme se Jehovou školit.
Nedávno jsem mluvil s jednou sestrou,
která si už nějakou dobu
prochází něčím velmi těžkým.
Řekla mi něco moc hezkého.
I když nečekala,
že něco takového zažije,
a doufá,
že se to nebude opakovat,
uvědomila si,
jak moc se o ni Jehova stará.
Řekla, že viděla
ve svém životě Jehovovu ruku,
a to tak, jak to ještě
nikdy předtím nezažila.
Její víru to posílilo.
Takže zkoušky jsou příležitost,
kdy nás Jehova může školit a upevnit.
Než tenhle svět skončí,
zažijeme nespočet zkoušek
a Satan spoléhá na to, že selžeme.
Ale jako Jehovovi služebníci
tu bouři překonáme.
Abychom to zvládli,
musíme pamatovat na to,
že potřebujeme blízký vztah s Jehovou
a s bratry a sestrami.
Jehovu i druhé prostě potřebujeme.
A zadruhé, musíme mít
na zkoušky správný pohled.
Vnímat je jako příležitost ukázat,
že Satan je lhář,
a jako příležitost,
aby Jehova dokončil naše školení.

Jody Jedele: Když přijdou problémy, buď jako Job (Job 1:8)