00:00:02
Úvod ke knize Římanům.00:00:04
00:00:06
Římanům je první z 21 dopisů v Křesťanských řeckých písmech.00:00:11
00:00:13
Čtrnáct z nich napsal apoštol Pavel, a to včetně Římanům.00:00:17
00:00:20
Nejspíš v roce 52 n. l.00:00:23
00:00:23
se Pavel vydal na svoji třetí misionářskou cestu.00:00:27
00:00:29
Když byl kolem roku 56 v Korintu, napsal křesťanům v Římě,00:00:34
00:00:34
městě, které ještě nenavštívil.00:00:37
00:00:40
Dopis Římanům má 16 kapitol.00:00:43
00:00:46
V 1. kapitole Pavel píše, že by moc rád viděl křesťany v Římě,00:00:50
00:00:50
aby se mohli vzájemně povzbudit.00:00:53
00:00:55
Taky vysvětluje, že špatné chování lidí, kteří neuznávají Boha,00:00:59
00:00:59
je neomluvitelné, protože Boží neviditelné vlastnosti00:01:03
00:01:03
jsou jasně vidět z toho, co stvořil.00:01:06
00:01:08
Věděli jste, že Pavel nepsal tento dopis sám,00:01:11
00:01:11
ale nadiktoval ho Tertiovi?00:01:13
00:01:14
Do Říma ho možná dopravila věrná sestra Foibé.00:01:17
00:01:17
Nebo možná doprovázela někoho, kdo ho doručil.00:01:21
00:01:24
Ve 2. kapitole Pavel zdůrazňuje, že Bůh je nestranný.00:01:27
00:01:28
Židé i lidé z národů budou souzeni podle stejných měřítek.00:01:33
00:01:34
Ve 3. a 4. kapitole Pavel vysvětluje,00:01:37
00:01:37
že Židé i Řekové můžou získat Jehovovo schválení00:01:40
00:01:41
na základě své víry, a ukazuje to na příkladu Abrahama.00:01:45
00:01:47
Abraham žil před tím, než dal Bůh Mojžíšovi zákon00:01:50
00:01:50
a než Ježíš obětoval svůj život.00:01:53
00:01:54
Přesto měl Abraham díky své mimořádné víře Boží schválení.00:01:59
00:02:01
V 5. a 6. kapitole Pavel píše, že Adam zhřešil proti Bohu,00:02:06
00:02:06
a kvůli tomu všichni lidé zdědili hřích a smrt.00:02:09
00:02:11
Vyprostit se z takového stavu00:02:12
00:02:12
je možné jenom díky víře v Ježíše a jeho výkupní oběť.00:02:17
00:02:17
V 7. a 8. kapitole Pavel rozebírá, jak Mojžíšův zákon ukázal,00:02:22
00:02:22
co je hřích, a taky proč už křesťané nemusí00:02:25
00:02:25
tento zákon poslouchat.00:02:27
00:02:29
V 9. a 10. kapitole vysvětluje, že ti, kdo mají víru,00:02:33
00:02:33
se můžou bez ohledu na svůj původ00:02:35
00:02:35
stát v duchovním smyslu Božími dětmi.00:02:38
00:02:40
V 11. kapitole Pavel používá přirovnání00:02:43
00:02:43
ke šlechtěnému olivovníku.00:02:45
00:02:45
Židy, kteří nepřijali Mesiáše,00:02:48
00:02:48
přirovnává k větvím, které byly odstraněny.00:02:51
00:02:51
Na jejich místo byly naroubovány větve z planého olivovníku,00:02:55
00:02:55
které představují křesťany z jiných národů.00:02:58
00:02:59
Ti, kdo chtějí zůstat součástí olivovníku,00:03:02
00:03:02
musí být pokorní a věřit v Ježíše.00:03:05
00:03:07
Ve 12. a 13. kapitole Pavel křesťany vybízí,00:03:10
00:03:11
aby žili pokojně se všemi lidmi, měli se rádi00:03:14
00:03:15
a respektovali vládní moc.00:03:17
00:03:18
Ve 14. a 15. kapitole křesťanům říká, aby přestali soudit druhé,00:03:23
00:03:24
a místo toho podporovali ty, kdo jsou slabí.00:03:27
00:03:28
V 16. kapitole Pavel uzavírá dopis slovy povzbuzení00:03:32
00:03:32
a vřelými pozdravy.00:03:34
00:03:35
26 křesťanů zdraví jmenovitě.00:03:38
00:03:41
Při čtení inspirovaného dopisu Římanům si všímejte,00:03:44
00:03:45
jak je Bůh ke všem lidem nestranný,00:03:47
00:03:47
co by měli křesťané dělat pro pokojné vztahy s druhými00:03:51
00:03:51
a že jedině díky víře v Ježíše, krále Božího království,00:03:55
00:03:55
můžeme být osvobozeni od hříchu a smrti.00:03:59
Úvod k Římanům
-
Úvod k Římanům
Úvod ke knize Římanům.
Římanům je první z 21 dopisů v Křesťanských řeckých písmech.
Čtrnáct z nich napsal apoštol Pavel, a to včetně Římanům.
Nejspíš v roce 52 n. l.
se Pavel vydal na svoji třetí misionářskou cestu.
Když byl kolem roku 56 v Korintu, napsal křesťanům v Římě,
městě, které ještě nenavštívil.
Dopis Římanům má 16 kapitol.
V 1. kapitole Pavel píše, že by moc rád viděl křesťany v Římě,
aby se mohli vzájemně povzbudit.
Taky vysvětluje, že špatné chování lidí, kteří neuznávají Boha,
je neomluvitelné, protože Boží neviditelné vlastnosti
jsou jasně vidět z toho, co stvořil.
Věděli jste, že Pavel nepsal tento dopis sám,
ale nadiktoval ho Tertiovi?
Do Říma ho možná dopravila věrná sestra Foibé.
Nebo možná doprovázela někoho, kdo ho doručil.
Ve 2. kapitole Pavel zdůrazňuje, že Bůh je nestranný.
Židé i lidé z národů budou souzeni podle stejných měřítek.
Ve 3. a 4. kapitole Pavel vysvětluje,
že Židé i Řekové můžou získat Jehovovo schválení
na základě své víry, a ukazuje to na příkladu Abrahama.
Abraham žil před tím, než dal Bůh Mojžíšovi zákon
a než Ježíš obětoval svůj život.
Přesto měl Abraham díky své mimořádné víře Boží schválení.
V 5. a 6. kapitole Pavel píše, že Adam zhřešil proti Bohu,
a kvůli tomu všichni lidé zdědili hřích a smrt.
Vyprostit se z takového stavu
je možné jenom díky víře v Ježíše a jeho výkupní oběť.
V 7. a 8. kapitole Pavel rozebírá, jak Mojžíšův zákon ukázal,
co je hřích, a taky proč už křesťané nemusí
tento zákon poslouchat.
V 9. a 10. kapitole vysvětluje, že ti, kdo mají víru,
se můžou bez ohledu na svůj původ
stát v duchovním smyslu Božími dětmi.
V 11. kapitole Pavel používá přirovnání
ke šlechtěnému olivovníku.
Židy, kteří nepřijali Mesiáše,
přirovnává k větvím, které byly odstraněny.
Na jejich místo byly naroubovány větve z planého olivovníku,
které představují křesťany z jiných národů.
Ti, kdo chtějí zůstat součástí olivovníku,
musí být pokorní a věřit v Ježíše.
Ve 12. a 13. kapitole Pavel křesťany vybízí,
aby žili pokojně se všemi lidmi, měli se rádi
a respektovali vládní moc.
Ve 14. a 15. kapitole křesťanům říká, aby přestali soudit druhé,
a místo toho podporovali ty, kdo jsou slabí.
V 16. kapitole Pavel uzavírá dopis slovy povzbuzení
a vřelými pozdravy.
26 křesťanů zdraví jmenovitě.
Při čtení inspirovaného dopisu Římanům si všímejte,
jak je Bůh ke všem lidem nestranný,
co by měli křesťané dělat pro pokojné vztahy s druhými
a že jedině díky víře v Ježíše, krále Božího království,
můžeme být osvobozeni od hříchu a smrti.
-