JW subtitle extractor

Většina budov v mém
obvodu je hodně zabezpečená.
Často jsou to různé
bytovky a rezidence,
kam se dostanou
jenom lidé, kteří tam bydlí.
Můžete strávit
ve službě celé dopoledne
a nepotkat jediného člověka.
Občas si říkám:
Je něco špatně
s tím obvodem nebo spíš se mnou?
Pretoria je obrovské město.
Věnujeme se tu lidem,
kteří mluví portugalsky.
Je čím dál těžší
zastihnout lidi doma a už vůbec,
že by na nás čekali a chtěli studovat.
Ve sboru jsme si
zvykli chodit do parku,
stát tam a snažit se mluvit s lidmi.
Ale protože jsme
v cizojazyčném obvodu,
tak jich moc nebylo.
Skoro jako bychom čekali,
že za náma přijdou sami.
Jenže to nefungovalo
a byli jsme z toho zklamaní.
Došlo nám, že to chce změnu.
Nic mi nedělá větší radost,
než když vidím, jak na někoho
zapůsobí pravda z Bible.
Hodně jsem se modlila,
abych to mohla zažít.
A přišlo to!
Díky Jehovovi jsem mohla
začít s někým studovat.
Nejdřív to probíhalo pravidelně,
a když přišel nějaký problém,
domluvily jsme se na jindy.
Jenže pak ta paní
prostě ztratila zájem.
Už to pro ni nebylo tak důležité.
Nechtělo se jí tolik na shromáždění,
být s lidmi ze sboru
a ani dělat nějaké změny.
Na rodinném uctívání
jsme si udělali podrobný plán,
kdy budeme chodit do služby.
Dřív jsem do služby
chodila hlavně dopoledne
a odpoledne jsem měla
na domácí práce a jiné věci.
Teď jsem to prohodila.
Většinu domácích prací
udělám dopoledne
a do služby jdu
odpoledne nebo k večeru.
Začala jsem se modlit,
aby mi Jehova ukázal,
jestli není načase to studium ukončit.
Prošla jsem si publikace
a podívala se na video,
jak studium ukončit.
Pochopila jsem, že by to byl
opravdu ten správný krok.
Ale vůbec to nebylo jednoduché.
Líbí se mi ten tip od naší organizace
prostě si začít s lidma povídat.
Třeba v obchodě,
v parku nebo klidně se sousedy.
Má to skvělé výsledky, protože
jdeme za lidma tam, kde jsou.
Jsou v práci, někteří
prodávají něco přímo na ulici.
Začali jsme studovat s klukem,
který prodával brambory.
Každé úterý
přímo u cesty, kde prodával.
Dělal hezké pokroky
a ani ne za dva roky se dal pokřtít.
Největší změna byla,
že jsem konečně začala potkávat lidi.
Konečně jsem mohla mluvit s těmi,
které bych dopoledne nezastihla.
Když sloužíme se stojany,
místo abychom tam jenom
stáli nebo si spolu povídali,
snažíme se všímat si lidí,
kteří jdou kolem,
mít s nimi oční kontakt.
Jednou ke stojanu přišla žena,
která na sobě měla tradiční náhrdelník.
Lidé ho tady nosí,
když jim zemře někdo z rodiny.
Tak jsem se jí na to taktně
zeptala a ona řekla, že ano,
že jí nedávno zemřel tatínek
a že je kvůli tomu hodně smutná.
Přečetli jsme jí verš,
kde se mluví o naději na vzkříšení.
Hodně se jí to líbilo
a řekla, že jí to zachránilo život.
To je mnohem lepší využití
času než jenom střežit stojánky.
To studium jsem ukončila.
Ale i když jsem věděla,
že je to tak správně,
stejně to pro mě bylo hrozně těžké.
Tu paní jsem musela
nechat v Jehovových rukou.
Věděla jsem,
že on se o ni postará.
Když si to Jehova bude přát,
dřív nebo později ho pozná,
i kdyby s ní měl
studovat někdo jiný.
Začala jsem víc chodit
na opětovné návštěvy
a studovat s dalšíma lidma.
Jsou to lidé,
kteří ve svém životě dělají změny.
A právě na ně se chci zaměřovat
a věnovat jim svůj čas a energii.
Když si to tak vezmu,
obvod i ti lidi jsou stejní.
Jediné, co se změnilo,
je čas, kdy za nimi chodím.
Ale když teď konečně
můžu s lidmi opravdu mluvit,
služba mi dělá mnohem větší radost.
Jehova k sobě dál
přitahuje upřímné lidi
a dává nám čas, abychom je našli.
Když víme, že jde o jejich život,
pomáhá nám to ten čas,
který máme, dobře využívat.

Miluj službu: Čas ve službě využívej moudře