JW subtitle extractor

Úvod ke 4. Mojžíšově.
Tuto knihu napsal Mojžíš.
Začal ji psát v pustině Sinaj
a dokončil ji na moabských pláních.
Zahrnuje období 38 let a 9 měsíců,
od roku 1512 do roku 1473 př. n. l.,
kdy ji Mojžíš dokončil.
Je v ní zmínka o tom, jak dvakrát sečetl lid,
poprvé u hory Sinaj
a podruhé na moabských pláních.
Kniha jasně ukazuje,
že Jehova dokáže vést svůj lid,
že bychom měli poslouchat jeho představitele
a že je důležité mít silnou víru.
4. Mojžíšova má 36 kapitol.
1. až 4. kapitola popisují,
jak byli sepsáni muži, kterým bylo 20 let a víc
a mohli sloužit ve vojsku.
Nebyli mezi nimi ale Levité,
kteří dostali za úkol pomáhat kněžím.
5. až 9. kapitola mluví o manželské věrnosti,
karanténě a službě nazirejců.
V 10. kapitole se Izraelité
v trojkmenných útvarech
vydávají na cestu z pustiny Sinaj.
V 11. kapitole si lid stěžuje na manu,
zázračný pokrm od Jehovy.
V další kapitole Miriam s Áronem
mluví proti Mojžíšovi.
Miriam kvůli tomu
byla postižena malomocenstvím
a musela zůstat sedm dní v karanténě.
Ve 13. a 14. kapitole
je dvanáct izraelských náčelníků,
z každého kmene jeden,
vysláno na průzkum kananejské země.
Deset zvědů přichází se špatnou zprávou
a lid se chce vrátit do Egypta.
Kvůli tomu, že jim naprosto chybí víra,
musí Izraelité 40 let putovat pustinou,
dokud ta generace nevymře.
Věděli jste, že Jozue a Kaleb
byli jediní zvědové, kteří Jehovovi věřili,
a proto jako jediní z těch dvanácti mohli
a nakonec opravdu vstoupili
do Zaslíbené země?
Kaleb dostal jako dědictví pole a vesnice
v okolí Hebronu.
Jozue získal dědictví v hornatém kraji Efraima,
kde ve věku 110 let zemřel.
V 15. až 17. kapitole se píše
o různých obětech za hříchy a taky o vzpouře
a potrestání Koracha, Datana, Abirama a těch,
kdo je podporovali.
Ve 21. kapitole si lidé znovu stěžují na manu
a říkají o ní, že je mizerná.
22. až 24. kapitola popisují,
jak moabský král Balak najímá
chamtivého Baláma, aby proklel Izrael.
Jehova ho ale přinutí, aby Izraeli požehnal.
Ve 25. kapitole čteme o tom,
jak se mnoho Izraelitů dopouští
sexuální nemravnosti s Moabkami.
To vede k modlářství a pohromě od Boha,
při které jich 24 000 umírá.
V další kapitole Mojžíš podruhé sčítá lid.
Ve 27. kapitole říkají Celofchadovy dcery
Mojžíšovi, že nemají bratra,
který by převzal rodinné dědictví.
Jehova přikazuje, aby se v takových situacích
dědictví převedlo na dcery.
Pak říká Mojžíšovi,
aby vystoupil na abarimskou horu
a podíval se na Zaslíbenou zemi.
Mojžíš má brzy zemřít,
a proto mu Jehova říká, že má pověřit Jozua,
aby vedl Izrael do Kanánu.
31. až 36. kapitola pojednávají
o rozdělování Kanánu a o dalších věcech.
Izraelité se tak připravují
na překročení Jordánu.
Při čtení 4. Mojžíšovy přemýšlejte,
jak Jehova trpělivě vede svůj lid,
proč musíme poslouchat ty,
komu dal za úkol nás vést,
a proč potřebujeme silnou víru,
když stojíme před mnohem větší Zaslíbenou zemí,
novým světem pod vládou Božího království.

Úvod ke 4. Mojžíšově
- 

Úvod ke 4. Mojžíšově

Úvod ke 4. Mojžíšově.
Tuto knihu napsal Mojžíš.
Začal ji psát v pustině Sinaj
a dokončil ji na moabských pláních.
Zahrnuje období 38 let a 9 měsíců,
od roku 1512 do roku 1473 př. n. l.,
kdy ji Mojžíš dokončil.
Je v ní zmínka o tom, jak dvakrát sečetl lid,
poprvé u hory Sinaj
a podruhé na moabských pláních.
Kniha jasně ukazuje,
že Jehova dokáže vést svůj lid,
že bychom měli poslouchat jeho představitele
a že je důležité mít silnou víru.
4. Mojžíšova má 36 kapitol.
1. až 4. kapitola popisují,
jak byli sepsáni muži, kterým bylo 20 let a víc
a mohli sloužit ve vojsku.
Nebyli mezi nimi ale Levité,
kteří dostali za úkol pomáhat kněžím.
5. až 9. kapitola mluví o manželské věrnosti,
karanténě a službě nazirejců.
V 10. kapitole se Izraelité
v trojkmenných útvarech
vydávají na cestu z pustiny Sinaj.
V 11. kapitole si lid stěžuje na manu,
zázračný pokrm od Jehovy.
V další kapitole Miriam s Áronem
mluví proti Mojžíšovi.
Miriam kvůli tomu
byla postižena malomocenstvím
a musela zůstat sedm dní v karanténě.
Ve 13. a 14. kapitole
je dvanáct izraelských náčelníků,
z každého kmene jeden,
vysláno na průzkum kananejské země.
Deset zvědů přichází se špatnou zprávou
a lid se chce vrátit do Egypta.
Kvůli tomu, že jim naprosto chybí víra,
musí Izraelité 40 let putovat pustinou,
dokud ta generace nevymře.
Věděli jste, že Jozue a Kaleb
byli jediní zvědové, kteří Jehovovi věřili,
a proto jako jediní z těch dvanácti mohli
a nakonec opravdu vstoupili
do Zaslíbené země?
Kaleb dostal jako dědictví pole a vesnice
v okolí Hebronu.
Jozue získal dědictví v hornatém kraji Efraima,
kde ve věku 110 let zemřel.
V 15. až 17. kapitole se píše
o různých obětech za hříchy a taky o vzpouře
a potrestání Koracha, Datana, Abirama a těch,
kdo je podporovali.
Ve 21. kapitole si lidé znovu stěžují na manu
a říkají o ní, že je mizerná.
22. až 24. kapitola popisují,
jak moabský král Balak najímá
chamtivého Baláma, aby proklel Izrael.
Jehova ho ale přinutí, aby Izraeli požehnal.
Ve 25. kapitole čteme o tom,
jak se mnoho Izraelitů dopouští
sexuální nemravnosti s Moabkami.
To vede k modlářství a pohromě od Boha,
při které jich 24 000 umírá.
V další kapitole Mojžíš podruhé sčítá lid.
Ve 27. kapitole říkají Celofchadovy dcery
Mojžíšovi, že nemají bratra,
který by převzal rodinné dědictví.
Jehova přikazuje, aby se v takových situacích
dědictví převedlo na dcery.
Pak říká Mojžíšovi,
aby vystoupil na abarimskou horu
a podíval se na Zaslíbenou zemi.
Mojžíš má brzy zemřít,
a proto mu Jehova říká, že má pověřit Jozua,
aby vedl Izrael do Kanánu.
31. až 36. kapitola pojednávají
o rozdělování Kanánu a o dalších věcech.
Izraelité se tak připravují
na překročení Jordánu.
Při čtení 4. Mojžíšovy přemýšlejte,
jak Jehova trpělivě vede svůj lid,
proč musíme poslouchat ty,
komu dal za úkol nás vést,
a proč potřebujeme silnou víru,
když stojíme před mnohem větší Zaslíbenou zemí,
novým světem pod vládou Božího království.


-