JW subtitle extractor

Ve Strážné věži z 1. dubna 1935
vyšla jedna pozvánka,
hodně zajímavá pozvánka.
Pod nadpisem „Sjezd“ se psalo tohle:
„‚Strážná věž’
opět připomíná svým čtenářům,
že sjezd svědků Jehovových a Jonadabů
se koná ve Washingtonu od 30. května
do 3. června 1935.
Doufáme,
že mnohým z ostatku a z Jonadabů
bude možné tento sjezd navštívit.
Až do dnešní doby měli
pouze nemnozí Jonadabové přednost
účastnit se nějakého sjezdu.
Sjezd ve Washingtonu
by tudíž pro ně mohl být
pravým povzbuzením a požehnáním.“
To je moc hezká pozvánka, poutavá.
Ale vyvolává nějaké otázky:
Kdo byli Jonadabové?
Proč měl pro ně ten sjezd
být povzbuzením a požehnáním?
A taky jak nám tenhle sjezd,
který proběhl před víc než 85 lety,
pomohl pochopit slova z verše na den,
ze Zjevení 7. kapitoly?
Pojďme se na to podívat.
V roce 1935 Jehovův lid chápal,
že jsou tři skupiny lidí,
které budou zachráněny.
První skupinou bylo 144 000,
o kterých se mluví
ve Zjevení 7:1–8.
Jsou to duchem pomazaní křesťané,
kteří budou vládnout
spolu s Kristem v nebi.
Druhou skupinou byli lidé,
kteří se těšili na to,
že budou žít věčně na zemi.
A je zajímavé, že v roce 1932
Strážná věž připodobnila ty,
kdo mají pozemskou naději,
k Jonadabovi, který podporoval Jehua,
protože to byl král,
kterého Jehova pomazal.
Takže od roku 1932
se téhle skupině říkalo Jonadabové.
Ale až v roce 1934,
rok před tím sjezdem ve Washingtonu,
dostali Jonadabové
ve Strážné věži laskavou vybídku,
že by bylo vhodné, aby se i oni
zasvětili Jehovovi v modlitbě
a pak se dali pokřtít.
Takže to byly dvě skupiny:
144 000 a Jonadabové.
Kdo tvořil tu třetí skupinu?
To byla skupina,
které se říká „velký zástup“
a píše se o ní
v 7. kapitole Zjevení od verše 9.
Teď se pojďme podívat na jeden obrázek.
Přečteme si k tomu to Zjevení 7:9
a uvidíme, jak popsal
velký zástup apoštol Jan.
Napsal: „Potom
[to znamená potom,
co viděl těch 144 000]
jsem uviděl velký zástup,
který nikdo nedokázal sečíst.“
Takže tenhle zástup
je jiný než těch 144 000.
Těch lidí je tolik,
že je nikdo nedokáže spočítat.
Jsou „ze všech národů,
kmenů, lidí a jazyků“.
Kde je Jan viděl?
„Stáli před trůnem a před Beránkem.“
Co měli na sobě?
„Bílá roucha a v rukou palmové listy.
A volali silným hlasem:
‚Za záchranu vděčíme svému Bohu,
který sedí na trůnu, a Beránkovi.‘“
To je nádherný popis.
Z toho, že na sobě
mají bílá roucha, je vidět,
že se nenechali „znečistit světem“.
Vědí, že je zachrání Jehova a Beránek.
Jsou mu věrní a to,
že drží palmové listy, znamená,
že Ježíše uznávají jako krále,
kterého pomazal Jehova.
Pokračujme dál
v tom Zjevení 7. kapitole od verše 13.
Sledujte to prosím spolu se mnou.
Od toho 13. verše čteme:
„Pak se mě jeden ze starších zeptal:
‚Kdo jsou ti oblečení
v bílých rouchách a odkud přišli?‘
Odpověděl jsem mu:
‚To víš ty, můj pane.‘
A on mi řekl:
‚Jsou to ti,
kdo vychází z velkého soužení
[tady máme
slova dnešního verše na den]
a kdo svá roucha
vyprali a vybělili v Beránkově krvi.
Proto jsou před Božím trůnem
a dnem i nocí mu slouží v jeho chrámu.
A ten, který sedí na trůnu,
nad nimi roztáhne svůj stan.‘“
Otázka: Kdo teda tvoří tu skupinu,
které říkáme „velký zástup“?
Pro Jehovův lid
to bylo dlouhé roky velké téma.
Badatelé Bible si mysleli,
že jde o druhotnou nebeskou třídu.
Proč?
Protože ten zástup stojí
„před Božím trůnem“
a před trůnem Beránka.
Ale oni stojí, nesedí na trůnech.
Takže si badatelé Bible mysleli,
že tahle skupina
nebyla tak věrná
a tak poslušná jako pomazaní křesťané.
Rozuměli tomu badatelé Bible správně?
Odpověď přišla v pátek odpoledne
31. května 1935
na tom sjezdu ve Washingtonu.
Bratr Rutherford tam měl
proslov s názvem „Velký zástup“.
O čem konkrétně v tom proslovu mluvil?
Vysvětlil,
kteří lidé tvoří velký zástup.
Zdůraznil, že ta druhotná nebeská třída,
o které se tolik mluvilo,
vlastně vůbec neexistuje.
Ne, velký zástup tvoří
novodobí Jonadabové.
Úžasné!
A tihle jednotlivci
by měli být stejně věrní a oddaní Bohu
jako pomazaní křesťané.
To byla změna.
Pak bratr Rutherford přítomné vyzval:
„Ať prosím vstanou všichni,
kdo mají naději,
že budou věčně žít na zemi.“
Jeden očitý svědek popsal,
že se postavilo víc než 10 000 lidí.
Nezapomenutelné.
Bratr pak prohlásil:
„Pohleďte, velký zástup!“
Jedna sestra řekla,
že zprvu nastalo úplné ticho,
ale pak se ozval
radostný křik a dlouhý hlasitý jásot.
Sjezd sice brzo skončil,
ale to, k čemu vedl, trvá až dodnes.
Takže co krásného přinesl?
Jehovův lid začal kázat ještě víc.
Jedna sestra řekla:
„S nadšením a duchovně povzbuzeni
jsme se vrátili do obvodů
a hledali jsme pokorné lidi,
kteří ještě měli být shromážděni.“
Co dalšího sjezd přinesl?
Někteří z těch, kdo přijímali symboly
na Památné slavnosti, s tím přestali.
Proč?
Protože si uvědomili,
že mají pozemskou naději.
A za tuhle naději od Jehovy
byli moc vděční.
A sjezd vedl ještě k jedné věci.
Do té doby byly publikace určené hlavně
pro Ježíšovy pomazané následovníky.
Ale od roku 1935
byl duchovní pokrm ve Strážné věži
a dalších publikacích
určený jak pro pomazané,
tak pro velký zástup.
Díky tomu
je mezi námi opravdová jednota.
Cítíme, že se splňují slova
z Jana 10:16, kde Ježíš řekl:
„Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto
ovčince [takže nejsou pomazaní].
Také ty musím přivést
a budou naslouchat mému hlasu
a vznikne jedno stádo
s jedním pastýřem.“
Je to čest být součástí Jehovova stáda
a naslouchat hlasu dobrého pastýře
a taky „věrného a rozvážného otroka“,
kterého ustanovil.
Bratr Robert Simons st.
na tom sjezdu v roce 1935 byl.
Na tomhle obrázku se viděl.
Když zjistil, že je součástí
velkého zástupu, byl šťastný.
Svoje nadšení popsal slovy:
„Když jsem se ten večer
vracel tramvají na hotel,
každému, koho jsem potkal,
jsem říkal: ‚Patřím k velkému zástupu.‘“
Měl dobrý důvod se radovat.
A dobrý důvod se radovat
a vážit si svojí naděje od Jehovy
máme i my.
Brzo nás čeká Památná slavnost.
Všichni se na ni moc těšíme,
a to ať už jsme pomazaní,
nebo patříme k velkému zástupu,
který „vychází z velkého soužení“.

Seth Hyatt: Pohleďte! Velký zástup (Zjev. 7:13, 14)