JW subtitle extractor

Verš na dnešní den a taky komentář
ze Strážné věže ukazují,
že na tom, jestli se naučíme být
poslušní v malých věcech,
může v budoucnu, ve velkém soužení,
záviset náš život.
Ale podobná myšlenka
se v průběhu let ve Strážné věži
vyskytla už hodněkrát.
Třeba Strážná věž z prosince 2007:
„Jelikož velké soužení se blíží,
je velmi pravděpodobné,
že obdržíme nějaké konkrétní pokyny.
Náročným obdobím, které je před námi,
projdeme bezpečně
pouze za předpokladu,
že budeme držet krok s ostatními
věrnými služebníky Jehovy.“
Strážná věž z dubna 2012:
„Během velkého soužení bude nezbytné,
abychom se řídili Božím Slovem
a jednali v souladu s pokyny
od Boží organizace.“
A pak tam je, že „záchrana
bude záviset na poslušnosti“.
Březen 2022:
„Někdy ... můžeme dostat pokyny,
kterým úplně nerozumíme.
Můžou se týkat třeba toho,
jak se připravit na přírodní katastrofu.
My ale máme pocit,
že v místě, kde žijeme,
se nic takového nemůže stát.“
Strážná věž z října 2023:
„Jaké to pro tebe ... bylo,
když nám na začátku pandemie
covidu-19 bratři řekli,
ať se přestaneme scházet
v sále Království
a nechodíme do služby dům od domu?
Bylo to ... těžké?
Když jsi byl ale poslušný,
chránilo tě to,
přispívalo to k jednotě ve sboru
a dělalo to radost Jehovovi.
Všichni jsme teď líp připravení
poslechnout jakýkoli pokyn,
který dostaneme ve velkém soužení.“
Anebo Strážná věž z února 2024:
„Někdy ... nemusí být jednoduché
nechat se Jehovou vést,
vlášť když nám jeho pokyny
předávají nedokonalí muži.
Proč?
Možná máme prostě jiný názor
a nelíbí se nám to.
Nebo nám ten pokyn nepřijde rozumný.
A tak si říkáme,
že nemůže být od Jehovy.“
Zkrátka vidíme,
že v posledních letech nám Strážná věž
často připomínala,
abychom byli poslušní,
i když, jak je to v dnešním komentáři
ze Strážné věže,
možná dostaneme pokyny,
které nám přijdou zvláštní,
nepraktické, nebo dokonce nelogické.
Proč?
Dobře to pochopíme,
když se zamyslíme nad tím,
jak Jehova zachránil Izraelity
z otroctví v Egyptě.
Vybavíte si nějaké pokyny,
které jim v té době
mohly připadat zvláštní,
nepraktické, nebo dokonce nelogické?
No, nejdřív Jehova poslal
Mojžíše a Árona,
aby řekli faraonovi,
ať pošle Izraelity pryč.
A k čemu to vedlo?
Faraon nařídil,
že Izraelité mají vyrábět
stejné množství cihel,
ale přitom si mají sami sbírat slámu.
Jinými slovy, situaci to nezlepšilo,
právě naopak.
Potom přišla první rána:
voda v Nilu se proměnila v krev.
Ale faraon viděl, že jeho kněží,
kteří se zabývali magií,
dokážou udělat přesně to samé,
a tak se jeho srdce zatvrdilo.
Pak další rána: žáby.
Ale zase to samé.
Kněží, kteří se zabývali magií,
to dokázali napodobit.
Je možné, že v tuhle chvíli si Mojžíš
a Áron začali říkat:
Jehovo, to vůbec k ničemu nevede.
Nepomáhá to.
Pak ale přišly další rány.
A ty už faraonovi kněží,
kteří se zabývali magií,
napodobit nedokázali.
Dokonce museli přiznat:
„Je to prst Boží.“
Než přišla desátá rána,
izraelské rodiny
měly porazit roční jehně,
upéct ho, neměly ho vařit,
neměly mu zlomit žádnou kost,
nic z toho si neměly nechat do rána,
zbytky měly spálit v ohni,
a navíc to měly jíst s přepásanými boky,
sandály na nohou, holí v ruce,
a ještě k tomu ve spěchu.
To je spousta instrukcí.
Znali Izraelité důvody,
proč to tak měli dělat?
Tak třeba: Proč se tomu jehněti
nesmí zlomit žádná kost?
Nedostali k tomu žádné vysvětlení.
Ale ve skutečnosti
to mělo prorocký význam.
A to proroctví se splnilo
o víc než 1 500 let později.
Ale v tu chvíli?
Co se jim asi honilo hlavou?
Mojžíši, nezlob se,
ale vážně nám chceš říkat,
jak si připravovat jídlo?
Není to každého věc?
Já mám radši vařené maso,
i kdybych musel zlomit pár kostí,
aby se to vešlo do hrnce.
Když musím jíst ve spěchu,
bolí mě pak žaludek.
Někteří k tomu možná měli poznámky,
ale poslechli?
Naštěstí ano.
2. Mojžíšova 12:28:
„Izraelité tedy šli a udělali to,
co Jehova přikázal Mojžíšovi a Áronovi.
Udělali to přesně tak.“
Jenže to nebylo všechno.
Jehova dal Izraelitům další pokyn,
který jim mohl připadat zvláštní.
Řekl jim,
aby Egypťany požádali
o zlaté a stříbrné předměty
a taky o oděvy.
Co teď?
Měli Izraelité proti tomu pokynu
nějaké námitky?
Mohli říct něco jako:
Mojžíši, to přece není
nejlepší načasování.
Vždyť každá domácnost v Egyptě
teď přišla o nějakého prvorozeného.
A my teď máme za nimi jít
a žádat je o stříbro, zlato a oblečení?
Není to trochu kruté?
No, ve skutečnosti to bylo tak,
že Egypťané Izraelitům jen platili
odškodné za celé ty roky otroctví,
ve kterém je neoprávněně drželi.
Protože Izraelité do Egypta přišli
jako vítaní hosté,
a ne jako otroci.
A zase, poslechli Izraelité ten pokyn?
Ano. A Bible říká,
že „Jehova se postaral o to,
aby Egypťané projevili jeho lidu přízeň“
a dali Izraelitům všechno, o co žádali.
Všechno, co potřebovali,
aby o mnoho let později
mohli postavit svatostánek.
Nebo další pokyn.
Potom co Izraelité vyšli z Egypta,
Jehova Mojžíšovi řekl,
aby se obrátili
a aby se utábořili u Rudého moře.
Takže teď byli v pasti.
Na jedné straně Rudé moře
a na druhé straně faraonovo vojsko.
Bylo to nelogické, nebezpečné,
nebo geniální?
Odpověď dobře znáte.
Takže jaké je poučení pro nás?
Co když od Jehovovy organizace
dostaneme nějaké pokyny,
které nám přijdou nepraktické?
Dokonce se může zdát,
že nám to komplikuje život,
stejně jako když si Izraelité
měli sami začít shánět slámu.
Nebo co když se zdá,
že ty pokyny zasahují
do našeho osobního života,
týkají se osobních věcí,
jako třeba co budeme jíst,
jak si to připravíme,
nebo dokonce jak to budeme jíst?
Nebo co když nechápeme důvody
za nějakým rozhodnutím
a trvá to dny, týdny, měsíce
nebo to potrvá dalších 1 500 let?
No a co když se zdá,
že nás pokyny od Jehovovy organizace
vystavují nebezpečí,
stejně jako když se zdálo,
že Izraelité jsou v pasti u Rudého moře?
Co nám pomůže poslechnout?
Vzpomeňte si,
že s každou ránou
Jehova jasně ukazoval,
že používá Mojžíše a Árona.
A dneska je to podobné.
S každou další válkou, katastrofou,
pandemií vidíme,
že Jehova používá svou organizaci,
„věrného a rozvážného otroka“,
aby nám znovu a znovu
dával moudré pokyny.
Takže už teď se musíme učit
důvěřovat Jehovovi
a těm, které používá.
A být věrní a poslušní
i v malých věcech.
Když to tak děláme,
připravuje nás to
nejen na velké soužení,
ale dokonce i na to, co bude pak,
během tisícileté vlády,
jak je vidět ze Žalmu 45:16.
A tak budeme dál poslouchat pokyny,
i kdyby to znamenalo vzdát se
svých preferencí?
To záleží na tom,
jak reagujeme na pokyny,
které od Jehovy dostáváme teď.

Jonathan Smith: Buď věrný a poslušný i v tom nejmenším (Lukáš 16:10)