JW subtitle extractor

Úvod k 5. Mojžíšově.
Tuto knihu napsal Mojžíš
na Moabských pláních v roce 1473 př. n. l.,
těsně před tím, než Izraelité
vstoupili do Zaslíbené země.
Říká se jí také Deuteronomium,
což znamená „druhý Zákon“
nebo „opakování Zákona“.
Zároveň se v ní Zákon vysvětluje.
Pátá Mojžíšova Izraelity vybízí,
aby v Zaslíbené zemi Jehovu milovali
a poslouchali ho.
Tuto knihu tvoří především
čtyři Mojžíšovy proslovy,
jeho píseň
a požehnání, které pronesl.
První proslov je zapsaný v 1. až 4. kapitole.
Mojžíš Izraelitům připomíná
jejich historii od vyjití z Egypta
a říká jim, aby nezapomínali na to,
co pro ně Jehova udělal.
Mluví i o tom,
jak Jehova vyhladil generaci Izraelitů,
kteří před 40 lety neprojevili víru
a podlehli strachu z Kananejců.
Druhý proslov je zapsaný v 5. až 26. kapitole.
Mojžíš lid povzbuzuje, aby Boží přikázání
poslouchali nejenom z povinnosti,
ale proto, že Jehovu milují
celým svým srdcem, duší a silou.
Věděli jste, že ve starověku cizinci
často neměli žádná práva?
A že vdovy a sirotci zažívali mnoho problémů?
Jehovův zákon se ale v Izraeli
vztahoval na všechny
a všichni z něj měli užitek,
včetně cizinců,
vdov a sirotků.
Jehova tyto lidi miluje
a jeho služebníci by je měli milovat taky.
V 7. kapitole Mojžíš Izraelitům slibuje,
že jim Jehova v Zaslíbené zemi
vydá do rukou národy,
které jsou větší a mocnější než oni.
V 8. kapitole Mojžíš Izraelitům říká,
že je Jehova „přivádí do dobré země“ –
do země potoků,
pšenice,
ječmene,
vinné révy,
fíkovníků,
granátových jablek,
olivového oleje a medu.
Zároveň je to ale země plná modlářství.
Ve 12. kapitole proto Izraelité dostávají příkaz,
aby zbořili oltáře falešných bohů,
roztříštili posvátné sloupy,
spálili posvátné kůly
a podetnuli vytesané sochy.
V 16. kapitole jim Mojžíš připomíná,
aby slavili Pesach a tři velké svátky:
Svátek nekvašených chlebů,
Svátek týdnů
a Svátek chýší.
V 18. kapitole je proroctví o tom,
že se objeví velký prorok.
Mojžíš říká:
„Jehova, tvůj Bůh, pro tebe povolá
z tvých bratrů proroka, jako jsem já.
Jeho budete poslouchat.“
Třetí proslov je ve 27. a 28. kapitole.
Obsahuje prokletí za neposlušnost
a požehnání za poslušnost.
Po tom, co národ překročí Jordán,
polovina kmenů se má postavit na hoře Ebal
a pronášet prokletí.
Ostatní kmeny se mají postavit
na hoře Gerizim
a mají lidu žehnat.
Čtvrtý proslov je ve 29. a 30. kapitole.
Mojžíš s Izraelity uzavírá smlouvu
a říká jim, aby poslouchali Jehovu
a tím si vybrali život.
Ve 31. kapitole Jehova pověřuje Jozua,
aby byl Mojžíšovým nástupcem.
Až povede Izraelity do Zaslíbené země,
má být „odvážný a silný“.
Třicátá druhá kapitola obsahuje píseň,
ve které Mojžíš chválí Jehovu za jeho věrnost.
Ta je v ostrém kontrastu s nevěrností Izraelitů.
Ve 33. kapitole čteme, jak „Mojžíš ... požehnal
Izraelitům před svou smrtí“.
V poslední kapitole
Mojžíš vystupuje na horu Nebo,
odkud mu Jehova ukazuje Zaslíbenou zemi.
Říká mu:
„Dovolil jsem ti, abys ji viděl na vlastní oči,
ale nevejdeš do ní.“
Mojžíš ve 120 letech umírá.
Jehova ho potom pohřbil
na neznámém místě v Moabu.
Při čtení 5. Mojžíšovy si všímejte,
jak Jehova žehná těm, kdo ho milují,
a naopak nežehná těm, kdo ho neposlouchají.
Taky se zaměřte na zásady,
na kterých byl Boží zákon založený
a na to, jak se odrážely v tom, co učil Ježíš –
prorok podobný Mojžíšovi
a zároveň král Božího království.

Úvod k 5. Mojžíšově
- 

Úvod k 5. Mojžíšově

Úvod k 5. Mojžíšově.
Tuto knihu napsal Mojžíš
na Moabských pláních v roce 1473 př. n. l.,
těsně před tím, než Izraelité
vstoupili do Zaslíbené země.
Říká se jí také Deuteronomium,
což znamená „druhý Zákon“
nebo „opakování Zákona“.
Zároveň se v ní Zákon vysvětluje.
Pátá Mojžíšova Izraelity vybízí,
aby v Zaslíbené zemi Jehovu milovali
a poslouchali ho.
Tuto knihu tvoří především
čtyři Mojžíšovy proslovy,
jeho píseň
a požehnání, které pronesl.
První proslov je zapsaný v 1. až 4. kapitole.
Mojžíš Izraelitům připomíná
jejich historii od vyjití z Egypta
a říká jim, aby nezapomínali na to,
co pro ně Jehova udělal.
Mluví i o tom,
jak Jehova vyhladil generaci Izraelitů,
kteří před 40 lety neprojevili víru
a podlehli strachu z Kananejců.
Druhý proslov je zapsaný v 5. až 26. kapitole.
Mojžíš lid povzbuzuje, aby Boží přikázání
poslouchali nejenom z povinnosti,
ale proto, že Jehovu milují
celým svým srdcem, duší a silou.
Věděli jste, že ve starověku cizinci
často neměli žádná práva?
A že vdovy a sirotci zažívali mnoho problémů?
Jehovův zákon se ale v Izraeli
vztahoval na všechny
a všichni z něj měli užitek,
včetně cizinců,
vdov a sirotků.
Jehova tyto lidi miluje
a jeho služebníci by je měli milovat taky.
V 7. kapitole Mojžíš Izraelitům slibuje,
že jim Jehova v Zaslíbené zemi
vydá do rukou národy,
které jsou větší a mocnější než oni.
V 8. kapitole Mojžíš Izraelitům říká,
že je Jehova „přivádí do dobré země“ –
do země potoků,
pšenice,
ječmene,
vinné révy,
fíkovníků,
granátových jablek,
olivového oleje a medu.
Zároveň je to ale země plná modlářství.
Ve 12. kapitole proto Izraelité dostávají příkaz,
aby zbořili oltáře falešných bohů,
roztříštili posvátné sloupy,
spálili posvátné kůly
a podetnuli vytesané sochy.
V 16. kapitole jim Mojžíš připomíná,
aby slavili Pesach a tři velké svátky:
Svátek nekvašených chlebů,
Svátek týdnů
a Svátek chýší.
V 18. kapitole je proroctví o tom,
že se objeví velký prorok.
Mojžíš říká:
„Jehova, tvůj Bůh, pro tebe povolá
z tvých bratrů proroka, jako jsem já.
Jeho budete poslouchat.“
Třetí proslov je ve 27. a 28. kapitole.
Obsahuje prokletí za neposlušnost
a požehnání za poslušnost.
Po tom, co národ překročí Jordán,
polovina kmenů se má postavit na hoře Ebal
a pronášet prokletí.
Ostatní kmeny se mají postavit
na hoře Gerizim
a mají lidu žehnat.
Čtvrtý proslov je ve 29. a 30. kapitole.
Mojžíš s Izraelity uzavírá smlouvu
a říká jim, aby poslouchali Jehovu
a tím si vybrali život.
Ve 31. kapitole Jehova pověřuje Jozua,
aby byl Mojžíšovým nástupcem.
Až povede Izraelity do Zaslíbené země,
má být „odvážný a silný“.
Třicátá druhá kapitola obsahuje píseň,
ve které Mojžíš chválí Jehovu za jeho věrnost.
Ta je v ostrém kontrastu s nevěrností Izraelitů.
Ve 33. kapitole čteme, jak „Mojžíš ... požehnal
Izraelitům před svou smrtí“.
V poslední kapitole
Mojžíš vystupuje na horu Nebo,
odkud mu Jehova ukazuje Zaslíbenou zemi.
Říká mu:
„Dovolil jsem ti, abys ji viděl na vlastní oči,
ale nevejdeš do ní.“
Mojžíš ve 120 letech umírá.
Jehova ho potom pohřbil
na neznámém místě v Moabu.
Při čtení 5. Mojžíšovy si všímejte,
jak Jehova žehná těm, kdo ho milují,
a naopak nežehná těm, kdo ho neposlouchají.
Taky se zaměřte na zásady,
na kterých byl Boží zákon založený
a na to, jak se odrážely v tom, co učil Ježíš –
prorok podobný Mojžíšovi
a zároveň král Božího království.


-