JW subtitle extractor

Pojď ke mně.
Mrňousi.
K noze!
K noze!
Hm, kde je?
Oh!
Wow!
Tak fajn, válej sudy.
Tak je hodnej.
Tak jo, děcka, můžeme jít?
Vemte si věci a vyrazíme.
Tak pojď, Lucko!
Už jdu.
Tati, musí Jehova jíst?
Ne, ale udělal jídlo tak,
aby nám chutnalo.
Hmm.
Spí Jehova?
Hm.
Ne, nespí.
Ale chce, aby ses ty
každou noc dobře vyspal.
Má Jehova rád zábavu?
Jasně že jo!
Jehova zábavu vymyslel.
Tati, jak vlastně Jehova vypadá?
Je to duch,
to znamená, že je neviditelný.
Stejně jako andělé.
No a andělé ho vidět můžou?
Co teda vidí?
To jsou moc dobrý otázky, Kubo.
Nevím, co andělé vidí.
Ale víš, co můžeme vidět my?
Římanům 1:20.
Luci, přečetla bys nám to?
Jasně.
„Vždyť jeho
neviditelné vlastnosti –
jeho věčná moc a božství –
jsou jasně vidět už od stvoření světa.“
Takže když vidíme, co vytvořil,
je to, jako bysme viděli jeho?
Přesně!
Když se díváme
na všechny ty krásné věci, co vytvořil,
vidíme v tom, jaký je.
Vidíš, jak svítí?
Říká se tomu bioluminiscence.
Jehova je prostě umělec.
Všechno, co udělal, je nádherný.
Wow!
Co máš z toho,
co Jehova vytvořil, nejradši?
Co mám nejradši?
No přece vesmír!
Ty jo!
Tohle jsou obrovská molekulární mračna.
Tady vznikají hvězdy.
Těch hvězd je tolik!
Jsou to vlastně obří jaderné reaktory.
Jehovovi se to fakt povedlo.
To jo.
A dokonce zná každou hvězdu jménem.
Má obrovskou sílu!
Cože?
Ou?
Wow!
A co ty, Luci?
Co se nejvíc líbí tobě?
Mozek!
Mně taky.
Tohle jsou neurony, mozkové buňky.
To lechtá.
To byla zpráva,
kterou si předávaly Kubovy neurony.
Jsou všude!
To je něco!
Jehova je tak geniální.
Tý jo.
Jehova nás mohl udělat jako roboty.
Ale on chce,
abysme přemýšleli a sami se rozhodovali.
Jehova vymyslel mozek tak,
abysme si mohli užívat svět kolem nás.
Protože nás má rád!
Správně!
Z malých věcí i z těch velkých.
Ze všeho,
co Jehova vytvořil, vidíme, jaký je.
A právě o tom je Římanům 1:20.
Já jsem rád, že udělal jabka.
Tati, co máš nejradši ty?
Mně se líbí tohle:
Když Jehova vytvořil lidi,
stvořil nás ke svému obrazu.
Vložil do nás svoje hezké vlastnosti.
Takže když lidi odpouští,
dělají pro druhé hezké věci
a ukazují jim, že je mají rádi,
vidíme, jaký je Jehova.
Jenže, tati, já bych chtěl Jehovu vidět.
Nejenom to, jaký je.
Hmm.
Chceš ho fakt dobře znát, co?
V Bibli Jehova sám sebe popisuje.
Pomáhá nám,
abysme si ho uměli představit.
A chápali, co všechno pro nás dělá.
Takhle Jehova chce, abys ho viděl ty.
Jen se musíš dívat.
Já se dívám.
Všímej si Jehovy!
Vidíš ho?
Co z vytvořených věcí můžu si vzít?
Stromy, hvězdy, ptáci mě chtějí naučit:
Jehovu můžu znát,
stačí víc se ptát.
Jsem pro něj jako hlína,
on tvaruje mě rád.
Už vím, co dělat nemám,
chce, ať se můžu smát.
Snad si můžu přát,
ještě víc ho znát.
Musel jsem být doma,
když byl jsem nemocný.
On ale chtěl, ať vím,
že je Tátou mým.
Já Jehovu znám,
v něm přítele mám.
On je skutečný,
tu lásku cítím.
A vím, že je blíž,
než může se zdát.
Už Jehovu znám,
přítel je můj.
Když ráno s mojí sestrou
do školy chodím,
co tam zas na mě čeká,
s Jehovou řeším.
Když to, co je špatné,
se zdá být lákavé, obstojím!
Někdy jsem i smutný
a mám chuť už to vzdát.
On ruku hned mi dává,
je to pravý kamarád.
Já Jehovu znám,
v něm přítele mám.
On je skutečný,
tu lásku cítím.
A vím, že je blíž,
než může se zdát.
Už Jehovu znám,
přítel je můj.
Už Jehovu znám,
přítel je můj.
- Amen.
- Amen.
Dobrou noc, Kubo.
Mám tě rád, Jehovo.
A já tebe, Kubo!

Jehova je skutečná osoba
- 

Jehova je skutečná osoba

Pojď ke mně.
Mrňousi.
K noze!
K noze!
Hm, kde je?
Oh!
Wow!
Tak fajn, válej sudy.
Tak je hodnej.
Tak jo, děcka, můžeme jít?
Vemte si věci a vyrazíme.
Tak pojď, Lucko!
Už jdu.
Tati, musí Jehova jíst?
Ne, ale udělal jídlo tak,
aby nám chutnalo.
Hmm.
Spí Jehova?
Hm.
Ne, nespí.
Ale chce, aby ses ty
každou noc dobře vyspal.
Má Jehova rád zábavu?
Jasně že jo!
Jehova zábavu vymyslel.
Tati, jak vlastně Jehova vypadá?
Je to duch,
to znamená, že je neviditelný.
Stejně jako andělé.
No a andělé ho vidět můžou?
Co teda vidí?
To jsou moc dobrý otázky, Kubo.
Nevím, co andělé vidí.
Ale víš, co můžeme vidět my?
Římanům 1:20.
Luci, přečetla bys nám to?
Jasně.
„Vždyť jeho
neviditelné vlastnosti –
jeho věčná moc a božství –
jsou jasně vidět už od stvoření světa.“
Takže když vidíme, co vytvořil,
je to, jako bysme viděli jeho?
Přesně!
Když se díváme
na všechny ty krásné věci, co vytvořil,
vidíme v tom, jaký je.
Vidíš, jak svítí?
Říká se tomu bioluminiscence.
Jehova je prostě umělec.
Všechno, co udělal, je nádherný.
Wow!
Co máš z toho,
co Jehova vytvořil, nejradši?
Co mám nejradši?
No přece vesmír!
Ty jo!
Tohle jsou obrovská molekulární mračna.
Tady vznikají hvězdy.
Těch hvězd je tolik!
Jsou to vlastně obří jaderné reaktory.
Jehovovi se to fakt povedlo.
To jo.
A dokonce zná každou hvězdu jménem.
Má obrovskou sílu!
Cože?
Ou?
Wow!
A co ty, Luci?
Co se nejvíc líbí tobě?
Mozek!
Mně taky.
Tohle jsou neurony, mozkové buňky.
To lechtá.
To byla zpráva,
kterou si předávaly Kubovy neurony.
Jsou všude!
To je něco!
Jehova je tak geniální.
Tý jo.
Jehova nás mohl udělat jako roboty.
Ale on chce,
abysme přemýšleli a sami se rozhodovali.
Jehova vymyslel mozek tak,
abysme si mohli užívat svět kolem nás.
Protože nás má rád!
Správně!
Z malých věcí i z těch velkých.
Ze všeho,
co Jehova vytvořil, vidíme, jaký je.
A právě o tom je Římanům 1:20.
Já jsem rád, že udělal jabka.
Tati, co máš nejradši ty?
Mně se líbí tohle:
Když Jehova vytvořil lidi,
stvořil nás ke svému obrazu.
Vložil do nás svoje hezké vlastnosti.
Takže když lidi odpouští,
dělají pro druhé hezké věci
a ukazují jim, že je mají rádi,
vidíme, jaký je Jehova.
Jenže, tati, já bych chtěl Jehovu vidět.
Nejenom to, jaký je.
Hmm.
Chceš ho fakt dobře znát, co?
V Bibli Jehova sám sebe popisuje.
Pomáhá nám,
abysme si ho uměli představit.
A chápali, co všechno pro nás dělá.
Takhle Jehova chce, abys ho viděl ty.
Jen se musíš dívat.
Já se dívám.
Všímej si Jehovy!
Vidíš ho?
Co z vytvořených věcí můžu si vzít?
Stromy, hvězdy, ptáci mě chtějí naučit:
Jehovu můžu znát,
stačí víc se ptát.
Jsem pro něj jako hlína,
on tvaruje mě rád.
Už vím, co dělat nemám,
chce, ať se můžu smát.
Snad si můžu přát,
ještě víc ho znát.
Musel jsem být doma,
když byl jsem nemocný.
On ale chtěl, ať vím,
že je Tátou mým.
Já Jehovu znám,
v něm přítele mám.
On je skutečný,
tu lásku cítím.
A vím, že je blíž,
než může se zdát.
Už Jehovu znám,
přítel je můj.
Když ráno s mojí sestrou
do školy chodím,
co tam zas na mě čeká,
s Jehovou řeším.
Když to, co je špatné,
se zdá být lákavé, obstojím!
Někdy jsem i smutný
a mám chuť už to vzdát.
On ruku hned mi dává,
je to pravý kamarád.
Já Jehovu znám,
v něm přítele mám.
On je skutečný,
tu lásku cítím.
A vím, že je blíž,
než může se zdát.
Už Jehovu znám,
přítel je můj.
Už Jehovu znám,
přítel je můj.
- Amen.
- Amen.
Dobrou noc, Kubo.
Mám tě rád, Jehovo.
A já tebe, Kubo!


-