JW subtitle extractor

Úvod k 1. Královské.
1. a 2. Královská
byly původně na jednom svitku.
Má se za to, že je napsal Jeremjáš.
1. Královská dějově navazuje tam,
kde končí 2. Samuelova.
Zahrnuje období asi 129 let.
Zhruba od roku 1040 př. n. l.,
kdy už je král David starý,
až asi do roku 911,
kdy umírá král Jehošafat.
V 1. části, po smrti Davida,
je v Izraeli pod Šalomounovou vládou mír
a všem se dobře daří.
V 2. části se šíří falešné uctívání
a Izrael se rozděluje na dvě království.
V 1. kapitole
je Šalomoun pomazán za krále.
Ve 3. kapitole mu Jehova dává
výjimečnou moudrost, bohatství a slávu.
4. kapitola mluví o tom, jak dobře
se má Boží lid za Šalomounovy vlády.
5. až 8. kapitola
vypráví o stavbě chrámu,
výrobě jeho vybavení
a o Šalomounově modlitbě při zasvěcení.
V 10. kapitole se o Šalomounovi
doslechne královna ze Sáby
a cestuje za ním do Jeruzaléma.
Když vidí jeho moudrost
a bohatství, říká:
„Teď vidím,
že mi nepověděli ani polovinu!“
11. kapitola říká, že Šalomoun miloval
mnoho cizinek, a tím neposlechl Jehovu.
Tyhle Šalomounovy manželky uctívaly
falešné bohy, třeba Aštoret a Milkoma,
a postupně k tomu svedly i jeho.
Po čtyřicetiletém vládnutí
Šalomoun umírá
a na trůn usedá jeho syn Rechoboam.
Ve 12. kapitole lidem říká,
že jim ještě ztíží pracovní podmínky.
Deset kmenů se vzbouří
a za krále si dosadí Jeroboama.
Rechoboam už vládne
jenom nad kmeny Juda a Benjamín.
Jeroboam zavádí uctívání zlatých telat,
aby lidé nechodili
uctívat Boha do Jeruzaléma.
V severním království
zakoření modlářství,
a to vede k útlaku,
bojům o moc a úkladným vraždám.
Ve 14. a 15. kapitole
Rechoboam a Abijam dovolují,
aby se falešné náboženství
rozmohlo i v jižním království.
Věděli jste, že asi 33 let po tom,
co Šalomoun zasvětil chrám,
Jehova dovolil faraonu Šišakovi,
aby ho vyraboval?
Je z toho vidět, že na Jehovu
nedělají dojem monumentální budovy,
ale čistý způsob uctívání.
V 15. kapitole
se králem v Jeruzalémě stává Asa
a dělá to,
co je v Jehovových očích správné.
Po něm vládne jeho syn Jehošafat,
který se jeho dobrého příkladu drží.
Další kapitola zmiňuje několik
zkažených králů severního království,
třeba Achaba, který se oženil
s cizinkou, s princeznou Jezábel.
Společně pak v království
zavádí uctívání Baala.
V 18. kapitole prorok Elijáš navrhuje,
aby se na hoře Karmel vyzkoušelo,
kdo je pravý Bůh,
jestli Jehova, nebo Baal.
Jehova jasně ukazuje, že je to on.
V 19. kapitole
Jezábel Elijášovi vyhrožuje smrtí,
a tak utíká, aby si zachránil život.
Na hoře Choreb se mu objevuje Jehova.
Utěšuje ho klidným, tlumeným hlasem
a dává mu další úkoly.
V poslední kapitole
prorok Mikajáš varuje Achaba,
aby nešel bojovat proti Sýrii.
On to ale ignoruje,
a nakonec je v bitvě zabit.
Vlády nad Izraelem
se proto ujímá jeho syn Achazjáš.
Později umírá taky Jehošafat
a nad Judskem
se stává králem jeho syn Jehoram.
Při čtení 1. Královské si všímejte,
jak falešné uctívání
vede k obrovskému utrpení,
jak čisté uctívání
přináší pokoj a štěstí
a jak vás může potěšit,
že Šalomounova moudrost
bledne ve srovnání s Ježíšem Kristem,
dokonalým králem Božího království.