JW subtitle extractor

Věříte na zázraky?
Jestli věříte, že ti, kdo zemřeli,
budou vzkříšeni,
tak na zázraky rozhodně věříte.
Protože podle definice
je zázrak úžasný skutek,
o kterém si lidé myslí,
že to způsobil Bůh.
A je to tak.
Jenom Bůh Jehova
mohl přijít s myšlenkou,
že mrtvým vrátí život.
Apoštol Pavel pevně věřil ve vzkříšení.
Když mladý muž Eutychos
spadl z okna ve třetím podlaží,
lékař Lukáš ho prohlásil za mrtvého.
Ale díky síle od Boha dokázal Pavel
tomu mladému muži vrátit život.
Nějakou dobu potom
se Pavel dostal před soud
a před místodržitelem Judeje
obhajoval svoji víru v Krista Ježíše.
A právě tehdy řekl slova dnešního verše.
Pojďme si to přečíst.
Skutky 24:15.
Píše se tady:
„Stejně jako tito muži
i já důvěřuji Bohu,
že budou vzkříšeni lidé dobří i špatní.“
Naděje, o které Pavel mluvil,
není jenom nějaké přání
nebo slepý optimismus.
Skutečná naděje má pevný základ
a tím základem je víra v to,
že Bůh Jehova splní svoje sliby.
Dvakrát, než Ježíš někoho vzkřísil,
lidem řekl, že když budou mít víru,
budou přesvědčení,
že se takový zázrak může stát.
Třeba v Lukášovi 8:50,
když Jairovi zemřela dcera,
Ježíš mu řekl: „Neboj se,
jen věř a bude zachráněna.“
A opravdu byla,
protože Ježíš ji za chvíli vzkřísil.
Později, když Ježíš mluvil s Martou
o jejím bratrovi Lazarovi, který zemřel,
jí řekl – je to v Janovi 11:25:
„Já jsem vzkříšení a život.
Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, ožije.“
A potom svému příteli vrátil život.
Díky víře jsme si svojí nadějí
na vzkříšení jistější.
Jak to?
Pavel v Hebrejcům 11:1 napsal,
co to víra vlastně je.
Pojďme se podívat,
jak tahle definice souvisí
s naším přesvědčením,
že bude vzkříšení.
Píše se tady,
že víra má dvě důležité složky.
Zaprvé je to „dobře podložené
očekávání toho, v co doufáme“.
Když máme víru,
jsme pevně přesvědčení,
že všechno, co Jehova řekne, se splní.
Ve svém Slově nám říká
o devíti vzkříšeních,
ke kterým v minulosti došlo.
Tři jsou v Hebrejských písmech
a zbytek v Křesťanských
řeckých písmech.
Víme, že Bůh nemůže lhát
a že právě on inspiroval pisatele Bible,
aby tyhle zázračné události zapsali.
Takže nemáme žádný důvod pochybovat,
že naši blízcí, kteří zemřeli,
budou zase žít.
Zadruhé, víra je „přesvědčivý důkaz
o existenci něčeho, co není vidět“.
V některých našich videích
je zachycena představa,
jak takové vzkříšení v minulosti
mohlo proběhnout
nebo jak to bude probíhat v budoucnosti.
Samozřejmě to není to samé
jako vidět na vlastní oči,
že někdo, kdo zemřel,
je přiveden zpátky k životu.
Ale je něco, co vidět můžeme?
Nějaký přesvědčivý důkaz,
že něco neživého může znovu ožít?
Ano, je.
Nasměroval nás na to Ježíš
v Kázání na hoře.
Můžete si v Bibli najít
Matouše 6. kapitolu.
Ježíš tady lidem říkal,
aby si přestali „dělat starosti“ o věci,
které k životu potřebují.
Slíbil jim, že když budou dávat
„na první místo Království
a to, co Bůh považuje za správné“,
on se o ně postará.
Když si vybavíte ty dvě složky víry
z Hebrejcům 11:1,
jak Ježíš posílil jejich víru
v ten slib?
V Matoušovi 6:32 řekl:
„Váš nebeský Otec přece ví,
že to všechno potřebujete.“
Takže Ježíš jako Boží Syn lidem slíbil,
že jeho Otec v nebi se postará o to,
co potřebují.
A tak dobře podložil jejich očekávání,
to, v co doufali.
Kromě toho dobře podloženého
očekávání jim dal i přesvědčivý důkaz.
Ve 26. verši jim řekl,
aby „[si dobře všímali] ptáků:
Nesejí, nesklízejí ani neshromažďují
do sýpek, a přesto je [Jehova] živí“.
Ve 28. verši jim říká, aby „[se poučili]
z toho, jak rostou luční lilie:
Nenamáhají se ani nepředou“,
ale přesto je Jehova obléká.
To byl důkaz, že se postará i o nás,
když ho dáme na první místo.
Když je řeč o lučních liliích,
z toho, jak rostou,
se můžeme naučit ještě něco.
Něco, co může posílit naše přesvědčení,
že Jehova dokáže vrátit život mrtvým.
Studijní poznámka v anglické Bibli říká,
že k těmhle liliím mohly patřit
třeba tulipány, hyacinty, kosatce
nebo gladioly.
Všechny mají něco společného
a týká se to toho, jak rostou.
O co jde?
Uděláme si botanické okénko.
Jsou to trvalky,
které nerostou ze semínka,
ale z cibulky, podobně jako krokusy.
Každý rok jakoby zemřou,
a když přijde jaro, zase ožijí.
Tohle je cibulka tulipánu.
Je to takový úžasný balíček,
ve kterém je skoro všechno, co rostlina
potřebuje, aby znovu vyrostla.
Uvnitř najdeme kořeny, stonek, listy,
poupě a živiny.
Po většinu roku,
včetně dlouhých zimních měsíců,
cibulky odpočívají pod zemí.
To znamená, že nejsou aktivní.
Ale můžou se probudit.
Když přijde jaro a půda rozmrzne,
z cibulky začne rašit výhonek.
Ten výhonek postupně roste,
až se nakonec prodere půdou
a dostane se na povrch.
Všichni, kdo tenhle výhonek vidí,
mají přesvědčivý důkaz,
že rostlina zase ožila.
Takže z toho, jak rostou luční lilie,
jsme se naučili dvě důležité věci.
Zaprvé, Jehova je obléká a to nám dává
jistotu, že se o nás postará.
A zadruhé, Jehova je stvořil tak,
že každý rok znovu ožívají.
To nás ujišťuje, že dokáže vrátit život
i těm, kdo zemřeli.
Takže tenhle přesvědčivý důkaz z přírody
a to, že Jehova naši naději
na vzkříšení, to naše očekávání,
v Bibli dobře podložil, nás ujišťuje,
že naši blízcí, kteří zemřeli,
ve svůj čas zase ožijí.
Samozřejmě v případě lidí
má Jehova ve své nekonečné paměti
detaily o každém člověku,
včetně jeho úplné DNA, na základě které
při vzkříšení vytvoří jeho nové tělo,
takže to bude ten samý člověk
jako předtím, než zemřel.
Bude vypadat, mluvit
a myslet stejně jako předtím.
Takže se pozná on sám
a poznají ho i druzí.
Vezměte si prosím Bibli
a najděte si Izajáše 26. kapitolu.
Prorok Izajáš tam vykreslil
nádherný obraz vzkříšení,
toho úžasného zázraku.
19. verš:
„Tvoji mrtví ožijí,
mrtvá těla mého lidu vstanou.
Probuďte se a radostně volejte,
vy, kdo bydlíte v prachu!
Vždyť tvá rosa je jako ranní rosa
a země nechá mrtvé ožít.“
Nádherný obraz!
V jednom překladu
zní část toho verše takhle:
„Ti, kdo spí v zemi, se probudí
a budou křičet radostí.“
Už se nemůžeme dočkat,
až se v novém světě tahle slova splní
a my uvidíme
a obejmeme naše milované!
Vzpomeňte si na to,
až se na jaře půjdete projít
a uvidíte luční lilie, jak ožívají.
Podíváme se ještě na jeden
zajímavý verš.
Je z 27. žalmu.
Jsou to krásná slova Davida
o budoucnosti,
na kterou se tolik těšíme.
Takže Žalm 27 od 13. verše:
„Co by se mnou bylo, kdybych nevěřil,
že dokud jsem mezi živými,
budu zažívat Jehovovu dobrotu?
Doufej v Jehovu.
Buď odvážný a ať je tvé srdce silné.
Doufej v Jehovu!“
Díky čemu můžeme mít
tu krásnou naději,
že naše blízké zase uvidíme
„mezi živými“?
Je to proto, že máme víru.
Stejně jako apoštol Pavel věříme,
že lidé „budou vzkříšeni“.

Robert Ciranko: Věříš na zázraky? (Sk. 24:15)