00:00:02
Úvod ke knize Filemonovi.00:00:04
00:00:06
Tento dopis napsal Pavel00:00:08
00:00:08
především svému příteli00:00:09
00:00:09
a duchovnímu bratrovi Filemonovi,00:00:11
00:00:11
který žil v Kolosech v Malé Asii.00:00:14
00:00:15
Dopis psal v Římě00:00:17
00:00:17
kolem roku 60 až 61 n. l.00:00:21
00:00:21
a mluví v něm o Filemonově00:00:22
00:00:22
uprchlém otroku Onesimovi.00:00:25
00:00:25
Onesimos se v Římě00:00:26
00:00:27
nějak seznámil s Pavlem00:00:28
00:00:28
a brzy se stal křesťanem.00:00:30
00:00:33
Dopis Filemonovi má jen 25 veršů.00:00:36
00:00:38
Začíná pozdravy Filemonovi a sboru,00:00:40
00:00:40
který se schází v jeho domě00:00:42
00:00:42
a do kterého patří i Apfia a Archippos.00:00:45
00:00:46
Pavel Filemonovi píše,00:00:48
00:00:48
že se Onesimos,00:00:49
00:00:49
dříve neužitečný otrok,00:00:51
00:00:51
stal duchovním bratrem,00:00:53
00:00:53
který je tak užitečný,00:00:55
00:00:55
že by si ho Pavel rád00:00:56
00:00:56
nechal u sebe v Římě.00:00:58
00:01:01
Pavel ale nechce00:01:02
00:01:02
překročit svou pravomoc00:01:03
00:01:03
a netrvá na tom,00:01:04
00:01:04
aby s ním Onesimos zůstal00:01:06
00:01:06
bez svolení svého pána.00:01:08
00:01:09
Proto ho Pavel00:01:10
00:01:10
posílá zpět za Filemonem,00:01:12
00:01:12
který žije víc než 1 400 kilometrů daleko.00:01:15
00:01:19
Na základě lásky00:01:20
00:01:20
a osobního přátelství00:01:21
00:01:22
Pavel Filemona žádá,00:01:23
00:01:23
aby přijal Onesima00:01:25
00:01:25
ne jako uprchlého otroka,00:01:27
00:01:27
ale jako milovaného bratra.00:01:29
00:01:31
Pavel dokonce píše00:01:32
00:01:32
celý dopis vlastní rukou,00:01:34
00:01:34
což je pro něj nezvyklé.00:01:36
00:01:40
Věděli jste, že dopis Filemonovi00:01:42
00:01:42
je jediným Pavlovým00:01:43
00:01:43
inspirovaným dopisem,00:01:45
00:01:45
který je určený soukromé osobě00:01:47
00:01:47
a týká se osobní záležitosti?00:01:50
00:01:50
Mohl sloužit00:01:51
00:01:51
jako doporučení pro Onesima,00:01:53
00:01:53
který už nebyl jen otrokem,00:01:54
00:01:54
ale také bratrem.00:01:56
00:01:57
Pavel vyjadřuje důvěru,00:01:59
00:01:59
že Filemon udělá ještě víc,00:02:01
00:02:01
než o co ho prosí.00:02:02
00:02:04
Při čtení dopisu Filemonovi00:02:06
00:02:06
si všímejte,00:02:07
00:02:07
jak můžeme dávat najevo,00:02:08
00:02:08
že svým bratrům důvěřujeme,00:02:10
00:02:11
jak Pavel ukázal00:02:12
00:02:12
skutečnou pokoru tím,00:02:13
00:02:13
že nepřekračoval svou pravomoc,00:02:16
00:02:16
a jak vyzdvihl laskavost00:02:18
00:02:18
a ochotu odpouštět,00:02:19
00:02:19
tedy vlastnosti,00:02:20
00:02:21
které musí mít všichni,00:02:22
00:02:22
kdo chtějí zdědit Boží království.00:02:24
Úvod k Filemonovi
-
Úvod k Filemonovi
Úvod ke knize Filemonovi.
Tento dopis napsal Pavel
především svému příteli
a duchovnímu bratrovi Filemonovi,
který žil v Kolosech v Malé Asii.
Dopis psal v Římě
kolem roku 60 až 61 n. l.
a mluví v něm o Filemonově
uprchlém otroku Onesimovi.
Onesimos se v Římě
nějak seznámil s Pavlem
a brzy se stal křesťanem.
Dopis Filemonovi má jen 25 veršů.
Začíná pozdravy Filemonovi a sboru,
který se schází v jeho domě
a do kterého patří i Apfia a Archippos.
Pavel Filemonovi píše,
že se Onesimos,
dříve neužitečný otrok,
stal duchovním bratrem,
který je tak užitečný,
že by si ho Pavel rád
nechal u sebe v Římě.
Pavel ale nechce
překročit svou pravomoc
a netrvá na tom,
aby s ním Onesimos zůstal
bez svolení svého pána.
Proto ho Pavel
posílá zpět za Filemonem,
který žije víc než 1 400 kilometrů daleko.
Na základě lásky
a osobního přátelství
Pavel Filemona žádá,
aby přijal Onesima
ne jako uprchlého otroka,
ale jako milovaného bratra.
Pavel dokonce píše
celý dopis vlastní rukou,
což je pro něj nezvyklé.
Věděli jste, že dopis Filemonovi
je jediným Pavlovým
inspirovaným dopisem,
který je určený soukromé osobě
a týká se osobní záležitosti?
Mohl sloužit
jako doporučení pro Onesima,
který už nebyl jen otrokem,
ale také bratrem.
Pavel vyjadřuje důvěru,
že Filemon udělá ještě víc,
než o co ho prosí.
Při čtení dopisu Filemonovi
si všímejte,
jak můžeme dávat najevo,
že svým bratrům důvěřujeme,
jak Pavel ukázal
skutečnou pokoru tím,
že nepřekračoval svou pravomoc,
a jak vyzdvihl laskavost
a ochotu odpouštět,
tedy vlastnosti,
které musí mít všichni,
kdo chtějí zdědit Boží království.
-