JW subtitle extractor

Úvod k 2. Korinťanům.
Pavel napsal svůj
druhý inspirovaný dopis Korinťanům
několik měsíců potom,
co od něj dostali první dopis.
Mezitím byl do korintského sboru
poslán Titus,
aby pomohl vybrat
peníze pro bratry v Judeji
a možná také aby sledoval,
jak Korinťané na Pavlův
první dopis reagují.
Když Titus z Korintu odcestoval,
setkal se s Pavlem.
Ten měl radost,
že Titus přinesl dobré zprávy,
a tak napsal Korinťanům ještě jednou.
Druhý Korinťanům má 13 kapitol.
V 1. kapitole Pavel říká,
že Jehova je
„Otec projevů něžného milosrdenství
a Bůh veškeré útěchy,
jenž nás utěšuje
ve všem našem soužení“.
Ve 2. kapitole Pavel
ujišťuje Korinťany o své lásce.
Má totiž na paměti,
že ve svém prvním dopise
je důrazně napomenul.
Muž, který byl za špatné jednání
vyloučený ze sboru, se teď změnil,
a proto by mu sbor
měl odpustit a přijmout ho zpět.
Ve 3. kapitole Pavel píše,
že způsobilost
být křesťanskými služebníky
pochází od Boha.
Čtvrtá kapitola popisuje naši službu
jako „poklad v hliněných nádobách“.
I když jsme jen
nedokonalé hliněné nádoby,
díky poselství, které kážeme,
můžeme my i ti, kdo nám naslouchají,
získat věčný život.
V 5. kapitole Pavel říká,
že nás pohání Kristova láska.
Když chápeme, jak velkou lásku
nám Kristus projevil,
přirozeně chceme žít pro něj.
Jeho láska nás motivuje,
abychom napodobovali jeho příklad.
Šestá kapitola vysvětluje,
že blízký vztah
mezi pravým křesťanem a někým,
kdo jím není,
by bylo nerovné jho.
Vedlo by to jedině
k oslabení křesťanovy víry.
Sedmá kapitola
dává do protikladu smutek,
který se líbí Bohu,
a smutek typický pro svět.
Smutek, který se líbí Bohu,
cítí ten, kdo si uvědomuje,
že špatné jednání je hřích proti Bohu.
To ho podněcuje,
aby usiloval o odpuštění
a vrátil se na správnou cestu.
Smutek typický pro svět je jiný.
Člověka možná mrzí,
že jeho špatné jednání vyšlo najevo,
ale netouží po tom,
aby mu Bůh odpustil.
V 8. a 9. kapitole
Pavel Korinťany vybízí,
aby dokončili finanční sbírku
na pomoc bratrům v Judeji,
kteří jsou v nouzi.
Věděli jste, že Pavel použil
tvary stejného řeckého slova
pro „službu“ jak k popisu
kazatelské a vyučovací činnosti,
tak k popisu hmotné pomoci?
Humanitární pomoc je tedy součástí
naší posvátné služby Jehovovi.
V 10. až 13. kapitole
Pavel uvádí argumenty
proti učení falešných apoštolů,
kteří mají na sbor špatný vliv.
Připomíná sboru, že biblická pravda
může vyvracet „silně zakořeněné“
nauky, zvyky a postoje,
které vycházejí z názorů
nedokonalých lidí.
Při čtení 2. Korinťanům si všímejte,
jak Jehova, Bůh veškeré útěchy,
posiluje a podporuje své služebníky,
že pravé pokání
vede k přátelství s Bohem
a že i křehcí lidé
můžou oznamovat dobrou zprávu
o Božím království.

Úvod k 2. Korinťanům
- 

Úvod k 2. Korinťanům

Úvod k 2. Korinťanům.
Pavel napsal svůj
druhý inspirovaný dopis Korinťanům
několik měsíců potom,
co od něj dostali první dopis.
Mezitím byl do korintského sboru
poslán Titus,
aby pomohl vybrat
peníze pro bratry v Judeji
a možná také aby sledoval,
jak Korinťané na Pavlův
první dopis reagují.
Když Titus z Korintu odcestoval,
setkal se s Pavlem.
Ten měl radost,
že Titus přinesl dobré zprávy,
a tak napsal Korinťanům ještě jednou.
Druhý Korinťanům má 13 kapitol.
V 1. kapitole Pavel říká,
že Jehova je
„Otec projevů něžného milosrdenství
a Bůh veškeré útěchy,
jenž nás utěšuje
ve všem našem soužení“.
Ve 2. kapitole Pavel
ujišťuje Korinťany o své lásce.
Má totiž na paměti,
že ve svém prvním dopise
je důrazně napomenul.
Muž, který byl za špatné jednání
vyloučený ze sboru, se teď změnil,
a proto by mu sbor
měl odpustit a přijmout ho zpět.
Ve 3. kapitole Pavel píše,
že způsobilost
být křesťanskými služebníky
pochází od Boha.
Čtvrtá kapitola popisuje naši službu
jako „poklad v hliněných nádobách“.
I když jsme jen
nedokonalé hliněné nádoby,
díky poselství, které kážeme,
můžeme my i ti, kdo nám naslouchají,
získat věčný život.
V 5. kapitole Pavel říká,
že nás pohání Kristova láska.
Když chápeme, jak velkou lásku
nám Kristus projevil,
přirozeně chceme žít pro něj.
Jeho láska nás motivuje,
abychom napodobovali jeho příklad.
Šestá kapitola vysvětluje,
že blízký vztah
mezi pravým křesťanem a někým,
kdo jím není,
by bylo nerovné jho.
Vedlo by to jedině
k oslabení křesťanovy víry.
Sedmá kapitola
dává do protikladu smutek,
který se líbí Bohu,
a smutek typický pro svět.
Smutek, který se líbí Bohu,
cítí ten, kdo si uvědomuje,
že špatné jednání je hřích proti Bohu.
To ho podněcuje,
aby usiloval o odpuštění
a vrátil se na správnou cestu.
Smutek typický pro svět je jiný.
Člověka možná mrzí,
že jeho špatné jednání vyšlo najevo,
ale netouží po tom,
aby mu Bůh odpustil.
V 8. a 9. kapitole
Pavel Korinťany vybízí,
aby dokončili finanční sbírku
na pomoc bratrům v Judeji,
kteří jsou v nouzi.
Věděli jste, že Pavel použil
tvary stejného řeckého slova
pro „službu“ jak k popisu
kazatelské a vyučovací činnosti,
tak k popisu hmotné pomoci?
Humanitární pomoc je tedy součástí
naší posvátné služby Jehovovi.
V 10. až 13. kapitole
Pavel uvádí argumenty
proti učení falešných apoštolů,
kteří mají na sbor špatný vliv.
Připomíná sboru, že biblická pravda
může vyvracet „silně zakořeněné“
nauky, zvyky a postoje,
které vycházejí z názorů
nedokonalých lidí.
Při čtení 2. Korinťanům si všímejte,
jak Jehova, Bůh veškeré útěchy,
posiluje a podporuje své služebníky,
že pravé pokání
vede k přátelství s Bohem
a že i křehcí lidé
můžou oznamovat dobrou zprávu
o Božím království.


-